Brexitový kolotoč se opět roztáčí. Nastupuje nevyzpytatelný Boris

Boris Johnson právě podle očekávání zvítězil ve stranickém hlasován britských konzervativců a stane se ve středu oficiálně britským premiérem. Je to vrchol jedné pestré životní kariéry – ostatně v jeho biografii jsou běžně citováni svědci, podle kterých se cítil povolán stanout v čele Velké Británie již od dětství.

Svérázná postava na britské scéně ovšem dlouho hledala cestu, jak k tomu cíli domanévrovat mezi dalšími uchazeči včetně svého odvěkého rivala ze školních let, expremiéra Davida Camerona. Klíčovým tématem se nakonec ukázal odchod Británie z Evropské unie, pro jehož podporu se Johnson rozhodl na poslední chvíli před začátkem kampaně v roce 2016.

Johnson je barvitá politická celebrita; bývalý novinář, starosta Londýna i ministr zahraničí, ale především svérázným populista zcela zaujatým svým vlastním vzestupem. Do čela konzervativní strany nastupuje ve chvíli, kdy má strana v parlamentu jen velmi těsnou většinu (a to ještě s podporou irských unionistů) a kdy je rozštěpená na dva nesmiřitelné tábory, které se navzájem blokují. Konzervativci se zároveň obávají předčasných voleb, jež by mohly otevřít cestu k moci labouristům Jeremyho Corbyna - byť situace na britské politické scéně je v tuto chvíli velmi nepřehledná.

Co lze očekávat

Ve středu rezignuje dosavadní premiérka Theresa May, Boris Johnson navštíví královnu a poté se usídlí v Downing Street 10. Během středy a čtvrtka bude sestavovat vládu, což v Británii obnáší vždy populární a hojně medializovaný kolotoč návštěv klíčových politických figur „na slovíčko“ do sídla premiéra - přičemž houfy reportérů zkušeně v přímém přenosu analyzují výraz obličeje a radost či tíhu v kroku všech zúčastněných jak při jejich příjezdu, tak následně na odchodu. To je rituál, kdy se v Británii pod bedlivým dohledem veřejnosti otvírají, či naopak hroutí politické kariéry.

V pátek pak přednese premiér Johnson projev k národu. Všechno přitom nebude jenom o brexitu. Johnson během kampaně nasliboval výdaje ve výši minimálně 26 miliard eur, mluvil o konci éry úsporných opatření a snahy vyrovnat rozpočet. Podle konzervativního serveru ConservativeHome si potřebné peníze hodlá především vypůjčit.

Během srpna se pak očekává turné po klíčových evropských hlavních městech. Johnsonovým cílem bude vyjednat nové podmínky odchodu z EU, především něco udělat s tzv. irskou pojistkou, kterou - jak se opakovaně ukázalo - není možné protlačit britským parlamentem.

Postavení nového britského premiéra není právě záviděníhodné. Stávající dohodu parlament již třikrát zamítl. Novou dohodu Evropa vyjednávat nechce. Odklad či zrušení odchodu znamená nové volby, v nichž by byli konzervativci pravděpodobně zcela zničeni  Brexit Party Nigela Farage, čímž by Johnsonovo premiérování bylo rázem u konce. Pro odchod bez dohody pak neexistuje v britském parlamentu většina -  i v konzervativní straně jsou poslanci, kteří chtějí udělat vše pro to, aby tvrdému brexitu zabránili.

Kličky a obraty

Největší nadějí pro Johnsona jsou tak drobné kosmetické úpravy stávající dohody. O to se bude Johnson nejspíše pokoušet „po trumpovsku“ - tedy tvrzením, že pokud Evropané na ústupky nepřistoupí, je skutečně ochoten prásknout dveřmi bez dohody. V Bruselu a dalších evropských městech je „Boris“ - jak si premiér Alexander Boris de Pfeffel Johnson nechává již dlouhá léta běžně říkat - značně neoblíben.

Vlastně je považován za zcela nedůvěryhodného lháře. Nedávný kandidát na post předsedy Evropské komise Frans Timmermans například stihl ještě před začátkem oficiálního vyhlášení výsledků prohlásit, že „Boris Johnson hraje hry s brexitem. Podívejte se, co celá léta psal, a jak dlouho mu trvalo, než se rozhodl, zda je pro, nebo proti EU“.

Sám Johnson první vystoupení zakončil slovy, že jeho úkolem je uskutečnit brexit, sjednotit zemi a porazit Jeremyho Corbyna. Ve skutečnosti toho má na seznamu mnohem víc, třeba vyřešit krizi okolo situace v Perském zálivu, kde Írán minulý týden jako odvetné opatření zajal britský ropný tanker.

Johnsonův protikandidát a (zatím) ministr zahraničí Jeremy Hunt prohlásil, že se bude v této souvislosti snažit koordinovat společné evropské síly, jež by zajistily bezpečnost v klíčové oblasti světové námořní obrany. S divokým rozvodem s Bruselem se to příliš nerýsuje, ale od Johnsona lze očekávat spoustu divokých kliček, nečekaných obratů a naprosto nevyzpytatelných kroků.