Válka na Ukrajině: Rusové ostřelovali Kyjev, budou se mstít za potopený křižník

Pátek, 11:00: Moskva potvrdila noční raketový útok na okraji Kyjeva a pohrozila dalšími údery na cíle v ukrajinské metropoli. Tvrdí také, že ruské rakety zlikvidovaly 30 polských žoldnéřů v Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb naopak informoval, že ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země. V tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin ukrajinské oddíly odrazily osm ruských útoků. Informace poskytované bojujícími stranami nelze nezávisle ověřit.

Podle ukrajinského generálního štábu Rusko za uplynulý den přišlo na Ukrajině o čtyři tanky, šest ozbrojených vozidel, čtyři bojová zařízení využívaná pěchotou a dělostřelecký systém. Ukrajinská média kromě toho v noci na pátek informovala o mohutných explozích. které otřásly Kyjevem, Chersonem, Charkovem a západoukrajinským Ivano-Frankivskem. Ve všech ukrajinských oblastech byl vyhlášen protiletecký poplach.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov potvrdil úder raketami Kalibr vypálenými z lodí na vojenský cíl na kyjevském předměstí. Zničen byl přitom podle něj provoz závodu Vizar, kde se vyráběly a opravovaly raketové komplexy. Konašenkov zároveň pohrozil, že útoky na cíle v Kyjevě se budou stupňovat v případě dalších „útoků teroristického charakteru nebo diverzí na ruském území“. Ruské úřady ve čtvrtek informovaly o ukrajinském ostřelování ruských příhraničních lokalit, což Kyjev popřel.

Polský velvyslanec na Ukrajině Bartosz Cichocki v souvislosti s útokem na Kyjev řekl, že Rusko se bude pravděpodobně snažit pomstít za čtvrteční zničení raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily. Podle něho se cílem ruských úderů může stát Kyjev a další ukrajinská města, uvedl portál onet.pl.

Mluvčí ruského resortu obrany podle agentury TASS rovněž tvrdil, že raketovým úderem byl zlikvidován třicetičlenný oddíl polských žoldnéřů v obci Izjumske v Charkovské oblasti. Informoval i o sestřelení ukrajinského vrtulníku Mi-8, který ve čtvrtek údajně útočil na osadu Klimovo v Brjanské oblasti, a bojového letounu Su-27 v Charkovské oblasti.

Ukrajinský generální štáb mimo jiné ráno dál hlásil, že v oblasti Chersonu a Mykolajivu ruští vojáci opevňují své pozice, doplňují zásoby paliva a vysílají drony na průzkum okolí. Cherson je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala. V Chersonské oblasti si obě znepřátelené armády v noci na dnešek vyměnily malý počet zajatců: Ukrajina vydala Rusku čtyři zajatce, Rusko Ukrajině pět. (čtk)

y

Čtvrtek, 22:00: Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Rusko přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Loď se potopila, když byla vlečena do přístavu.

„Křižník Moskva při vlečení do cílového přístavu ztratil kvůli poškození trupu v důsledku požáru, který vyvolala detonace munice, stabilitu. V podmínkách rozbouřeného moře se loď potopila,“ cituje TASS ruský resort obrany. Posádka křižníku podle něj byla evakuována na další plavidla Černomořské flotily v oblasti. Agentura Reuters už dříve s odvoláním na americký vojenský zdroj napsala, že loď mířila do Sevastopolu na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

https://www.youtube.com/watch?v=Txsi9n_8K6E

Podle ukrajinské agentury Unian křižník Moskva nechvalně proslul už na začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Posádka tohoto plavidla tehdy vyzvala ukrajinské obránce Hadího ostrova, aby se vzdali. Ukrajinští vojáci to však nevybíravými slovy odmítli. „Ruská válečná lodi, jdi do prdele,“ vzkázal tehdy jeden z Ukrajinců.

Stanice BBC na svém webu už dříve uvedla, že pokud se zprávy o vážném poškození křižníku Moskva - nejsilněji vyzbrojené lodi Černomořské flotily - po zásahu ukrajinskými střelami potvrdí, bude to největší bojová ztráta ruského vojenského námořnictva od druhé světové války. Tehdy německé bombardéry potopily bitevní loď Marat. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Předseda Senátu Miloš Vystrčil ve čtvrtek se svým polským protějškem Tomaszem Grodzkým navštívil Ukrajinu. V projevu k ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku, počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí a podpořil začlenění Ukrajiny do EU. Poválečnou obnovu Ukrajiny označil Vystrčil za společnou povinnost, neboť Ukrajinci podle něj bojují také za ideje, na kterých Evropa postavila svoji prosperitu.

Čeští a polští senátoři dopoledne navštívili město Boroďanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody. Osudy Putinovými vojáky vyvražděných měst Buča, Irpiň nebo Boroďanka jsou „velmi podobné osudu Hitlerovými vojáky vyvražděných českých obcí Lidice a Ležáky“, uvedl Vystrčil v projevu k ukrajinským zákonodárcům.

Senátorskou misi podpořil premiér Petr Fiala, podle něhož je třeba pokračovat v projevech podpory vůči Ukrajině. Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského je návštěva i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí.  „Pro Ukrajinu je velice důležitý každý symbolický akt podpory, oni dnes doslova bojují na život a na smrt,“ řekl šéf diplomacie novinářům.

