Rusové u Kyjeva neuspěli. Odcházejí a za nimi zůstávají stopy po válečných zločinech

Na ulicích města Buča leží mrtví civilisté, někteří s rukama svázanýma za zády. Reportéři, mezi nimi novináři BBC, na místě tvrdí, že narazili přinejmenším na 20 mrtvých těl. Podle hlášení místních úřadů bylo v masových hrobech od chvíle, kdy Rusové před víkendem z města odešli, pohřbeno již více než sto těl. Starosta města hovořil o 118 mrtvých. Radnice zmiňuje 280 těl v masových hrobech. A nejnovější zpráva ukrajinských vyšetřovatelů již mluví o více než 400 nalezených mrtvých tělech - k vraždění ze strany ustupujících ruských vojáků zjevně nedocházelo jen v nejčastěji zmiňované Buči.

Situace je samozřejmě nepřehledná, není úplně jasné, co se přesně v Buči a na dalších místech stalo, ale konečný počet zabitých v tuto chvíli není klíčový. Reportéři na místě hlásí, že oběti mají na sobě civilní oblečení, na fotografiích je zjevné, že se jedná i o ženy. Rozházená těla mají na rukávech bílé pásky, což je podle Ukrajinců, kteří ruskou invazi v obsazených městech přečkali, označení, jež museli během několikatýdenní okupace nosit právě ukrajinští civilisté.

Rusové vstoupili do města nedaleko Kyjeva hned během prvních dní invaze. Pak se ale jejich postup zastavil a ruští vojáci se ocitli pod tlakem ukrajinských obránců města. Minulý týden Moskva ohlásila, že mění taktiku a z okolí Kyjeva odchází, aby se mohla soustředit na údajný „skutečný cíl“ své agrese proti Ukrajině. Tím má být podle ruského ministerstva obrany „osvobození Donbasu“ - ukrajinský prezident Zelenskyj veřejně varuje, že se Rusko pokusí přeskupit jednotky a zabrat celý východ a jih Ukrajiny, čímž by zemi připravilo o přístup k přístavům a zásadně do budoucna zkomplikovalo její ekonomické fungování.

Z okolí Kyjeva se na konci týdne ruští vojáci skutečně stáhli a krátce poté se v médiích začaly objevovat první zprávy a obrazová svědectví o zjevných zločinech spáchaných během okupace na civilistech. Reakce Západu? Samozřejmě zděšení.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že se jedná akty brutality, „jakých jsme v Evropě nebyli svědky celá desetiletí“. Britská ministryně zahraničí Liz Truss má za to, že by se „útoky proti civilistům měly vyšetřovat jako válečné zločiny“.  Americký ministr zahraničí popsal svoje pocity jako „ránu pěstí do břicha“. Francouzský prezident Macron slíbil, že „se ruské úřady budou ze zločinů muset zodpovídat“ a obrázky v médiích označil za „nesnesitelné". Tak můžeme pokračovat, na Západě panuje rozhořčení.

Rusko předvídatelně celou záležitost prezentuje jako podvod. Ruské ministerstvo obrany označilo zprávy o masakru spáchaném ruskými jednotkami na civilistech za „nejnovější provokaci“ ze strany Ukrajiny. Ruští spojenci – nebo váhaví spojenci – se snaží situaci ignorovat. Čína podle všeho v hodinách, kdy se světová média plní záznamy s reportážemi z místa činu, vysílá na svých zpravodajských kanálech informace o starší ruské teorii, podle níž nalezli ruští vojáci na ukrajinském území podél hranic s Ruskem laboratoře na výrobu biologických zbraní. Ne, s děním v Buči to nijak nesouvisí.

Ukrajinské vedení vraždy přirovnává k událostem v Srebrenici, kde v roce 1995 srbské jednotky zmasakrovaly osm tisíc bosenských muslimů.

Jaké jsou nicméně reálné možnosti ve chvíli, kdy válka stále trvá a podle všeho se schyluje k bitvě o východ země? Evropská unie podle deníku Financial Times nabízí ukrajinským vyšetřovatelům a nevládním organizacím pomoc při shromažďování důkazů o případných válečných zločinech. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock slibuje „zintenzivnění sankcí“ proti Rusku, francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian volá po „nejsilnějším možném mezinárodním ekonomickém tlaku“.

Situace, kdy Západ navzdory pokračující agresi stále obchoduje s Ruskem v energetických komoditách a de facto tak vlastně pomáhá ruskou vojenskou operaci financovat, se podle reakcí stává stále obtížněji obhajitelná. Dokonce i Itálie, tradičně nakloněná ke kompromisům s Ruskem a silně závislá na importu ruského plynu, ústy jednoho z klíčových ministrů tamní koaliční vlády vyzvala k „úplnému embargu proti ruskému plynu a ropě“.

Nejsilnější hlas k úplnému zastavení dovozu energetických surovin z Ruska zaznívá z Pobaltí, litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis dokonce pokračování nákupů z Ruska označil za „finanční válečný zločin“.

Mnohé nasvědčuje, že obchodování mezi Ruskem a Západem směřuje ke konci. Moskva požaduje platby v rublech a sortiment zboží, za nějž by západní či „nepřátelské“ země měly platit v ruské měně, stále rozšiřuje. Západ tento krok, jenž by v podstatě podkopal stávající ekonomické sankce proti Rusku, odmítá.

Obavy, že dojde k narušení dodávek plynu, panovaly již na konci pracovního týdne. Po otřesných zprávách, jež přicházejí z Ukrajiny v těchto hodinách, je plnohodnotný ekonomický konflikt mezi Západem a Ruskem opět o mnoho pravděpodobnější.