Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod, aby česká vláda změnila svou pozici ohledně uznání samostatnosti Kosova. Předseda vlády to řekl po jednání s premiéry ostatních zemí visegrádské čtyřky a západního Balkánu. Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU právě o země západního Balkánu. Prezident Miloš Zeman při třídenní návštěvě Srbska  uvedl, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost. Naznačil, že on takovou možnost podporuje, a dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států.

„Pan prezident má na Kosovo stejný názor a tenhle statement dává od roku 2013 každý rok. Zahraniční politika České republiky je samozřejmě rozhodující při pozici vlády. Máme pravidelně setkání z hlediska koordinace zahraničních cest a politiky. Určitě to budeme probírat, ale nevidím důvod, aby česká vláda změnila svou pozici,“ komentoval to Babiš. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že Česko nikdy uznání žádného státu neodvolalo. Poukázalo na to, že s Kosovem jako státem má Česká republika uzavřeny různé smlouvy včetně o návratu nelegálních přistěhovalců. Původně měl Prahu navštívit také zástupce Kosova. Potvrzenou návštěvu ale kosovská strana zrušila po Zemanových prohlášeních.

Evropská centrální banka (ECB) snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) měsíčně. Banka tak reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit; banka se je tak snaží povzbudit k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule. Banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur.

Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky. Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, hluboko pod cílem ECB. Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánované odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně. Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Rozhosnutí je jedním z posledních kroků Maria Draghiho. Na konci října odejde z čela ECB a vystřídá ho Christine Lagarde, která končí ve funkci výkonné ředitelky MMF.

Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody podle analýzy, kterou ve středu zveřejnila britská vláda. Dokument prý popisuje nejpesimističtější předpoklady a kabinet tvrdí, že činí taková opatření, aby nejhorší předpovědi zabránil. Analýza ale v zásadě potvrzuje zprávy britských médií z uplynulých týdnů a měsíců a opozice v reakci na analýzu znovu volá po okamžitém svolání zasedání parlamentu, aby bylo možné případnému brexitu bez dohody zabránit. Skotský odvolací soud ve středu rozhodl, že současná vynucená přestávka v zasedání britského parlamentu je nezákonná.

Podle předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho Británie nepřišla s žádnými novými funkčními návrhy, jež by mohly oživit šanci na přijetí dohody o brexitu. Uvedl to po čtvrtečním jednání šéfů parlamentních politických skupin s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem. Britský premiér Boris Johnson trvá na tom, že Británie by se s následky vypořádala. Dodává, že by preferoval brexit s dohodou, ale je připraven vydat se i opačnou cestou. Do data odchodu zbývá 50 dní. Jádrem sporu v brexitové dohodě je tzv. irská pojistka - a soud v Belfastu v této souvislosti zamítl stížnost, podle které by byl případný brexit bez dohody odporoval Velkopáteční mírové dohodě z roku 1998, která ukončila sektářské násilí v Severním Irsku.

Ruská policie podnikla rozsáhlé razie v kancelářích Fondu boje proti korupci opozičního politika Alexeje Navalného. Během domovních prohlídek nejméně ve třiceti městech policisté zabavovali dokumenty i techniku. Důvodem těchto zásahů je oficiálně podezření z praní špinavých peněz. Některá ruská média razii spojují s nedávnými komunálními volbami, v nichž volební komise znemožnily kandidaturu opozičním politikům. Putinova strana nicméně i tak utrpěla ztráty - a napomohla tomu taktika, kterou Navalnyj vymyslel. Podle Rozhlasové stanice Echo se policejní zásah týkal i kanceláří nevládní organizace Golos, která se zabývá monitorováním ruských voleb.

Navalného štáb akce označil za zastrašování a zabavování majetku FBK za krádež. Policisté organizaci podezírají, že nezákonně legalizovala miliardu rublů (360 milionů korun), které získala podvodnou cestou. Vedení fondu to však odmítá provinění a stíhání, jež zahájené v srpnu označuje za politickou mstu. Represe směřující proti fondu přitom v poslední době sílí. Minulý týden policie zasáhla proti jejich kancelářím Ufě, Samaře a Permu, později také v Petrohradě a v Moskvě.

Zastupitelé Prahy 6 odhlasovali ve čtvrtek odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády, informuje server iDnes.cz. Sochu, která se přesune do muzea, nahradí památník osvoboditelů Prahy. Piráti preferovali vypsání referenda. Jednání provázejí protesty příznivců památníku.

Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) v úvodu své řeči připomněl, že pomník maršála Koněva není válečným hrobem a ani není pod ochranou mezinárodního práva. Je v majetku městské části, která se o něj doposud řádně starala. „Radnice je obviňována z přepisování historie. Já nevidím jediný výrok zastupitelstva, který by zpochybňoval roli a úlohu Rudé armády ve 2. světové válce. Praha 6 si váží obětí, které přinesla Rudá armáda během osvobozování Evropy od nacismu,“ řekl Kolář.

Vědci objevili v Amazonii nový druh úhoře, který dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Byl pojmenován Electrophorus voltai a objev byl zveřejněn v odborném časopisu Nature Communications. Doposud držel v přírodě rekord druh úhoře, který dokázal vyrobit 650 voltů, nový druh jich dovede vyprodukovat až 860 V. Jde tedy o nejsilnější bioelektrický generátor v přírodě. Úhoři výboje používají k lovu i obraně. Nejnovější výzkumy ale ukázaly, že jsou užitečné také při orientaci v bahnitých amazonských vodách.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl vedoucí výzkumu zoolog David Santana. Nové nálezy podle vědců poukazují na obrovskou neprozkoumanou biodiverzitu v Amazonii. Podle Santany mohou nové druhy ukrývat léky na různé nemoci nebo i inspirovat technologické inovace.