Nováková: Hrad striktně trvá na stavbě jaderných bloků, ale mě neúkoluje

Rozhodnutí o stavbě dalších jaderných bloků se nejspíš znovu odsune. Podle ministryně průmyslu se stále hledá vhodný investiční model tak, aby stavbu mohl zadat ČEZ, a nevznikl přitom konflikt s jeho minoritními akcionáři. Model měl být původně hotov už na jaře, minulá vláda pak určila termín do konce tohoto roku. Ministryně průmyslu Marta Nováková nyní mluví o tom, že do konce roku vláda nějak rozhodne, ale může dát na zpracování analýz ještě čas navíc, a vrátit se pak k tématu v klidu až na jaře.

Volba investičního a finančního modelu je předstupeň pro to, aby se mohlo o stavbě skutečně rozhodnout a aby se mohl případně začít vybírat dodavatel. Celý proces se však může protáhnout ještě víc. Podle Novákové nejspíš bude třeba výběr udělat podle nového zákona, takzvaného lex nukleus, který se musí teprve přijmout.

Hledáme win-win

„Řekněme si na rovinu, že toto je jedno z nejzásadnějších rozhodnutí a neměli bychom ho dělat ve stresu,“ uvedla ministryně Marta Nováková v pondělí v rozhovoru pro Respekt. Podobně se vyjádřila i v pondělním rozhovoru pro agenturu Bloomberg: „Rozhodnutí o výstavbě jádra nemůže být činěno pod tlakem ze strany dodavatelů nebo dalších entit.“

Podle vládního usnesení, schváleného ještě za Babišovy jednobarevné vlády bez důvěry, mělo ministerstvo průmyslu vyhotovit během podzimu sérii analýz a vyhodnotit stavbu z hlediska financí, bezpečnostních rizik a vhodné legislativy. Usnesení z června říká, že část materiálů měla být hotova už v září, zbytek pak do konce listopadu, aby se vláda mohla o dalším postupu rozhodnout do konce roku. Harmonogram má však už nyní skluz.

„Toto vládní usnesení jsem zdědila a od začátku jsem s ním nesouhlasila,“ říká ke skluzu Nováková, podle níž část úkolů jejímu resortu nepřísluší a závisí na ministerstvu financí. Konkrétně jde o to určit, kdo bude nové bloky objednávat – zda stát, nebo ČEZ. Pokud to bude ČEZ, což je podle Novákové vhodnější varianta, preferovaná od začátku i Andrejem Babišem, pak je podle ministryně potřeba dořešit to, jak eliminovat všechna „právní rizika“ pro management ČEZ nebo pro členy vlády.

„Ten model se stále diskutuje. Nejde ani tak o zpoždění. Není nalezena jasně specifikovaná a legislativně potvrzená cesta, jak to udělat,“ uvádí ministryně. Kterákoli varianta zapojení ČEZ podle ní musí nějakou formou respektovat minoritní akcionáře. „Vymýšlí se, jak to udělat pokud možno pro všechny strany win-win,“ dodává Nováková.

Stát drží v ČEZ 70 procent akcií, může tedy prosadit cokoli silou. Mnozí minoritní akcionáři ale považují jádro za příliš nákladnou a rizikovou investici – při dnešní ceně elektřiny nedávají bloky ekonomický smysl, stavby se navíc všude po světě protahují a návratnost operace je obtížné spočítat. Privátní akcionáři se proto bojí, že hodnota akcií při rozhodnutí stavět spadne. Nejznámější z drobných akcionářů Michal Šnobr, který zastupuje investiční skupinu J&T a shromáždil kolem sebe takzvanou kvalifikovanou menšinu s celkovým podílem jednoho procenta akcií, považuje investici pro ČEZ za „sebedestruktivní“ - a hrozí tím, že lidi v řídících orgánech podniku za případné škody zažaluje u soudu. V případě úspěšné žaloby na majetkovou újmu hrozí manažerům firmy i nepodmíněný trest a propadnutí majetku.

Dosavadní vlády měly k dostavbě jádra vstřícnější postoj než minoritní akcionáři - pro politiky nejde jen o otázku ekonomické návratnosti, ale kromě obvyklé snahy být u velkých investic také o potřebu zajistit energetickou bezpečnost po odstavení starší jaderné elektrárny Dukovany a dosluhujících uhelných bloků. Podle státní energetické koncepce z roku 2015 neexistuje pro Česko do budoucna jiná cesta než jádro, jiné státy jdou nicméně odlišnou cestou.

Německo sází ve větší míře na plyn a na energii z větru a ze slunce, kde česká koncepce kvůli staršímu datu nezohledňuje propad výrobních cen z posledních let. Jádro je na ústupu i jinde ve světě. Lídrem je nyní Čína, ale i ta dává do jádra srovnatelné částky jako do obnovitelných zdrojů. Ty jsou v Česku naopak kvůli chybně nastaveným dotacím pro solární elektrárny nepopulární. Česká energetická koncepce by měla příští rok projít aktualizací, nicméně podle Novákové to na záměru investovat do jádra nic nezmění – kvůli klimatické změně naopak důraz na jádro spíš ještě vzroste.