Čeští a polští senátoři dorazili do Kyjeva vlakem, přijeli na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Návrat české části delegace, kterou tvoří také místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, je plánován na páteční ráno.

Český Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:00: Očekávané těžké boje na východě Ukrajiny budou podle analýzy Jána Spišáka z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v mnoha ohledech připomínat druhou světovou válku. Pokud se ruskému dělostřelectvu podaří zničit klíčovou ukrajinskou obranu, ruská armáda zřejmě použije pěchotu podporovanou tanky.

Ohnisko konfliktu na Ukrajině se přesouvá na východ země, kde jsou přítomné zřejmě nejlepší bojové jednotky Ukrajiny. Ty ruskému postupu zatím odolávaly, v nastávajících dnech a týdnech by ale podle odborníka mohly získat výraznou převahu ruské síly, které se přemísťují ze severu. Terén na východě Ukrajiny ale bude podle Spišáka pro Rusy představovat značnou výzvu. Otevřené prostory totiž mohou zvýhodňovat ukrajinské obránce zejména na jihu, kde jsou méně zalesněné oblasti.

Spišák uvedl, že podle Institutu pro studium války bude pravděpodobně další klíčovou bitvou války bitva o Slovjansk. Pokud se ruským jednotkám postupujícím z Izjumu podaří město dobýt, mohou se pak podle něj rozhodovat o postupu na východ směrem k Rubižně, aby obklíčili relativně malou skupinu ukrajinských sil, nebo zamířit dále na jih, s cílem obklíčit větší ukrajinské uskupení sil. Pokud do rukou Rusů padne obléhaný Mariupol, ruská armáda také může získat k dispozici více jednotek, které se budou moci tlačit na sever do oblasti západně od Doněcka.

„Ukrajinské síly měly dlouhé roky na přípravu své obrany ve východní části země, což v konečném důsledku může představovat pro ruské jednotky značný problém s jejich vytlačením. Na ukrajinské straně nejsou vybudovány pouze zákopy ve stylu první světové války, počítá se s tím, že Ukrajinci budou mít také opevněné klíčové body ve městech a vesnicích, které budou chtít bránit,“ uvedl Spišák.

Ukrajinská obrněná vozidla a další prostředky jsou kvůli ochraně podle něj umísťovány v různých typech opevnění, úkrytů nebo zemních valech. Odborník uvedl, že mnoho ukrajinských vojáků je velmi zkušených, a připomněl, že ruské separatisty zadržují už od konfliktu v roce 2014. „Jejich počet se může také navýšit, pokud by ukrajinští vojenští velitelé znovu rozmístili jednotky, které již nebudou potřeba k obraně Kyjeva po stažení Ruska ze severu,“ nastínil odborník.

V případě, že ruské síly skutečně zaútočí z východu, je podle něj velmi pravděpodobné, že kromě letectva ruská armáda intenzivně využije i těžké dělostřelectvo, aby rozbilo či výrazně narušilo ukrajinskou obranu. „Zejména samohybné dělostřelectvo, v němž Rusko dominuje, může být velmi významným faktorem působícím na ukrajinské jednotky v jejich obranných postaveních,“ uvedl Spišák.

Pokud se ruskému dělostřelectvu v prvních fázích útoku podaří zničit klíčovou ukrajinskou obranu, Rusko pravděpodobně použije pěchotu s ručními palnými zbraněmi, podporovanými palbou z kolových a pásových vozidel a tanků s mohutnou palebnou silou. Pro podporu pěších jednotek ruská armáda současně nasadí vzdušné síly, které zahrnují stíhací bombardéry a bitevní vrtulníky. „Vše bude určeno ke smetení odporu ukrajinské obrany a obsazení stanovených prostorů. Lze jen odhadovat, jakými schopnostmi budou moci disponovat a bránit se ukrajinské vojenské síly,“ uvedl Spišák. Těžké boje tak podle něj budou v mnoha ohledech připomínat právě druhou světovou válku. (čtk)

Čtvrtek, 09:17: Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu. Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu.

I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.

„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 09:00:  Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním setkání ujistil rakouského kancléře Karla Nehammera, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené. Rakousko za ně prý může i nadále platit eurem, řekl Nehammer agentuře APA. Putin podle Nehammera prohlásil, že „dodávky plynu jsou zajištěné. Rusko bude dodávat smluvně dohodnuté množství a Rakousko za ně může i nadále platit v eurech“.

