Informační servis

Pokud se najde důstojné místo pro umístění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, Česko dostojí svým závazkům ze smlouvy s Ruskem, tvrdí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).  Zatím prý nezaznamenal žádné odvetné kroky, kterými Rusko pohrozilo kvůli rozhodnutí Prahy 6 o přesunu památníku. Koněvův pomník na náměstí Interbrigády se stává terčem vandalů, naposledy koncem srpna. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) poté nechal kolem pomníku postavit lešení s plachtou, kterou odpůrci zakrytí několikrát strhli. Zastupitelé městské části minulý týden rozhodli, že sochu nahradí nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Rusko proti přesunu sochy protestuje a ruská ambasáda uvedla, že by to považovala za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích.

Petříček reagoval, že smlouva se podle právníků vztahuje i na Koněvovu sochu, ale neurčuje, kde má památník stát. Kromě smlouvy o přátelských vztazích uzavřelo Česko s Ruskem v roce 1999 i dohodu o vzájemném udržování válečných hrobů. Podle ministerstva se ale dohoda nevztahuje na Koněvovu sochu, protože sovětský maršál nezahynul ve válce. Zároveň Petříček připomněl, že pomníky českých legionářů v Rusku, na které se smlouva o přátelských vztazích i dohoda o válečných hrobech vztahují, opakovaně čelí vandalským útokům. „My to však řešíme diplomatickou cestou, ne přes média,“ dodal.

Centristická koalice Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance v úterních izraelských parlamentních volbách získala 32 křesel, pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua 31 mandátů. S odvoláním na údaje zveřejněné volební komisí po sečtení 89,8 procenta hlasů o tom informoval list The Times of Israel. Izrael tak zřejmě čekají koaliční vyjednávání. Deník totiž zároveň spočetl, že středolevicovo-arabský blok kolem Modré a bílé je schopen získat 56 křesel, zatímco pravicovo-náboženská uskupení kolem Likudu budou mít k dispozici o jednoho poslance méně. Budoucí premiér však potřebuje s koaličními partnery získat většinu v podobě 61 ze 120 křesel.

Ani jedna ze stran tedy nebude podle všeho schopna vytvořit vládu bez nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana; ta má zatím devět křesel. Lieberman, který se roku 1958 narodil v Kišiněvě, se ale již nechal slyšet, že bude prosazovat širší koalici obou hlavních stran. Zároveň již dříve vyloučil vypsání dalších voleb. Letos se už konaly předčasné volby dvakrát. Po těch dubnových volbách Lieberman odmítl do kabinetu vstoupit bez záruky přijetí branného zákona, který měl zavést povinnou vojenskou službu i pro členy ultraortodoxní komunity, což Netanjahu odmítl. Modrá a bílá zároveň odmítla být ve vládě vedené Netanjahuem, kterému hrozí obžalování z korupce. Naopak Netanjahu by zřejmě odmítl být ve vládě, v níž by nebyl premiérem.

Stát musí dostavět vnější okruh, přispět Praze na vnitřní okruh a postavit nemocnici. Teprve pak může začít diskuse o stavbě vládní čtvrti, okomentoval primátor Zdeněk Hřib (Piráti) úterní neúspěšnou schůzku s Andrejem Babišem, z níž premiér odešel. Vláda chce v Letňanech postavit čtvrť až pro 10 tisíc úředníků, potřebuje k tomu pozemky města. Podle primátora požadavky nejsou přemrštěné, neboť jakákoliv výstavba v Letňanech není možná bez toho, aby byly silniční okruhy dokončeny.

Babiš ve středu řekl, že s Hřibem již nebude jednat a osloví zbylé pražské radní. Také uvedl, že jednání s primátorem působí zúčastněným trauma. „Pan premiér asi není zvyklý, že s ním někdo nesouhlasí, což se mu v holdingu nestávalo často,“ reagoval Hřib a odmítl kritiku opozice, že škodí hlavnímu městu. Na schůzku s premiérem se prý vydal proto, aby mu řekl, ať městu neposílá žádné nabídky, dokud stát nesplní podmínky.  Babiš v červenci v dopise Hřibovi napsal, že stát bude financovat výstavbu vnějšího okruhu. O vnitřním okruhu a nemocnici byl ochoten jednat, po dohodě s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem ale preferoval místo nemocnice výstavbu nového traumacentra při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že do funkce svého bezpečnostního poradce jmenuje Roberta O'Briena. Ten nahradí Johna Boltona, který na prezidentovu žádost post nejdůležitějšího poradce opustil minulý týden. O'Brien bude v této funkci už čtvrtým mužem během Trumpova působení v Bílém domě. Jako prezidentův zmocněnec působil na ministerstvu zahraničí. Ve funkci udržoval kontakt s rodinami Američanů zadržovaných v zahraničí a radil vládě v otázkách týkajících se rukojmí. O Boltovi Trump řekl, že nevycházel dobře s dalšími členy vlády, a navíc svým postojem rozhněval severokorejského diktátora Kim Čong-una. Prezident prý s Boltonem nesouhlasil ani v záležitostech Venezuely.

