Manželka a já máme odlišný pohled na výchovu. Co s tím?

Mnozí psychologové tvrdí, že je nezbytné, aby byli rodiče v otázkách výchovy dětí zajedno, protože to vytváří stabilitu a jasné hranice. Na druhou stranu jsem se setkal i s názorem, že by se rodiče neměli nutit do jednotného přístupu, není-li v souladu s jejich přesvědčením, protože to může vést k tlaku a ke stresu.

S manželkou máme v některých věcech odlišné přístupy. Já jsem například spíše pro to, abychom dětem od začátku určovali jasné hranice. Manželka je pro mírnější přístup. Když děti poruší pravidlo, na kterém jsme se dohodli, je podle mě důležité řešit to okamžitě, aby si do budoucna uvědomili, že pravidla musí platit.

Samozřejmě, nejsem pro to je trestat, ale podle mého je důležité si vše ihned jasně vysvětlit, nenechat to tak. Manželka však tvrdí, že není nutné situaci komunikovat hned, ale s časovým odstupem. Pokud jde o nějaký konflikt na dětském hřišti, chce ho řešit až po příchodu domů. Jenže děti si z toho pak už nic moc nepamatují, jsou hlavou jinde.