Nehammer se s ruským vůdcem setkal v pondělí v jeho rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo. Rakouský kancléř se dosud nezmínil o tom, že s šéfem Kremlu hovořil i o dodávkách plynu pro Rakousko. Po rozhovoru s Putinem řekl, že z něj nemá optimistický dojem. Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele některé z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Rakousko získává 80 procent zemního plynu z Ruska. Staví se proti okamžitému ukončení dovozu ruského plynu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy. Alpská země spolu s Německem či Maďarskem tvrdí, že takový krok zatím není z ekonomických důvodů možný. (čtk)

yyy

Středa, 15:40:  Ruská vojska podle Kyjeva pokračují v ostřelování Charkova a bombardování Mariupolu a ničí raketami a bombami civilní infrastrukturu v Charkovské a Záporožské oblasti. V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze ztratilo již 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tato tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

V Mariupolu podle ukrajinské armády ruské síly pokračují v náletech na město a útočí na ocelárnu Azovstal a námořní přístav, kde se stále drží ukrajinské jednotky. Agentura Unian připomněla, že v obklíčeném městě podle starosty přišlo o život až 21 000 civilistů a 100.000 lidí stále čeká na evakuaci. Gubernátor Charkova Oleh Syněhubov na facebooku uvedl, že během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování města přišlo o život nejméně sedm lidí a dalších 22 osob, včetně tří dětí, utrpělo zranění. Současně ujistil, že nejsou důvody pro evakuaci obyvatel z Charkova. „Naše ozbrojené síly ničí každý den spoustu ruské techniky a ruských vojáků. Věřte našim obráncům a zachovejte klid,“ apeloval.

Ukrajinský generální štáb se o údajném vzdávání se vojáků brigády námořní pěchoty v Mariupolu nezmínil a mluvčí ministerstva obrany v Kyjevě agentuře Reuters řekl, že o něčem takovém nemá informace. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč naopak podle agentury Unian prohlásil, že příslušníci 36. brigády námořní pěchoty v obklíčeném Mariupolu se dokázali komplikovaným a riskantním manévrem spojit s plukem Azov, který podle dřívějších zpráv hájí právě ocelárnu Azovstal.

Prokremelský čečenský vůdce Ramzan Kadyrov tvrdí, že v ocelárně Azovstal jsou bez lékařské pomoci asi dvě stovky zraněných, a vyzval všechny zbývající ukrajinské vojáky, aby se vzdali. Ruská televize podle Reuters odvysílala záběry, které podle ní ukazují námořní pěšáky. Ti se podle televize vzdali v úterý z pozic v mariupolských železárnách. (čtk)

Středa, 15:00: Rusko varovalo, že západní transporty zbraní na ukrajinském území pokládá za legitimní vojenské cíle. Vojenská pomoc Západu, do níž se zapojily také Česko i Slovensko, pomáhá Ukrajině od konce února čelit ruské invazi.  „Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.

Rusko podle diplomata také dává Západu na srozuměnou, že prý „tvrdě zatočí“ s pokusy zpomalit ruskou operaci na Ukrajině či způsobit co největší škody ruské armádě a ozbrojencům samozvaných separatistických republik, kteří od roku 2014 ovládají části Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Rjabkov si před novináři postěžoval, že USA „pod záminkou událostí na Ukrajině“ odmítly další jednání s Ruskem o případné nové dohodě či nových dohodách ohledně strategické stability a o zárukách bezpečnosti. „Vzali jsme to na vědomí,“ dodal. (čtk)

Středa, 14:00: Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk na Ukrajině. Ruská armáda se podle pozorovatelů pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti či válečných zločinů, uvedla agentura AFP. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan označil Ukrajinu za místo, kdy byly spáchány zločiny.

„Mise zaznamenala jasné případy (porušení lidských práv) ze strany ruských vojsk během trvání konfliktu,“ uvedla v předběžné zprávě pozorovací mise OBSE, která se na Ukrajinu vydala v březnu. Podle pozorovatelů existují „věrohodné důkazy“, že se ruští vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Únosy či zmizení civilistů a představitelů civilních orgánů, které byly během konfliktu opakovaně zaznamenány, podle mise pravděpodobně naplňují podstatu zločinů proti lidskosti. Mise dodala, že nebyla schopna prověřit všechny informace o údajném porušení mezinárodního práva.

Mise poukázala i na velký počet útoků proti civilním cílům, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení či pečovatelské domy. Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, tak by počet mrtvých a zraněných civilistů byl výrazně nižší, tvrdí dokument. „Mise však není schopná určit, zda lze ruský útok na Ukrajinu sám o sobě označit jako systematický a rozšířený útok namířený proti civilní populaci,“ uvádí zpráva.

Pozorovatelé zaznamenali také porušování mezinárodního práva ze strany ukrajinských sil. Největší obavy vzbuzuje zacházení s ruskými válečnými zajatci. Pozorovatelé dodali, že ruské činy jsou závažnější svou podstatou a rozsahem než ty ukrajinské. Předpokládaná porušení základních lidských práv se stala převážně na území pod kontrolou Ruska. (ceskenoviny) 

Středa, 11:43: Americký prezident Joe Biden uvedl, že si stojí za tvrzením, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Ruského prezidenta Vladimira Putina přitom obvinil, že se snaží „zničit myšlenku, že je možné být Ukrajincem“.  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to na twitteru ocenil s tím, že je důležité věci „označovat pravými jmény“. Termín genocida použil v souvislosti s ruskou invazí krátce předtím poprvé v projevu ve státě Iowa, kde představoval kroky své administrativy, jejichž cílem je zastavit rostoucí náklady na pohonné hmoty v důsledku války.

„Rozpočet vaší rodiny, možnost natankovat, nic z toho by nemělo záviset na diktátorovi, který vyhlašuje válku a páchá genocidu na druhém konci světa,“ řekl americký prezident. „Abych vám pomohl vypořádat se s tímto Putinovým nárůstem cen, schválil jsem uvolnění jednoho milionu barelů denně ze strategických ropných rezerv,“ dodal podle stanice CNN.

