Ochrana principu, nebo bramboračka? Proč se ODS rozpomněla, že chce mírnější dětský certifikát

Za znásilnění dětí dostal v roce 2007 tehdy sedmnáctiletý Jan Richter z Liberce podmínku. Stejný trestný čin však spáchal o necelý rok později znovu, když znásilnil třináctiletou sestru svého kamaráda z modelářského kroužku, a soud ho poslal na šest let za mříže. Po propuštění pak postupně začal pracovat s dětmi – pořádal soukromé tábory a provozoval soukromou školku.

Choval se však podezřele a jedna z matek si na něj stěžovala na policii – mimo jiné kvůli tomu, že má muž v bytě kamery a děti, které společně s manželkou hlídají, si neustále natáčí. Vyšetřovatelé ale věc odložili s tím, že nezjistili nic podezřelého, a Richter mezitím dál páchal sexuální násilí. Nakonec byl až v roce 2022 obžalovaný za znásilnění spáchaného na dětech, jejich zneužití k výrobě pornografie a za výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií.

Kauza, o které přesně před třemi lety informoval Radiožurnál, vyvolala značnou reakci a přiměla poslance napříč politickým spektrem k práci na registru, který by pachatelům určitých trestných činů znemožnil pracovat s dětmi tak, aby se podobné činy neopakovaly. Iniciativa se sice několikrát zadrhla, ale teď je návrh z dílny Barbory Urbanové (STAN), Taťány Malé (ANO), Radima Fialy (SPD) a dalších osmi poslanců ze šesti stran připraven jako pozměňovací návrh vládní novely trestního zákoníku. Čeká na druhé čtení a je zařazen na program příští schůze plánované na 15. duben.

Na podobě dětského certifikátu sice poslanci a poslankyně spolupracují s ministerstvem spravedlnosti a podle mluvčího Vladimíra Řepky s aktuálním návrhem souhlasí i šéf rezortu Pavel Blažek. Část jeho domovské ODS – mimochodem jediné strany, z níž nikdo nefiguruje mezi navrhovateli – však začala proti certifikátu brojit.