Zároveň Trump bez dalších podrobností ve středu napsal na Twitteru, že pověřil ministerstvo financí, aby podstatně rozšířilo sankce uvalené na Írán. Podle serveru Politico rozhodnutí souvisí s nedávným útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, který Spojené státy připisují právě Íránu. Trump loni v květnu odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a proti Teheránu zavedl mimořádně rozsáhlá sankční opatření. Jak hodlá americká vláda postih Íránu dál rozšířit, není zatím jasné. Z útoku na saúdská ropná pole prezident obviňoval Teherán poměrně váhavě, ale americká vláda nevyloučila odvetný vojenský úder.

Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunberg v úterý řekla americkým politikům, že nedělají dost pro záchranu klimatu. Senátory zkritizovala, že by měli konat, nejen mladé ekologické aktivisty chválit.  „Vím, že se snažíte, ale jen ne dost. Promiňte,“ prohlásila . Loni svým protestem za snížení emisí před švédským parlamentem odstartovala vlnu studentských stávek na ochranu klimatu v rámci hnutí Pátky pro budoucnost. „Nezvěte nás, abyste nám řekli, jak jsme inspirující, aniž byste cokoliv udělali,“ řekla Švédka. Do Kongresu přišla spolu s několika dalšími pozvanými mladými aktivisty, jejichž cílem je zvýšit mezi americkými zákonodárci podporu pro urgentní kroky na ochranu klimatu.

Místo toho, aby jim zaslala osobní prohlášení, jak bývá před takovým slyšením obvyklé, poslala do Kongresu zprávu o globální změně klimatu s vlastním krátkým komentářem. „Zasílám tuto zprávu jako svou výpověď, protože nechci, abyste poslouchali mě,“ napsala. „Chci, abyste poslouchali vědce, a chci abyste se sjednotili nad vědou, a pak chci, abyste konali,“ doplnila. Při návštěvě hlavního města USA se také setkala s bývalým prezidentem Barackem Obamou. Greta před americkými politiky hovořila před plánovanou stávkou za ochranu klimatu, která by se měla uskutečnit v pátek. V jejím rámci se bude podle ní uskuteční ve 139 zemích 4638 akcí.

Česko se v kvalitě života umístilo mezi 149 státy na 24. místě. Proti loňskému roku si polepšilo o dvě místa, přeskočilo i USA. Prvenství si udrželo Norsko, na druhé místo se dostalo Dánsko a bronz obhájilo Švýcarsko. Nejhůře dopadly africké státy Čad, Středoafrická republika a Jižní Súdán. Index každoročně sestavuje společnost Deloitte s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Ačkoliv se Česko v pořadí posunulo vzhůru, bodově si mírně pohoršilo. V mezinárodním Indexu společenského rozvoje, který hodnotí země v desítkách různých kategorií, získalo 84,36 bodu ze sta možných. Loni to bylo 84,66 bodu. Češi si polepšili zejména v ekonomických ukazatelích.

Země si dlouhodobě drží dobré postavení v základních lidských potřebách. Ukazatel výživy a základní lékařské péče se zlepšil o jedno místo, naopak se lehce zhoršil ukazatel přístřeší. Zlepšení je patrné u základních lidských práv a osobních svobod. Výrazně se Česko posunulo v ukazateli přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak si pohoršilo v kvalitě životního prostředí a v přístupu k informacím. V žebříčku se nyní Češi řadí za Koreu a před Estonsko, které předehnalo USA. „I ty nejbohatší země mají slabiny, které musí řešit. Celosvětově bychom měli být znepokojeni, že klesají ukazatele osobních práv. A to i v kolébce demokracie, jakou je USA,“ uvedl prezident Deloittu Josef Kotrba. „Porovnáme-li státy visegrádské čtyřky právě v oblasti osobních práv, je Česko daleko před Slovenskem, Polskem a Maďarskem,“ dodal.