Jeho spolupracovníci dříve uváděli, že počínání Ruska zatím nedosahuje úrovně genocidy. „Viděli jsme zvěrstva, viděli jsme válečné zločiny, ale zatím jsme neviděli takovou míru systematického připravování Ukrajinců o život, která by dosáhla úrovně genocidy,“ řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan na začátku měsíce.

„Ano, označil jsem to za genocidu,“ řekl nyní americký prezident novinářům. „Je čím dál jasnější, že se Putin snaží zničit myšlenku, že je vůbec možné být Ukrajincem,“ pokračoval. O tom, zda jednání ruských sil na Ukrajině odpovídá mezinárodní definici genocidy, budou ale podle Bidena muset rozhodnout právníci. „Podle mě to tak určitě vypadá,“ řekl americký prezident. „Objevují se další důkazy o strašných věcech, které Rusové na Ukrajině provedli, a my se budeme o té devastaci dozvídat jen stále více a více a necháme právníky, aby rozhodli na mezinárodní úrovni, zda to lze kvalifikovat jako genocidu,“ dodal. (ceskenoviny)

Středa, 11:14: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že není možné učinit stoprocentní závěry o tom, zda ruské síly použily v Mariupolu chemické zbraně. V ruskými silami obléhaném ukrajinském městě v tuto chvíli podle něj nelze provést řádné vyšetřování. Zároveň Zelenskyj v brzkém ranním projevu řekl, že opakované výhrůžky některých ruských představitelů o použití chemických zbraní znamenají, že Západ musí jednat hned, aby zabránil jejich nasazení. „Vzhledem k opakovaným hrozbám ruských propagandistů, že proti obráncům Mariupolu použijí chemické zbraně, a vzhledem k tomu, že ruská armáda opakovaně používá na Ukrajině například fosforovou munici, musí svět reagovat hned,“ prohlásil. Fosforová munice způsobuje závažné popáleniny, ale není klasifikována jako chemická zbraň.

Ukrajinské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Ukrajinský pluk Azov, který obklíčené město brání, sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku“, kterou shodila na obránce města z dronu. Oběti měly potíže s dýcháním a pohybem.Organizace pro zákaz chemických zbraní v úterý uvedla, že situaci na Ukrajině bedlivě monitoruje, použití chemických zbraní přitom explicitně nepotvrdila ani nevyvrátila.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken mezitím řekl, že Spojené státy nejsou v pozici, aby mohly zprávy o použití chemických zbraní na Ukrajině potvrdit. Nevyloučil však podobnou možnost do budoucna a řekl, že by ruské jednotky mohly použít „různé látky určené na rozhánění davů, zejména slzný plyn smíchaný s chemickými činidly“ proti ukrajinským bojovníkům, kteří stále brání Mariupol.

USA varují před možností ruského útoku chemickými zbraněmi již několik týdnů. Moskva krátce po začátku války přišla s nepodloženými tvrzeními, že USA na Ukrajině vyvíjely chemické a biologické zbraně, podle Washingtonu si tím připravovala půdu pro případně pozdější ospravedlnění vlastního použití chemických zbraní v konfliktu. (čtk)

Úterý, 22:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografii prominentního proruského politika Viktora Medvedčuka s pouty na rukou po zvláštní akci ukrajinské tajné služby SBU. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že lídr Opoziční platformy utekl z domácího vězení. „Dobrá práce,“ ohodnotil Zelenskyj příslušníky SBU na facebooku a dodal, že detaily zveřejní později.

SBU oznámila, že Medvedčuka, který je na fotografii oblečený do ukrajinské vojenské uniformy, zadržela „při nebezpečné operaci“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že snímek, na němž je údajně Medvedčuk, viděl, nemůže ale říct, zda je opravdový.

Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Tento poloostrov anektovalo Rusko v roce 2014, Ukrajina a řada zemí světa ho však dál považuje za součást svého území. Ruský prezident Vladimir Putin je kmotrem nejmladší Medvedčukovy dcery. Politik popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného. Medvedčukova strana mívala oporu mezi voliči na převážně ruskojazyčném východě a jihu země. Ukrajinské úřady loni uvalily sankce na televizní stanice spojované s Medvedčukem. (ceskenoviny)

Úterý, 21:30: Prezident Miloš Zeman souhlasí s jednáním o obranné smlouvě mezi Českou republikou a Spojenými státy, řekl novinářům předseda vlády Petr Fiala (ODS) po úterním jednání s hlavou státu v Lánech. Případné zřízení americké vojenské základny v Česku by ale prezident podle premiéra nepodporoval. Dojednávat obrannou smlouvu se Spojenými státy, kterou má většina zemí v regionu, bude ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Debata o americké základně podle Fialy nemá smysl, protože ji Česku nikdo nenabízí.  Souhlas s vytvořením základny v ČR by podle Fialy každopádně musely vyslovit obě parlamentní komory. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) by byl pro schvalování referendem.

