Informační servis

Novou občanskou výzvu spolku Milion chvilek od sobotního podvečera do pondělí podepsalo na webu přes 110 tisíc lidí. Výzva byla vyhlášena na závěr sobotní demonstrace na Letné a obsahuje tři body, které mají platit i v budoucnu, až pomine vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana. Za cíl si spolek dal 150 tisíc podpisů. Signatáři se připojují k těmto třem bodům: Chtějí politiky, kteří respektují demokratická pravidla a instituce či nejsou ve střetu zájmů. Chtějí být občany, kteří se zajímají o stav společnosti a chtějí žít v zemi, v níž se daří svobodě a spravedlnosti.

„Čím více lidí výzvu podepíše, tím větší a lepší hlídací pes politiků budeme. Tím lépe budeme moci bránit demokracii. A tím větší bude souhrnný pozitivní dopad našich chvilek na celou naši společnost,“ uvedl předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář. Na webu spolku mohou lidé také najít třicet příkladů různých občanských aktivit, například sledování důvěryhodných médií, vedení dialogu, účast na veřejně prospěšných akcích či demonstracích, vytváření místního společenství či podpora neziskových organizací.

Lobbista Marek Dalík byl v pondělí podmínečně propuštěn z vězení, s délkou zkušební doby pět let. Čtyřiačtyřicetiletý lobbista si ve znojemské věznici odpykal polovinu z pětiletého trestu vězení za podvod při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. „Splnil všechny zákonné podmínky, za této situace jsme vycházeli ze soudních návrhů a bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění,“ uvedl předseda senátu Miroslav Nahodil, proč Dalíkově žádosti vyhověl. Doplnil, že soud bude ověřovat chování odsouzeného, bude mít přehled o jeho životě, a pokud by nastaly problémy, bude rozhodovat o tom, zda Dalík vykoná zbytek trestu ve vězení. Proti rozhodnutí se nikdo neodvolal, z vězení Dalík vyšel  kolem 13. hodiny. Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun.

Tento rozsudek ale soud zrušil. Po zásahu Nejvyššího soudu ve vleklé kauze ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání, stejně jako Ústavní soud jeho ústavní stížnost. Dalík býval tajemníkem premiéra Mirka Topolánka (ODS). Nákup Pandurů v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.

V Hongkongu pokračovaly tvrdé střety, během nichž speciální policejní jednotky obklíčily asi 500 protestujících studentů na kampusu polytechnické univerzity. Policie se v pondělí ráno pokusila univerzitu dobýt, déšť zápalných lahví házených demonstranty ji ale donutil k ústupu. Někteří ze studentů se státní moci brání i luky a šípy. Současně v jiných částech Hongkongu probíhají masové, místy násilné protesty na podporu obklíčených studentů. Boje o univerzitní kampus jsou dokladem eskalace dění v Hongkongu. Minulý týden byl  doposud vůbec nejnásilnější během půl roku trvajících protestů, které jsou namířené proti rostoucímu tlaku čínské vlády na svobody garantované Hongkongu poté, co jeho správa v roce 1997 přešla z Velké Británii na Čínu.

Na následky zranění zemřel 70letý uklízeč, který protestům přihlížel a do hlavy ho trefil tvrdý předmět. Policista střelil ostrým nábojem zblízka do jednoho z demonstrantů a vážně jej zranil. Pravděpodobně radikální demonstranti zapálili člověka, který jim nadával. Nepokoje v mnoha ohledech zastavily chod města: úřady zrušily vyučování na školách, univerzity předčasně ukončily semestr, omezena je veřejná doprava. Ekonomika města, které patří k nejvýznamnějším světovým finančním centrům, se zřejmě poprvé po deseti letech propadne do recese. Čínská vláda řekla, že Hongkong “sklouzává do propasti terorismu” a vysoce postavený místní politik varoval, že hrozí totální kolaps. Z města podle Financial Times vycestovala většina studentů pocházejících z pevninské Číny.

Americký deník The New York Times získal 403 strany materiálů - stranických direktiv, zpráv z vnitřních investigací, neveřejných projevů významných straníků - dokumentujících potlačování práv muslimské menšiny Ujgurů žijící na severozápadě Číny. Lidskoprávní organizace odhadují, že více než milion Ujgurů byl zavřen do převýchovných táborů, kde se mají odnaučit své kultuře a víře. Čínské vedení popírá represivní charakter táborů. Novináře ale nenechá v oblasti svobodně působit: při organizovaných cestách jim ukazuje pečlivě zaranžovaná školící centra pro Ujgury a vysvětluje, že jsou potřebná v rámci boje proti šíření radikálního islámu. Nyní zveřejněné dokumenty dokládají, že se v Komunistické straně interně o represivních vlastnostech táborů dobře ví a mluví. V jedné ze zveřejněných direktiv například vysoce postavený představitel režimu varuje před “upřednostňováním lidských práv před bezpečností”.

Jiný z dokumentů pak vysvětluje, jak mají místní úředníci reagovat na dotazy ujgurských studentů, kteří se po návratu domů z jiných částí Číny ptají na své zmizelé příbuzné či přátele. Uředníci podle směrnice mají odpovědět, že tito příbuzní byli “nakaženi nezdravými myšlenkami” a “na svobodu se dostanou, až když bude tento virus v jejich myšlení vyléčen”. Čína se  oficiálně vůči mezinárodní kritice bránila. Existenci táborů považuje za součást své úspěšné strategie proti terorismu. Uvnitř čínského režimu ale zjevně dochází k velkým neshodám o tom, zda je tvrdá represe správná - deník totiž uvedené dokumenty dostal od člověka zevnitř systému, který se současným postupem zásadně nesouhlasí.

Nedělní parlamentní volby v Bělorusku zcela ovládli prorežimní kandidáti a opozice vůči autoritářské vládě prezidenta Alexandra Lukašenka nezískala ani jedno poslanecké křeslo. Opozice dokonce přišla o své jediné dva mandáty ve 110členné Poslanecké sněmovně, dolní komoře Národního shromáždění. „Výsledek byl dávno určený. Úřady vybraly schválené kandidáty. Změna moci prostřednictvím voleb není v Bělorusku možná,“ řekl agentuře Reuters jeden z opozičních vůdců Mikalaj Statkevič.

Víkendové volby se přitom konaly s účastí opozičních kandidátů. Lukašenko se v poslední době snaží o sblížení s Evropskou unií. Podle Západu mělo hlasování prověřit, nakolik upřímně svou snahu a slova o uvolnění tlaku vůči domácí opozici míní.

Jeden z nejlepších českých tenistů historie Tomáš Berdych o víkendu ukončil kariéru. Díky servisu a razantnímu forhendu se vypracoval v jednoho z nejstabilnějších hráčů 21. století. Šest let strávil nepřetržitě v první desítce žebříčku a sedmkrát sezonu v Top 10 i ukončil, píše server Aktualne.cz.

Během své kariéry vyhrál třináct turnajů na okruhu ATP, zahrál si finále Wimbledonu, dvakrát byl součástí českého týmu, jenž zvítězil v týmové soutěži o Davisův pohár. Berdych ale také zůstane jedním z nejlepších hráčů tenisové historie, kteří nikdy nevyhráli grandslam, tedy jeden ze čtyř největších turnajů sezóny. Neprosadil se v mimořádné konkurenci, kterou tvořili  Švýcar Roger Federer, Španěl Rafael Nadal, Srb Novak Djokovič a Brit Andy Murray.