Informační servis

Babišova vláda a vedení ČEZ začali zkoumat možnost, zda by šlo nechat jadernou elektrárnu Dukovany v provozu déle, než se plánovalo. Vláda by se tím vymanila z tlaku na rychlé rozhodnutí ohledně budování nových bloků. O těch se mělo rozhodnout do konce roku, Babiš ale nyní říká, že verdikt lze odložit. „Na posledním jednání jsme probrali možnost prodloužení životnosti Dukovan o deset let,“ řekl premiér v úterý. O tomto plánu se už podle něj jednalo s ČEZ, jde ale jen jednu z možností. Česko chce podle Babiše zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy. „Otázka je, jakým způsobem se vyvine Evropa,“ uvedl.

Prodloužení životnosti Dukovan by podle Babiše stálo 20 miliard, nový blok desetkrát víc. Dukovany běží už od roku 1985 a ČEZ dosud počítal s jejich odstavením kolem roku 2035. Prodloužení životnosti je ale podle všeho zatím jen teorie. „Rozhodně to není jednoduché. Ani jisté, že to skutečně půjde. Bude záležet na stavu elektrárny a hlavně na úrovni bezpečnosti,“ řekla Respektu v reakci na Babišova slova předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Odklad rozhodnutí o nových blocích už nicméně připustila v pondělí v rozhovoru pro Respekt ministryně průmyslu Marta Nováková. Na stavbu nových elektráren má podle ní striktní zájem Hrad, ale vláda nechce nic rozhodovat ve stresu. Navíc stále podle ní není vyřešeno, jak si při dostavbě poradit s případným odporem minoritních akcionářů ČEZ.

Před návrhem Evropské komise, aby se střídání letního a zimního času zrušilo už příští rok na jaře, varoval v rozhovorech pro Novinky a lidovky.cz ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Pokud by byl návrh přijat, mohla by podle Ťoka nastat situace, že by v sousedním Německu byl jiný čas než v České republice. Komise podle něj řekla, že členské státy se mají dohodnout mezi sebou, jaký čas budou mít. Dokonce připustila, že každý stát může mít jiný čas. Komisařka EU pro dopravu Violeta Bulcová potvrdila, že komisi by se víc zamlouvalo dodržení původního plánu ze září -  tedy ukončit povinné posunování hodinek už příští rok.

Rakouské předsednictví totiž navrhlo v pondělí členským zemím Evropské unie odložit konec povinného střídání standardního a letního času až na rok 2021. Většinovou shodu zatím státy nenašly, byť podle rakouského ministra dopravy Norberta Hofera jednání ukázalo, že většina zemí Unie plán podporuje. „Byl tam návrh ze strany rakouského předsednictví, aby to byl rok 2021. Dalo by se to udělat i rychleji, kdyby Evropská komise rozhodla, že bude všude středoevropský čas a tečka. Ale ona se nechce dostat do pozice, kdy dá striktní rozhodnutí, tak to hodila na členské státy,“ řekl Ťok s tím, že nejde o termín, ale hlavně o to, že návrh je nedomyšlený. Česká vláda podle ministra souhlasí se zrušením, ale ještě o tom nejednala. Ve středu tak  navrhne Ťok veřejné konzultace, aby se mohly vyjádřit odborné organizace.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček má reálnou šanci, že nebude vydán k trestnímu stíhání, píše server iDnes.cz. Lidovci se jako další strana rozhodli, že nebudou pro jeho stíhání za to, že urazil prezidentského kandidáta Michala Horáčka nařčením, že spolupracoval s tajnou policií minulého režimu. „Převážil názor, že budeme respektovat doporučení mandátového a imunitního výboru,“ řekl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Výbor již nedoporučil vydat Ondráčka ke stíhání: ochránily ho hlasy ANO, SPD, KSČM a Marka Bendy z ODS.

Rovněž ANO bude hlasovat podle doporučení výboru, proti vydání bude hlasovat i celý klub KSČM a hnutí SPD – jeho šéf Tomio Okamura označil doslova Horáčka za „podvodníka, lháře a manipulátora“.  Sociální demokraté se pak pokusí zcela zrušit trestný čin pomluvy. Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka ale dodal, že se to chystal navrhnout již dříve a nejde o současný spor. Opačný názor na vydání Ondráčka mají menší pravicové strany. „Je jasné, že ho státní zástupce viní, že vědomě šíří nepravdu. Nejedná se o šikanu poslance,“ řekl šéf STAN Petr Gazdík. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek nicméně dodal, že podobné věci se mají řešit občansko-právním sporem, nikoli civilní žalobou. Pro vydání budou i Piráti, ODS má volné hlasování.

Šéf Bílého domu Donald Trump chce dekretem ukončit dlouhodobou praxi, kdy mají děti cizinců narozené na území USA nárok na americké občanství. Uvedl to v pořadu portálu Axios pro televizi HBO a zprávu přináší web ČT 24. Americký prezident by tak obešel Kongres. Pravidlo zakotvené ve 14. dodatku ústavy často zneužívají ilegální imigranti, tvrdí Trump. Opozice ho kritizuje, že se tvrdou protiimigrační rétorikou snaží před volbami lákat voliče. Pokud se Trump rozhodne zásadu známou jako ius soli ukončit, bude to podle portálu Axios nejdramatičtější prezidentův krok v rámci jeho tažení proti nelegální migraci.

V takovém případě lze s jistotou očekávat, že se o ústavnost dekretu před americkými soudy svede právní bitva, upozornil portál. Praxe platí i pro děti rodičů, kteří přišli nelegálně. Ve 14. dodatku se praví, že všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podřízené jejich jurisdikci jsou občany Spojených států. Praxe funguje tak, že pokud cizinci na půdě USA přivedou na svět dítě, stává se z něj automaticky americký občan, a to i v případě, že jeho rodiče vstoupili do země nelegálně. Dotyční pak následně mnohdy úspěšně dosáhnou na možnost v zemi zůstat, aby se o svého nezletilého potomka mohli starat.

Podle 12. zprávy o živé planetě, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody WWF, klesl od roku 1970 do roku 2014 počet divokých obratlovců, tedy savců, ryb, ptáků, obojživelníků a plazů, o 60 procent. „Situace je opravdu špatná a stále se zhoršuje,“ řekl podle serveru denik.cz ředitel WWF Marco Lambertini. Jedinou pozitivní zprávou je prý to, že víme, co přesně a proč se děje. Populace volně žijících zvířat ubývají po celém světě. V oblasti Jižní Ameriky klesla populace za posledních 44 let o téměř 90 procent. Počet sladkovodních živočichů zaznamenává úbytek o 80 procent. Současná míra vymírání živočišných druhů je nyní stokrát až tisíckrát vyšší než před několika stovkami let.

Zvířata přicházejí o své přirozené prostředí, k tomu se přidává nadměrný rybolov, pytláctví, znečištění, invazivní druhy, nemoci a klimatické změny. Padesát let úsilí sice znamenalo úspěchy v navýšení populací tygrů, medvědů či tuňáků, ale ochrana přírody má mnohem širší záběr. „Na planetě s nestabilním klimatem, vyčerpanými oceány, zamořenou půdou a prázdnými lesy, na planetě připravené o biodiverzitu člověka zdravá a vzkvétající budoucnost nečeká," dodal Lambertini. Podle posledních údajů tvoří divoká zvířata nyní pouze čtyři procenta savců na Zemi, lidé tvoří 36 procent a hospodářská zvířata zbylých 60. Před tisícem let byl tento poměr mezi zvířaty přesně opačný.