Prezident podle Fialy také podpořil postup vlády při zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny v důsledku ruské agrese. O strategické koncepci k uprchlické vlně jednala také Bezpečnostní rada státu, stejně jako energetické a kybernetické bezpečnosti ČR. „České republice a českých občanům žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale vyhodnocujeme všechny hrozby a všechna rizika a všechny přímé i nepřímé vlivy, které souvisejí s ruskou agresí,“ uvedl premiér.

S jednáním mezi Českem a USA o smlouvě o obranné spolupráci podle Fialy prezident souhlasil kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Sám k tomu dodal, že před ruskou agresí by byl zdrženlivější, ale nyní to bude podporovat,“ dodal premiér.

Ministerský předseda uvedl, že bude prezidenta na jeho žádost znovu zastupovat na summitu NATO, který bude v červnu v Madridu. Zeman podle premiéra svou absenci zdůvodnil tím, že mu lékaři zakázali cestovat letadlem. Zeman také požádal Fialu o to, aby reprezentace běloruské opozice měla v ČR vytvořeny důstojné podmínky „ve formě styčné kanceláře nebo běloruského domu“, uvedl premiér. Prezident rovněž vyzval ke vstřícnosti při udělování víz běloruským studentům, kteří se podobně jako opozice staví proti režimu Alexandra Lukašenka, jenž umožňuje ruské útoky na Ukrajinu z běloruského území.

O přítomnosti amerických vojáků na českém území se začalo diskutoval po sobotním vyjádření ministryně obrany Černochové, která Deníku N řekla, že po Velikonocích při jednání ve Spojených státech se svým protějškem Lloydem Austinem chce otevřít i téma americké přítomnosti v ČR. Česko by mohlo podle Černochové uzavřít dohodu jako Slovensko, podle níž Američané mohou v zemi využívat dvě vojenské základny. Nalézt dohodu by podle ní chvíli trvalo. (ceskenoviny)

Úterý, 2040: Starosta města Buča nedaleko Kyjeva Anatolij Fedoruk informoval, že úřady doposud objevily těla 403 lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci za dobu, co oblast okupovali. Podle agentury Reuters dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou. V úterý podle Fedoruka začalo odkrývání druhého masového hrobu. „Už jsme identifikovali 163 osob, víme, co to je za lidi, kde bydleli. Počty mrtvých porostou - policie, vojáci, příslušníci tajných služeb procházejí každou čtvrť, každý dům, nacházejí místa, kde jsou pohřbeni lidé, vyzvedávají těla,“ cituje starostu ruskojazyčná verze BBC.

Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od ukrajinského hlavního města asi měsíc, stáhly se z ní koncem března. Ukrajinská strana tvrdí, že ruští vojáci v Buči zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci. Ruský prezident Vladimir Putin o těchto informacích řekl, že jde o falešné zprávy. Buča byla prvním městem, kde po odchodu ruských vojsk vyšla najevo zvěrstva, jaká se tam děla po dobu okupace. Snímky z tohoto města vyvolaly zejména v západních zemích zděšení, Kyjev upozorňuje, že podobné nálezy se opakují také na dalších místech.

Fedoruk také řekl, že je příliš brzy na to, aby se do města začali vracet jeho obyvatelé. Gubernátor Kyjevské oblasti, v níž leží i Buča, uvedl, že návrat do dříve okupovaných míst bude více či méně reálně možný na konci května. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v osvobozené oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu. (čtk)

Úterý, 20:00: Německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Varšavy připustil, že není vítán v Kyjevě. Potvrdil přitom předchozí informace médií, že se chystal ukrajinskou metropoli navštívit. Polský prezident Andrzej Duda, s nímž se Steinmeier setkal, v uplynulých dnech podle německého prezidenta inicioval společnou cestu do Kyjeva, a to i s prezidenty tří pobaltských zemí - Litvy, Lotyšska a Estonska.

„Byl jsem na to připraven. Ale zjevně - a to musím vzít v potaz - si to v Kyjevě nepřáli,“ řekl v úterý Steinmeier. Jeho země je přitom terčem kritiky kvůli dlouhodobé vstřícné politice vůči Rusku a nedostatečné reakci na ukrajinské žádosti o vojenskou pomoc či uvalení nejpřísnějších ekonomických sankcí na Rusko. Podle Steinmeiera byla plánovaná cesta míněna jako „silné znamení společné evropské solidarity s Ukrajinou“.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk, který je známý svými až nediplomatickými vyjádřeními, už o víkendu řekl, že Ukrajina by uvítala spíše návštěvu kancléře Olafa Scholze než Steinmeiera. Návštěva prezidenta by podle něj měla jen symbolický charakter. Deníku Der Tagesspiegel pak Melnyk řekl, že Steinmeier, který byl v minulosti i ministrem zahraničí, po desítky let „spřádal pavoučí sítě kontaktů s Ruskem“ a že vztah s Ruskem pro něj zůstává „něčím podstatným, dokonce posvátným, bez ohledu na to, co se děje“. (čtk)

Úterý, 08:00: Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení.

Ukrajinský pluk Azov sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku neznámého původu“ shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že USA zprávu potvrdit nemohou. Upozornil však na přetrvávající obavy americké administrativy, že Rusko použije na Ukrajině „různé prostředky k potlačování nepokojů, včetně slzného plynu smíchaného s chemickými látkami“.

