Praská další bublina? Ceny akcií spadly nejvíc za poslední dva roky

Je to jen malé zhoupnutí, nebo začátek další krize? Miliony lidí držící úspory v akciích už týden nervózně sledují vývoj na světových burzách. Po letech růstu, živeného levnými penězi a dobrými zprávami o dobré kondici západních ekonomik, nastal nevítaný obrat.

Americký akciový trh, který je největší na světě a obvykle udává náladu i pro ostatní kontinenty, utrpěl minulý týden největší pokles cen za poslední dva roky. Americké akcie několik let překonávaly jeden historický rekord za druhým. Nynější vývoj v kombinaci s dalšími daty - jako je pokles cen ropy nebo kolaps na trhu s bitcoiny – však přináší „zlověstnější signál, po němž může přijít hlubší pokles“, píše Wall Street Journal.

Index S&P 500, který v sobě shrnuje vývoj akcií pěti set nejdůležitějších amerických firem, ztratil za poslední týden přes dvě procenta. To nevypadá jako nic dramatického, ale znepokojivý je trend, který od minulého pondělka na všech světových trzích panuje a který je jednoznačně negativní. Před týdnem index S&P 500 dosáhl nového historického rekordu 2873 bodů, což je mimochodem skoro dvakrát víc než před pěti lety. Málokdy v historii se akciím vedlo tak dobře, že by střadatelé otočili svoje peníze na dvojnásobek za tak krátkou dobu. Jenže právě to v poslední době zvedalo nervozitu, že konec zlatých časů musí být na spadnutí.

Výprodej pokračuje i po víkendu. Nový týden začal poklesem v Asii i v Evropě - a  k podobnému vývoji se podle předběžných sázek schylovalo i večer po otevření Wall Street. Opět nešlo o žádné radikální propady – evropský index Stoxx Europe 600 ztratil v pondělí 1,3 procenta, paniku nicméně vyvolává setrvalý pohyb směrem dolů: index klesá už šest dnů v řadě a v pondělí skončil na 12týdenním minimu. „Investoři do akcií hledají ujištění, že jde jen o zdravou korekci, kterou po impozantním vývoji na začátku roku kdekdo čekal. Ale dnešní pohyby ukazují, že výprodej ještě není u konce,“ napsala v pondělí odpoledne agentura Bloomberg.

Jedním z impulsů, který dal minulý týden burzy do pohybu, bylo zasedání americké centrální banky Fed minulou středu a její avízo ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb. Vyšší úroky znamenají pro podniky dražší peníze, a tedy vyšší náklady, což je perspektiva, která akciím dvakrát nesvědčí. Vzrůstající ceně peněz se navíc přizpůsobují i státní dluhopisy, které začínají nést lepší výnos než dřív, a z pohledu investorů tak představují pro akcie větší konkurenci. (Příčiny nynějšího propadu Bloomberg rozebral během víkendu ve dvou textech zde a zde.)

Pokud se propad nezastaví, může to deset let po pádu Lehman Brothers přivodit další otřes na finančních trzích i v globální ekonomice. V akciích mají své úspory přímo či nepřímo desítky či stovky milionů lidí. V USA i v západní Evropě je pokles burz problém, který bezprostředně zasahuje i střední třídu – krátí úspory a brzdí chuť utrácet, což ve finále znamená útlum celého ekonomického koloběhu. Velké peníze mají v akciích i Češi, byť zpravidla bezprostředně přes investiční a penzijní fondy nebo životní pojistky, a ne v takové míře jako v západní Evropě nebo v USA.