Informační servis

Čínská telekomunikační společnost Huawei Technologies tajně pomáhala Severní Koreji vybudovat a udržovat komerční bezdrátovou síť. S odvoláním na vnitřní dokumenty firmy o tom informoval americký list The Washington Post. Podle deníku se Huawei spolu s čínskou státní firmou Panda International Information Technology v KLDR podílely na řadě projektů po dobu nejméně osmi let. Llist se opírá o údaje o zakázkách a smlouvách získaných z databáze, která registruje aktivity firmy Huawei ve světě. Materiály listu pod podmínkou anonymity poskytl bývalý zaměstnanec firmy. Dokumenty dodaly i některé další osoby obeznámené s provozem firmy. Svou kancelář v severokorejské metropoli Pchjongjangu prý obě společnosti opustily v první polovině roku 2016.

Tyto informace vyvolávají otázky, zda telekomunikační gigant Huawei, který používá ve svých součástkách americké technologie, neporušil při dodávkách zařízení americká exportní pravidla. Severokorejský režim čelí přísným mezinárodním sankcím kvůli svému jadernému a raketovému zbrojnímu programu a kvůli porušování lidských práv. Americké ministerstvo obchodu podle listu The Washington Post vyšetřuje předpokládanou činnost Huaweie v Severní Koreji od roku 2016, nikdy ale veřejně o této spojitosti nehovořilo. Informaci deníku ministerstvo odmítlo komentovat. Huawei svou „obchodní přítomnost“ v Severní Koreji popřela. Mluvčí firmy nicméně odmítl odpovědět na podrobnější otázky včetně toho, zda Huawei v KLDR působil v minulosti. Autenticitu dokumentů, které list získal, Kelly nezpochybnil, ale ani nepotvrdil. Dá se očekávat, že odhalení spojitosti mezi Severní Koreou a Huaweiem dál prohloubí podezření západních zemí vůči Huaweii.

Počty žadatelů o azyl, kteří do Evropy připlouvají ze severní Afriky, i letos dále klesají (viz graf). Přesto tato otázka dál rozděluje evropské státy. Jádrem sporu je to, co se má stát s migranty, které ve Středozemním moři zachrání lodě nevládních organizací. Itálie a Malta mají pocit, že je zbytek EU nechává ve štychu, a plavidla s migranty proto opakované nepouští do svých přístavů. Přeplněné lodě záchranářů pak dlouhé dny plují mořem,  dokud se nějaký stát ad hoc nerozhodne k jejich převzetí. Iniciativa vedená Německem a Francií se nyní snaží problém vyřešit a vytvořit nouzový mechanismus, jak zachráněným rychle pomoci. Cílem je najít koalici států, které budou ochotné si migranty z těchto lodí na omezenou dobu mezi sebou rozdělovat.

Prezident Emmanuel Macron oznámil, že při pondělním jednání v Paříži vznikla koalice 14 zemí, které se na tomto řešení chtějí podílet: osm jim zatím souhlasí s převzením migrantů (i původem ze zemí, které obvykle v Evropě azyl nedostávají). Macron nechtěl státy jmenovat, agentura Reuters později s odkazem na své zdroje zmínila Finsko, Portugalsko, Irsko, Chorvatsko a Lucembursko. Posun v jednání je však pomalý - k akci jsou velmi vlažné nejen státy tzv. visegradské čtyřky, ale také Rakousko a přímo Itálie. Ta požaduje, aby lodě se zachráněnými uprchlíky mířily i do jiných zemí, zvláště Francie - Paříž to však odmítá a trvá na tom, aby vždy pluly do nejblíže položeného přístavu. Jednání bude pokračovat počátkem září.

Na Sibiři současně zuří více než dvě stě lesních požárů, zasaženo je celkem zhruba milion hektarů lesa. Příčinou je nedostatek srážek, vedra přes 30 stupňů, poryvy větru a bouřky s blesky, často bez srážek. Dým z požárů, zanesený větrem, podle ČTK postihuje i místa vzdálená od sebe až 1500 kilometrů - například velká města Omsk a Novosibirsk, v jejichž okolí přitom nehoří. Požár zatím nikdo nehasí. Ruské zákony to umožňují až  ve chvíli, kdy by náklady na hašení byly vyšší než způsobené škody.

Nebývalé požáry zvláště od extrémně horkého června trápí arktické oblasti nejen Ruska, ale také Kanady, Aljašky a Grónska. Světová meteorologická organizace v polovině července uvedla, že tyto požáry do ovzduší vypustili tolik skleníkového plynu CO2, kolik za celý rok vyprodukuje celé Švédsko. Další data a satelitní snímky najdete zde.