„Naléhavě spolupracujeme s partnery na ověření detailů,“ napsala na twitteru britská ministryně zahraničí Liz Truss v reakci na zprávy o možném chemickém útoku v Mariupolu. „Jakékoli použití takových zbraní by bylo bezohlednou eskalací tohoto konfliktu,“ dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném videoprojevu uvedl, že ruské síly mohou na Ukrajině použít chemické zbraně. Neřekl ale, že již byly použity. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v reakci na tvrzení pluku Azov uvedl, že informace o údajném chemickém útoku se prověřují.

Ukrajinská agentura Unian v pondělí napsala, že mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin řekl, že separatisté zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž se ukrývají ukrajinští vojáci. Dodal, že nemá smysl útočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:17: Ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny v důsledku dlouhodobého ruského ostřelování zemřelo přes 10 000 civilistů, řekl starosta jihoukrajinského města Vadym Bojčenko. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i dvojnásobný.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl Mariupol ruskou armádou zcela zdevastován a o život přišly desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno a lidé v něm nemají jídlo, vodu ani dodávky tepla. Ukrajinští obránci sice stále odolávají, dnes nicméně jejich část uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jim dochází munice. Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov ovšem toto tvrzení popřel.

Rusko podle Zelenského shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny, kde podle něj zemi čeká rozhodující bitva. Ukrajinská strana očekává, že může začít brzy. Podle Pentagonu však koncentrace ruských vojsk v Donbasu zřejmě bezprostředně neznamená novou ofenzívu. Podle serveru BBC se na východ přesouvají ruské jednotky, které se před zhruba dvěma týdny stáhly od Kyjeva do Běloruska.

Ruská armáda pokračovala v ostřelování měst v Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské oddíly podle britské rozvědky odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení. Ukrajinský generální štáb varuje před možnými ruskými provokacemi v Podněstří.

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují, uvedl po rokování v Lucemburku šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zatímco většina států východního křídla unie, ale i Francie či Irsko, se snaží prosadit co nejrychlejší ukončení dovozu ruských fosilních paliv, Německo, Maďarsko či Rakousko chtějí takové rozhodnutí oddálit. Většina států podle Borrella  podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.

Podle Světové banky ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 procenta, protože ruská invaze uzavřela podniky, snížila vývoz a znemožnila hospodářskou činnost v rozsáhlých částech země. Hrubý domácí produkt Ruska má podle SB letos klesnout o 11,2 procenta kvůli finančním sankcím. Ruský ministr financí Anton Siluanov pohrozil, že Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. (čtk)

Pondělí, 20:10: Proruští separatisté z ukrajinské samozvané Doněcké republiky oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu. Informovala o tom agentura TASS. Druhá strana bojů se k této informaci nevyjádřila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit. Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice. Ukrajinská agentura Unian uvedla, že proruští separatisté zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.

„Co se týče přístavu v Mariupolu,  je už nyní pod naší kontrolou,“ citovala agentura TASS šéfa samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) ovládané proruskými separatisty Denise Pušilina. Mariupol je v ruském obležení už více než 40 dní a město je zdevastované ruským ostřelováním.

„Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí,“ napsala v prohlášení 36. brigáda, která je součástí ukrajinských ozbrojených sil. „Bojovali jsme více než měsíc bez doplnění munice, bez jídla, bez vody,“ dodala jednotka, podle které byla při bojích zraněna více než polovina jejích členů. „Nepřítel nás postupně zatlačil… obklíčil nás a teď se nás snaží zničit,“ píše se dál v prohlášení. Podle některých zdrojů to je ale podvrh ruských hackerů.

V Mariupolu pokračují těžké boje a tamní civilní obyvatelstvo čelí podle ukrajinských úřadů humanitární katastrofě. Z původních asi 400 000 obyvatel nyní ve městě zůstává podle starosty přes 100 000 lidí, kteří nemají vodu, jídlo, léky ani teplo či vodu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při projevu v jihokorejském parlamentu, kde promluvil skrze videohovor, odhadl, že ruské jednotky v Mariupolu zabily nejspíš desítky tisíc lidí. Přesný počet obětí ruského útoku na strategicky položený přístav nelze ověřit. (čtk)

Pondělí, 19:00: Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že není optimistický po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Při briefingu po schůzce rovněž mimo jiné zdůraznil, že Putina je nutné neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny. Hned po skončení setkání s šéfem Kremlu podle rakouské tiskové agentury APA označil Nehammer toto jednání za „velmi přímé, otevřené a tvrdé“.

Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele některé z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo. „Obecně nemám z tohoto rozhovoru s prezidentem Putinem optimistický dojem, o němž bych vás mohl informovat,“ konstatoval Nehammer před novináři na rakouském velvyslanectví v Moskvě. „Zjevně se připravuje rozsáhlá ofenziva,“ dodal s poukazem na všeobecně očekávaný mohutný útok ruských sil na východě Ukrajiny.

„Byli jsme konfrontováni s tím, že na východě Ukrajiny bude brzy ofenziva, která bude mít zničující dopad na civilisty. Už teď ukrajinské jednotky vědí, že ruská armáda je chce obklíčit, aby je rozdrtila,“ řekl kancléř, který o víkendu navštívil Kyjev. V sobotu se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jemuž slíbil další podporu Evropské unie a zpřísňování protiruských postihů.

