Bosna a Hercegovina zůstane i po volbách paralyzovaná
Co se týče rozpadu země, přes obavy zůstává většina analytiků opatrná
Hlasy v Bosně a Hercegovině, kde se o uplynulém víkendu odehrály všeobecné volby, se stále ještě sčítají. BiH podle ohlasů stojí na rozcestí a hlasování bylo historické - jak ovšem další analytici s trochou cynismu připomínají, spíš už zase další historické. Je nicméně fakt, že etnické a národnostní rozdělení bylo důležitou součástí předvolební kampaně - spolu se špatnou hospodářskou situací. Především mezi mladými lidmi se míra nezaměstnanosti blíží padesáti procentům a tisíce jich každoročně opouštějí zemi směrem na Západ.
Mnozí pozorovatelé před volbami vyjádřili obavy, že rozpad státu - stvořeného v roce 1995 v Daytonu mírovou dohodou, která ukončila bosenskou válku a obdařila zemi jedním z nejsložitějších politických systémů na světě - je blíž než kdy dřív.
V srbské polovině země, v Republice srbské, přesvědčivě zvítězili národovci pod vedením Milorada Dodika. Politik, kdysi považovaný za umírněného, je dnes představitelem vyhraněného srbského nacionalismu a otevřeným stoupencem ruského prezidenta Putina. Dodik získal srbské místo v trojčlenném bosenském prezidentství, kde sedí ještě zástupce Bosňáků a Chorvatů. Přinejmenším rétoricky odmítá samostatnou existenci BiH a navrhuje referendum o srbské nezávislosti.
Po zvolení voličům slíbil, že ze svých ostrých slov nesleví, což dodržel. Prohlásil, že ho nezajímá, kdo budou jeho dva prezidentští kolegové, protože jeho jediným zájmem jsou zájmy bosenských Srbů. Ačkoliv hlavním městem BiH je Sarajevo, Dodik nemá v plánu do něj fyzicky vstupovat. Úřadovat bude ve Východním Sarajevu, tedy části města, která se za války odtrhla a nyní náleží Republice Srpske. Dodik byl předchozí čtyři roky prezidentem Republiky Srpske - jeho místo po volbách přebírá jeho spojenkyně a spolustranička Željka Cvijanović.
Zatímco Srbové v Republice Srpske mohou volit jen srbské zástupce, ve druhé polovině země je situace složitější. Federaci Bosny a Hercegoviny tvoří Bosňáci a Chorvaté - zdejší voliči vybírají zbylé dva členy prezidentství. A z národnostního pohledu s sebou nesou oba dva vítězové voleb handicap.
Bosenský reprezentant Šefik Džaferović je zástupcem bosňáckého politického hegemona Bakira Izetbegoviće, který sloužil jako v tripartitě předchozí dvě volební období a post už nemohl obhajovat. Větší potíží loajálního straníka je ale jeho válečná minulost: Srbové jej obviňují, že na začátku devadesátých let nebránil vraždění srbského obyvatelstva, ačkoliv o něm věděl.
Željko Komšić je třetím zvoleným členem tripartity zastupujícím Chorvaty. Bývalý člen bosenské armády oceněný za hrdinství nejvyšším vyznamenáním je jedním z nejoblíbenějších politiků Federace - ovšem mezi Bosňáky. Ve Federaci nejsou hlasy voličů etnicky omezené, Bosňáci mohou volit Chorvaty, a naopak. Protože je Bosňáků na území Federace výrazně víc, nepotřebuje chorvatský kandidát teoreticky žádné chorvatské hlasy - což je hlavní výtka části chorvatských voličů směrem ke Komšićovi, kteří jej nepovažují za svého legitimního zástupce.
Dragan Čović, jeho chorvatský oponent a blízký přítel Milorada Dodika, který dlouhodobě prosazuje, aby v BiH vznikla třetí, chorvatská entita, sice uznal volební porážku, ale varoval před “dosud neviděnou” krizi v zemi.
Složitě rozdané karty například podle Miodraga Živanoviče, profesora univerzity z Banja Luky (neoficiální metropoli Republiky srbské) znamenají, že žádná spolupráce na nejvyšší prezidentské úrovni nebude možná, a politika v BiH bude (nadále) paralyzovaná. Co se ale týče rozpadu země, většina analytiků i přes obavy zůstává opatrná. Dělení BiH není možné provést bezbolestně - a takřka určitě by znamenalo novou válku.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].