Projev J. D. Vance byl vztyčený prostředníček směrem k Evropě

Jestli ještě někdo pochybuje o tom, že Evropu s Donaldem Trumpem v Bílém domě čekají těžké časy, tak už pochybovat nemusí. Páteční vystoupení amerického viceprezidenta J.D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci nešlo vnímat příliš jinak než jako vztyčený prostředníček: liberální Evropě a tomuto více než šedesát let starému fóru evropsko-americké spolupráce.

Vance vůbec nehovořil o reálné válce na hranicích Evropy, Ukrajinu ani slovem nezmínil. Hlavním ohrožením Evropy podle něj není imperialistické Rusko ani jiné zahraniční mocnosti, ale vnitřní hrozba. S tím by se možná i souhlasit dalo - nikoli už s Vancovou definicí této hrozby, kterou je snaha regulovat nenávist na síti, bojovat proti dezinformacím a údajné přehlížení názorů a aspirací milionů lidí. „Musíme méně mluvit o demokratických hodnotách, musíme je začít žít,“ vyčinil Evropanům.

Za příklad si vybral třeba zrušené první kolo rumunských prezidentských voleb, ke kterému došlo poté, co podle tamních zpravodajských služeb volební kampaň narušila zahraniční mocností vedená dezinformační kampaň. Vance zrušení voleb přirovnal ke komunistickým diktaturám, které také ignorovaly výsledky voleb a „zaslouženě prohrály studenou válku“.