Putin podle Nehammera při rozhovoru opakoval svá stanoviska a vidění ruské agrese proti Ukrajině, kterou Kreml označuje za „speciální vojenskou operaci“. Rakouský kancléř přitom hovořil o zločinech páchaných na Ukrajině a poznamenal, že ruského prezidenta je nutné „neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny“. „Pro mě bylo důležité mu jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii,“ prohlásil Nehammer před novináři. (ceskenoviny)

Pondělí, 15:00: Při ruském útoku na město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny byly pravděpodobně zabity desítky tisíc lidí, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve video projevu k poslancům jihokorejského parlamentu. Zároveň požádal Soul o vojenskou pomoc. „Mariupol byl zničen, jsou desítky tisíc mrtvých, Rusové přesto se svou ofenzivou nekončí,“ řekl Zelenskyj. Podle něj nyní Rusko shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě země. Mariupol je obklíčen ruskou armádou a po neustálém bombardování je město v troskách. Agentura Reuters napsala, že vzhledem k situaci ve městě nemůže přesnost odhadu počtu obětí, který uvedl Zelenskyj, nezávisle ověřit.

Jakou konkrétní vojenskou pomoc Ukrajina od Jižní Koreje žádá, Zelenskyj neupřesnil. Řekl jen, že Jižní Korea má hodně zbraní, jež by mohly nejen přispět k záchraně životů řadových Ukrajinců, ale také pomoci zabránit Rusku napadnout další země. „Ukrajina potřebuje různou vojenskou techniku, od letadel po tanky,“ řekl Zelenskyj, který v poslední době přednesl obdobné projevy na dálku také k zákonodárcům Spojených států, Británie, Japonska či řady zemí Evropské unie.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února Jižní Korea poslala Ukrajině humanitární pomoc a přijala vůči Rusku několik balíků sankcí, které jsou namířeny proti ruským bankám a také zakazují vyvážet do Ruska jihokorejské strategické produkty, jako je elektronika, polovodiče, informační a komunikační technologie, senzory a lasery či námořní a letecké přístroje. (čtk)

Pondělí, 14:00:  Válka Ruska s Ukrajinou může trvat i více než desetiletí, domnívá se poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s agenturou Unian dodal, že během této doby budou zaručena období klidu i bojů. Arestovyč současnou situaci přirovnal k bojům mezi Izraelem a okolními arabskými státy, kde od izraelského vyhlášení nezávislosti v roce 1948 propuklo pět válečných konfliktů.

„A tak to bude i s námi. Nevím, jestli jich bude zrovna pět, ale do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let,“ domnívá se poradce. Ukrajincům, kteří na taková válečná léta nejsou připraveni, doporučil dočasně z vlasti odejít. „Pokud na to nejste připraveni, pokud křičíte, jak v tomhle žít a vychovávat děti, potřebujete jinou zemi. Tohle je nový Izrael, jen ten rozsah je náhlejší a děsivější,“ dodal Arestovyč.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Obě strany takřka od začátku válečného konfliktu vyjednávají o příměří, mírové rozhovory ale dosud nepřinesly výsledek. Podle Kremlu si Kyjev klade „nepřijatelné“ nároky, s čímž ale ukrajinské vedení nesouhlasí. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Společné financování dalších zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi projednají ministři zahraničí zemí Evropské unie. Bavit se budou i o dalších sankcích proti režimu prezidenta Vladimira Putina včetně embarga na dovoz ropy či plynu, kvůli trvající rozdílnosti názorů se však shoda neočekává.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ministrům ke schválení předloží návrh uvolnit dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajince očekávající velkou ruskou ofenzivu na východě a jihu země. Sedmadvacítka již se na poskytnutí stejné částky shodla dvakrát v rámci vůbec prvního financování zbraní pro mimounijní stát.

Ministři budou po pátečním schválení pátého balíku protiruských sankcí probírat i možné další přitvrzení. Zejména pobaltské země a Polsko, ale i další postkomunistické státy nebo Francie prosazují embargo na dovoz ruských energií, které má Putina připravit o klíčové zdroje jimiž financuje válečnou kampaň. Německo, Maďarsko či Rakousko jsou však z ekonomických důvodů proti a podle vysoce postaveného unijního činitele Borrell v pondělí návrh na embargo oficiálně nepředloží. (čtk)

Pondělí, 08:12: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že ruská vojska v nejbližší době přejdou k rozsáhlejším operacím na východě země. „Ruská vojska přejdou k ještě rozsáhlejším operací na východě naší země. Mohou proti nám použít ještě více raket, ještě více leteckých bomb,“ řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném v noci na pondělí. „Ale my se na tyto akce (nepřítele) chystáme. Odpovíme,“ ujistil.

