Filmem roku je podle kritiky Arvéd. Objevem Michal Blaško
Konkurence mezi loňskými snímky byla nebývale silná
Faustovské drama Arvéd debutujícího režiséra Vojtěcha Maška je podle české filmové kritiky nejlepším filmem roku. Mystický životopis okultisty a udavače Jiřího Arvéda Smíchovského, který je zároveň pohledem na fungování jedince ve dvou politických totalitách v Československu, získal i cenu za scénář pro Jana Poláčka a Vojtěcha Maška – pro kterého je to druhé vítězství v řadě, když byl loni oceněný spolu s Markem Šindelkou za scénář k filmu Okupace – a za mužský herecký výkon pro Michala Kerna v titulní roli.
V nebývale silné loňské konkurenci, kdy vzniklo na sedm desítek filmů, uspěl i další debutant, Michal Blaško. Stal se Objevem roku za drama Oběť a minisérii Podezření. Za psychologicky komplexní a nejednoznačně pojatou kauzu o zdravotní sestře podezřelé z vraždy svých pacientů v hlavní roli s Klárou Melíškovou byl oceněný spolu se scenáristkou Štěpánem Hulíkem i v kategorii Mimo kino věnované televizním, online a dalším počinům, které nesměřují do klasických kin. Blaško, absolvent bratislavské Vysoké školy múzických umění, aktuálně připravuje svůj druhý celovečerní film, western z Oravy Cowgirl.
Ukrajinská herečka Vita Smačeljuk se pak stala nejlepší herečkou za svůj výkon matky, jejíhož syna na českém maloměstě údajně zbijí Romové, v Blaškově Oběťi. Sevřeně odvyprávěný film s nebývalým důrazem na psychologii postav a její proměny v soukolí neočekávaných událostí, je osobním dramatem, kterému se ale zároveň daří nenásilně a civilně vyhmatávat bolavá místa a témata české společnosti i jejích okrajů, aniž by padal do karatelských nebo agitačních pastí sociálních filmů. Snímek měl premiéru na festivalu v Benátkách.
Nejlepším režisérem je Adam Sedlák za snímek BANGER. o mladém, ambiciózním pražském dealerovi, který chce natočit raperský hit a stát se slavným. Film natočený na iPhone v hlavní roli se zpěvákem Adamem Mišíkem, jemuž sekunduje Marsell Bendig (nominace na Objev roku), byl uvedený na festivalu v Karlových Varech. Stejně jako Sedlákův předchozí snímek Domestik.
KaprKód, dokumentární opera Lucie Králové o životě Jana Kapra, prominentního komunistického skladatele a později předního avantgardisty, jehož po roce 1968 režim odsunul, je nejlepším dokumentárním snímkem roku. Hravý i formálně sebereflexivní snímek, jehož autorka neustále upozorňuje na médium samotné, zvítězil loni na jihlavském festivalu dokumentárních filmů.
Režisérka svého historického hrdinu stopuje ukrytého v notových zápisech, skladbách a domácích videích, která točil. Ptá se, jak vlastně vyčíslit lidskou existenci, co ji tvoří, co ji definuje, co po ní zůstane a co dokument dokáže nebo nedokáže pravdivě zachytit. Králová tak i netradičně vypráví o československých dějinách druhé poloviny 20. století
Jeho konkurent mezi dokumenty, výjimečný, civilně poetický válečný cestopis Good Old Czechs režiséra Tomáše Bojara o osobní zkušenosti dvou českých letců RAF ze západní a východní fronty druhé světové války, uspěl díky střihu v kategorii Audiovizuální počin. Cenu si odnesl střihač Šimon Špidla.
Nejlepším krátkým filmem se ve vyrovnaném souboji stal studentský snímek Ostrov svobody. Natočil ho Petr Januschka na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Judit Bárdos a Jiří Mádl v něm představují mladou dvojici, jejíž cesty a životní plány se protnou v době komunistické totality v letadle na socialistickou Kubu.
Ceny české filmové kritiky se udělovaly letos po třinácté. Hlasovalo o nich na padesát novinářů a novinářek pravidelně píšících o filmu (včetně autorky tohoto textu).
Výsledky hlasování a rozhodování jednotlivých kritiků a kritiček jsou veřejně dostupné na webu www.filmovakritika.cz.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].