Ve všech vesmírech platí naše fyzikální zákony, vzkazuje Hawking

Co byla poslední slova TGM, to pořád ještě nevíme - a nedozvíme se to dobrých sedm let, byť něco bližšího si o tajemné obálce přečtete v pondělí v chystaném Respektu. Jaká byla poslední vědecká slova nedávno zesnulého fyzika Stephena Hawkinga, je ovšem známo. Jeho poslední článek dorazil Journal of High-Energy Physics deset dní před Hawkingovou smrtí a časopis ho nyní publikoval.

Čtvrteční menu vám ho sice nevysvětlí, ale s pomocí BBC se vám pokusí jeho obsah zhruba přiblížit.  Článek je výsledkem dvacetileté spolupráce Hawkinga a belgického fyzika Thomase Hertoga. Zaobírali se známou kosmologickou potíží - díky Einsteinově teorii tušíme, že vesmír vznikl zhruba před čtrnácti miliardami let, teorie ovšem neříká nic o tom, jak vznikl. Nad tím se Hawking s americkým kolegou Jamesem Hartlem zamýšleli už v osmdesátých letech.

Vzali na pomoc kvantovou mechaniku, která sice problém z jedné části pomohla vyřešit, ale z části druhé vytvořila nekonečně problémů jiných. Logickým vývodem teorie bylo to, že při Velkém třesku nevznikl jen náš vesmír, ale i nekonečné množství vesmírů jiných. Některé hodně podobné našemu, některé úplně jiné, kde platí i jiné fyzikální zákony. Nevzniklo univerzum, nýbrž multiverzum, přičemž všechny ostatní “verza” jsou pro nás nepoznatelná. Což je dost frustrující.

Hertog a Hawking se pokusili tuto frustraci zmírnit. Tentokrát si vzali na pomoc strunovou teorii a podařilo se jim do chaosu, který Hawking spoluvytvořil v osmdesátých letech, vnést trochu řádu. Došli k tomu, že nekonečné množství jiných vesmírů sice existuje, ale fyzikální zákony, které platí tady u nás, platí i všude jinde. Jsou totiž odvislé od Velkého třesku, kdy vznikly, a tím pádem se vztahují i na ostatní vesmíry, které vznikly při stejné výbušné události.

Tak aspoň že tak. A aby toho nebylo málo, má profesor Hertog pro své čtenáře ještě jedno lákadlo: díky znalosti zdejších fyzikálních zákonů, teoreticky vzato, můžeme ostatní vesmíry zkoumat dle libosti. Tedy možná i prakticky - zkoumáním „mikrovlnných zbytků“ po Velkém třesku. Hertog sice pochybuje, že by byly schopné přeskočit z jednoho vesmíru do druhého. Ale jak známo, nikdo to neví s jistotou.