Babiš má jasno

Přesto přetrvávají pochyby, zda se investice do jádra ekonomicky vyplatí. I proto se ČEZ do investice nijak zvlášť nehrne a požaduje po státu formu asistence. Skluz s výběrem investičního modelu plyne mimo jiné z toho, že Babiš doposud tlačil naopak na to, aby ČEZ do jádra investoval sám. „Premiér představu má a k té to směřujeme,“ říká Nováková a Babišovu představu přibližuje tak, že „dostavbu by měl realizovat ČEZ, měl by nalézt i varianty financování a měl by v první linii dostavbu garantovat, stát by ji garantoval teprve v druhé linii“.

Zůstává ovšem nejasné, jak chce vláda přesvědčit o výhodnosti této operace minoritní akcionáře. Garance státu se týká jen toho, aby si ČEZ mohl na případnou stavbu levněji půjčit, ale případná ztrátovost stavby pro akcionáře se garancí neřeší. Právě tento rébus s ohledem na hrozbu případných žalob a právních sporů je proto nejspíš nyní tím, co zbývá dořešit.

Kromě investičního a finančního modelu se pro vládu zpracovává také analýza, jak nejlépe a právně čistě zorganizovat výběr dodavatele. O projekt za stovky miliard se zajímá šest společností: ruský Rosatom, americký Westinghouse, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a tandem francouzské Arevy s japonským Mitsubishi.

Jako favorit se dosud jevil ruský Rosatom prosazovaný Milošem Zemanem a jeho poradci. Dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v polovině října v České televizi překvapivě přímo za nejvhodnějšího kandidáta označila Jižní Koreu.

Jasný signál

„Já nemám žádné favority. Postupně se potkávám se všemi dodavateli, chceme dát všem stejnou příležitost,“ uvedla Nováková. Zájemci podle ní po odvolaném tendru na Temelín jen čekají na jasný signál, že k dostavbě tentokrát skutečně dojde a že se soutěž rozbíhá.

Dojde-li na výběr mezi nimi, pro vládu to bude samostatný rébus. Ministerští experti se brání použít standardní zákon o zadávání veřejných zakázek, který je podle nich pro tak komplikovanou a velkou stavbu nevhodný. V rámci právních analýz se také na ministerstvu debatovalo o tom, že zákon o zadávání veřejných zakázek lze obejít podpisem mezivládní dohody – tu by stát mohl zkusit vyjednat s každou z protistran, která by měla zájem, a pak vybrat tu nejvhodnější.

Na rozdíl od zákona o veřejných zakázkách však nejsou pro takový postup nikde zakotvena jasná pravidla. Podle ministryně je nyní na stole nová možnost, že se pro tendr nechá v parlamentu schválit zvláštní zákon. „Jestliže se rozhodneme, že budeme stavět, tak je speciální lex nukleus je poměrně pravděpodobný,“ říká Nováková.

Další oblastí, kterou chtěla vláda vyhodnotit, jsou bezpečnostní rizika. Ta posuzuje speciální komise - a jak už Respekt upozornil před měsícem, pro zástupce tajných služeb a některých ministerstev jsou bezpečnostní rizika zejména v tom, že pokud zakázku získá Rusko nebo Čína, tedy nedemokratické režimy, které si ekonomickými nástroji zvyšují ekonomický a politický vliv, Česko by pak na nich skrze energetiku bylo více závislé. U autoritářských vlád navíc hrozí, že část prostředků na stavbu lze použít korupčním způsobem, uplácet politiky nebo ovlivňovat legislativu.

Nováková potvrdila, že v otázce bezpečnosti je již hotova zhruba třicetistránková zpráva, která analyzuje geopolitická rizika. Její obsah ale odmítla komentovat kvůli speciálnímu režimu, v jakém zpráva vznikla, a také kvůli tomu, že se o ní teprve bude jednat na bezpečnostní radě státu.

Obavy bezpečnostních expertů z Ruska posiluje fakt, že Rosatom má dobrou pozici mimo jiné díky slibům zapojit co nejvíc zdejších dodavatelů - a v případě povedené spolupráce jim zajistit byznys i při stavbě dalších elektráren jinde po světě. Respekt loni zjistil, že prezidentův šéfporadce Martin Nejedlý jel kvůli tomu za podivných okolností napřímo vyjednávat do Moskvy.

Hrad o dostavbu dál velmi stojí. „Byla jsem před zhruba čtrnácti dny na reportingu na Hradě a zájem na tom, aby se jaderné bloky dostavěly, byl formulován naprosto striktně,“ říká Nováková, podle níž však nejde o nic víc než o konzultace: "Já jsem se necítila z jejich strany pod tlakem. Prezentovali svůj názor, ale oni mě neřídí. Já jsem členem vlády, takže samozřejmě podám panu prezidentovi a jeho poradcům všechny informace, které podat mohu. Ale není to tak, že by mi něco nařizovali.“