Devět předvolebních hodin o lithiu: poslanci chtějí zrušit memorandum

Poslanecká sněmovna v pondělí večer po devíti hodinách jednání schválila tři usnesení proti memorandu o těžbě lithia, které podepsal před dvěma týdny ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček s australskou firmou EMH kontrolující práva na průzkumnou těžbu.

Dvě usnesení prosadili komunisté. V prvním z nich sněmovna „žádá vládu, aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní“. V druhém sněmovna „prohlašuje“, že memorandum není pro Česko závazné, a to ani v nejčastěji diskutovaném bodě, kde dvoustránkový dokument připomíná smlouvu o vzájemné ochraně investic mezi Českem a Austrálií. Třetí usnesení prosadila strana SPD Tomia Okamury a sněmovna v něm opět „žádá vládu“, aby lithium těžil státní podnik a zisk z těžby zůstal příjmem státu.

Usnesení prošla díky shodě ANO, KSČM a SPD, pro návrhy dalších stran se dost hlasů nenašlo. Jednání probíhalo formou mimořádné schůze, kterou navrhli komunisté a která je posledním setkáním poslanců před rozpuštěním sněmovny. Smyslem dlouhého jednání byla zjevně show před volbami – žádné žádosti a žádná prohlášení tohoto typu nikoho k ničemu nezavazují, mimo jiné proto, že sněmovna i vláda se brzy obmění a další vývoj celého příběhu bude záležet na nové politické reprezentaci.

Věcně je každopádně na všechna tři sněmovní usnesení už pozdě. Havlíčka se zastali všichni předáci ČSSD, nicméně stále neexistuje přesvědčivé vysvětlení, proč memorandum muselo být podepsané tak narychlo před volbami. Podle Havlíčka šlo o to napravit chyby staršího data a domluvit se s Australany, že kromě těžby budou v Česku podporovat i další zpracování lithia, což se jeví jako perspektivní obor. Ministerstvo za to vcelku nezávaznou rétorikou slibuje těžaře podpořit.

Havlíček nyní zopakoval, že nejde o závazný slib. To je složitá právní otázka, kterou lze nyní sotva stoprocentně zodpovědět, každopádně politické deklarace sněmovny na tom sotva něco mění. Stejné je to s žádostí, aby vláda memorandum anulovala. Sobotkova vláda o této věci jednala už minulý týden a neshodla se. Příští vláda si pak může dělat co chce v závislosti na vůli nové sněmovní většiny.

Převedení těžby na stát, jak navrhuje Okamura, dává v normální tržní ekonomice stejně malý smysl jako znárodnění kteréhokoli jiného odvětví. Navíc to za nynějšího právního stavu ani nejde. Nárok na těžbu vznikl Australanům už dříve – přesněji řečeno jde o nárok české firmy Geomet, kterou založili čtyři čeští geologové už před deseti lety a pak po vyřízení prvních povolení na průzkum ji Australanům prodali.

Zákony o těžbě nerostů v Česku fungují tak, že držitel průzkumné licence má přednostní právo dotáhnout těžbu do konce, pokud v průběhu času plní vše tak, jak má. Nároky tedy existovaly i bez memoranda, teď je jen otázkou, zda a jak je Havlíčkovo memorandum posiluje - a pokud Havlíček tvrdí, že nijak, pak je otázkou, proč vlastně dokument dva týdny před volbami podepisoval. Jinou věcí je, že průzkumné licence po celou dobu udělovalo a prodlužovalo kromě ministerstva průmyslu také ministerstvo životního prostředí. Jde sice o úřední procedury, ale toto ministerstvo bylo čtyři roky pod kontrolou ANO.

Až dosud nikdo s Australany na Cínovci neměl problém, stát nejevil zájem ani o to ložiska zkoumat. Pokud změní názor, opravdová těžba je daleko a stát má - zdá se - plně v rukou, jaké podmínky pro ni nastaví. Problém vznikl loni, kdy ministerstvo průmyslu upravilo kromě poplatků za těžbu uhlí také sazebník u lithia. Místo složitého vzorce, který dával státu možnost dostat z výtěžku až deset procent, jde nyní u lithia ani ne o procento. Poplatek lze měnit podle loni schváleného zákona jen jednou za pět let, nové sněmovně ale nic nebrání zákon změnit. Anebo vláda může lithium po uplynutí lhůty těžařům zdražit. Je jisté, že těžba do té doby nezačne, což je možná na celé věci nejpodstatnější.

V ložisku pod Cínovcem, o kterém je celou dobu řeč, stále ještě probíhají zkoušky. Kovu je v zemi hodně, vzhledem k lokálním zvláštnostem a nutnosti přijít s jedinečnou metodou při zpracování zdejší unikátní horniny ovšem není nikde stoprocentně dáno, že z projektu bude nakonec takový zlatý důl, jak si leckdo v posledních týdnech představuje.

Text o těžbě na Cínovci  najdete v novém Respektu  42/2017 pod titulkem Poklad jménem lithium