Velká Británie má od středy nového premiéra – post obsadí Boris Johnson, který se stal lídrem vládní Konzervativní strany. Ve vnitrostranických volbách podle očekávání získal větší podporu (92 tisíc hlasů) než jeho konkurent, současný ministr zahraničí Jeremy Hunt s 47 tisíci hlasy straníků. Účast ve volbách korespondenční formou byla 87 procent. Johnson v prvním projevu po zvolení zopakoval, že Británii vyvede z Evropské unie k 31. říjnu. Chce sice změnit dohodu o odchodu z EU, kterou britský parlament již třikrát odmítl. Ale pokud se mu to nepovede, pravděpodobně bude následovat odchod bez dohody. Tuto variantu však zároveň dolní komora parlamentu odmítá. Nový kabinet se Johnson chystá sestavit v příštích dnech. Theresa May, kterou na premiérském křesle nahradí, ho bude podle svých slov podporovat jako řadová poslankyně.

Johnson se o premiérský post ucházel neúspěšně již před třemi lety po referendu, v němž si Britové odhlasovali své vystoupení z Evropské unie. Do loňského léta působil ve vládě Theresy May jako ministr zahraničí, pozici opustil kvůli nesouhlasu s premiérčinými plány odchodu z EU. Ke zvolení mu už pogratuloval americký prezident Donald Trump: na Twitteru vyjádřil přesvědčení, že bude skvělým premiérem. Naopak Unii zvolení Johnsona označovaného kritiky za nevyzpytatelného politika asi příliš nepotěšilo, ač oficiálně se „těší na jednání“. Ani lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn s Johnsonovým zvolením není spokojen: podle něj nemá podporu země a měly by se konat předčasné volby.

Hongkongská policie zadržela šest lidí v souvislosti s nedělním útokem maskovaných násilníků na kolemjdoucí a prodemokratické aktivisty, kteří se vraceli z protestů. Někteří z podezřelých jsou údajně napojení na zločinecké gangy, takzvané triády, píše web ct24.cz s odvoláním na agenturu AP. Zranění utrpěly desítky lidí. Peking obvinil z násilí a chaosu v Hongkongu Spojené státy.  Muži ve věku od 24 do 45 let byli zadrženi kvůli „nezákonnému shromažďování“ a jsou vyšetřováni ohledně účasti na útoku z nedělního večera. Desítky bíle oblečených mužů vyzbrojených kovovými a dřevěnými tyčemi vtrhly v neděli večer na vlakové nádraží v hongkongské čtvrti Yuen Long a zaútočily na protivládní demonstranty a další civilisty.

Útok nastal několik hodin po protivládní demonstraci v centru Hongkongu, kterou se policie snažila rozehnat slzným plynem a střelbou gumovými projektily.  Prodemokratičtí aktivisté a poslanci obvinili policii, že na místo dorazila pozdě a násilnostem jen přihlížela. Někteří dokonce naznačili, že se hongkongská policie spřáhla se zločinci, aby demonstranty zastrašila. Účastníci masových demonstrací již několik týdnů v Hongkongu požadují úplné stažení kontroverzního návrhu zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny. Kritici extradičního zákona se obávají, že by norma narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by tam mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům.

Odbor životního prostředí povolil odchyt medvědů na území Moravskoslezského kraje. Opatření platí v případě, že by se zvířata pohybovala mimo území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Poodří a ohrožovala lidi v blízkosti jejich obydlí, informoval web ČT24. „Medvěda je možné odchytit a umístit do chovatelského zařízení,“ vysvětlila opatření náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová (ANO).

Pohyb medvědů sledují na území Beskyd odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Od konce dubna pomocí monitorovacího obojků pozorují pohyb medvědice Emy, kterou odchytili u Lysé hory. Ta se podle odborníků vyskytuje spíše na slovenské straně pohoří Javorníky. Chování Emy je prý standardní, jako u jiných volně žijících medvědů. Zcela krajní případ obrany je usmrcení medvěda, to však dosud nebylo potřeba. Podle odborníků medvěd na území Beskyd patří stejně jako rys či vlk. Ochránci zvířat doporučují lidem nenechávat volně hospodářská zvířata, včelstva a zamezit volnému přístupu k odpadkům. Podle přírodovědců se na území Beskyd může nacházet až pět medvědů.