Zelenskyj přislíbil ještě aktivnější působení na mezinárodní scéně s cílem zajistit pro Ukrajinu dodávky zbraní a dosáhnout přijetí ještě tvrdších sankcí proti Rusku. Vyzval Západ, včetně Německa, k poskytnutí větší pomoci Ukrajině. Zátroveň ukrajinský prezident obvinil ruské vedení, že se bojí přiznat, že ruská politika vůči Ukrajině byla chybná, a že se snaží uniknout odpovědnosti za válečné zločiny. „Když zbabělost roste, mění se v katastrofu. Když lidem chybí odvaha přiznat vlastní chyby, omluvit se, přizpůsobit se skutečnosti a učit se, mění se ve zrůdy. A když to svět ignoruje, zrůdy dospějí k rozhodnutí, že svět se má jim přizpůsobit,“ řekl a zdůraznil, že Ukrajina to vše zastaví, ruské zbabělosti nic nepomůže a „jednoho dne bude muse Rusko přiznat pravdu“.

Před možnými ruskými provokacemi na území separatistické proruské republiky Podněstří  varoval ukrajinský generální štáb, napsala agentura Unian. Ruská armáda zároveň pokračovala v ostřelování Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské síly odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení, informovala britská vojenská rozvědka. Ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení uvedl, že ruská vojska pokračují v přípravách na útok na severovýchod Ukrajiny, který zřejmě zahájí v nejbližších dnech. „Je pravděpodobné, že nepřítel bude pokračovat v cílených útocích na infrastrukturu ve snaze narušit dodávky do válečných oblastí,“ dodal generální štáb. (ceskenoviny)

Neděle, 22:00: Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Nehammer o cestě před jejím oznámením informoval špičky EU, německého kancléře Olafa Scholze i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě. Cestu Nehammera za Putinem potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Vše, co může přispět k ukončení války, se musí udělat,“ řekl dnes Nehammer novinářům. Podle agentury APA dodal, že chce zprostředkovat dialog mezi Zelenským a Putinem, který by vedl k příměří a otevření humanitárních koridorů. Devětačtyřicetiletý kancléř nicméně připustil, že od cesty nečeká zázraky. Uvedl také, že nebude „morálně neutrální“ - a ujistil, že zmíní i válečné zločiny na Ukrajině.

Rakousko je jednou z mála zemí EU, která není členem NATO. Nehammer minulý měsíc prohlásil, že na „neutralitě“ jeho země se nic nezmění. Rakousko nicméně tento týden rovněž oznámilo, že vyhošťuje čtyři ruské diplomaty, a podpořilo protiruské ekonomické sankce. V sobotu v Kyjevě Nehammer prezidentovi Zelenskému řekl, že pátý balík unijních sankcí vůči Moskvě nebude poslední. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí,“ řekl rakouský kancléře v Kyjevě.

Iniciativa k cestě do Moskvy vzešla od Nehammera, který se stal kancléřem loni v prosinci. Půjde o jeho první rozhovor s Putinem. Od té doby spolu tito dva politici nehovořili ani po telefonu. Putin pouze rakouskému kancléři poslal telegram u příležitosti jeho nastoupení do úřadu. Agentura APA  napsala, že Nehammerova cesta za Putinem se asi nebude líbit některým evropským zemím, jmenovala například Polsko či pobaltské země. Podle deníku Bild už ji kritizoval zástupce starosty ukrajinského Mariupolu Serhij Orlov. „Teď to není vhodné. …Rusko stále páchá válečné zločiny na ukrajinském území,“ řekl Orlov deníku Bild. „Nerozumím tomu, jak v této době je možná konverzace s Putinem,“ dodal. (čtk)

Neděle, 13: 58:  Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech, píše britská vojenská zpravodajská služba. Moskva je velmi zdrženlivá, pokud jde o vlastní ztráty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale připustil, že jsou značné. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19 300 ruských vojáků.  Generální štáb ukrajinské armády v tomto týdnu nevyloučil, že by Rusko mohlo k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině využít síly, které má v Podněstří.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém agentuře AP zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo. „Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl mimo jiné.

Obě bojující strany přinesly další aktualizované přehledy ztrát protivníka zahrnující údajné stovky zničených tanků a dalších obrněných vozidel, letadel a raket a raketových systémů. Nicméně tyto informace není možné nezávisle ověřit. Ruská armáda se mimo jiné pochlubila úderem bojových vrtulníků Ka-52, které zničily ukrajinskou vojenskou kolonu. Zpráva ale neobsahuje žádné upřesnění, kdy a kde se takový útok měl uskutečnit. Dalším úspěchem je podle Moskvy nedělní vyřazení odpalovacího zařízení systému protivzdušné obrany S-300 na vojenském letišti Čuhujiv v Charkovské oblasti a zničení základny praporu Dněpr v obci Zvonecke v Dněpropetrovské oblasti, kam údajně dorazily posily zahraničních žoldnéřů.

Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové by během neděle mělo fungovat devět humanitárních koridorů v Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti. Pokud jde o koridory v Luhanské oblasti, budou otevřené jen při zastavení palby ruských okupačních jednotek. (ceskenoviny)

Neděle, 12: 10: Před minami nastraženými ruskými vojáky při ústupu z okupovaných míst opět varoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Jednotky agresora podle něj zaminovaly nejen budovy, cesty a auta. "Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků,“ řekl Monastyrskyj. Rusové podle něj to, kdo v opuštěných bytech žije, zjistili, když je vykrádali.

Okupanti taková „překvapení“ připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce, uvedl Monastyrskyj. Zaminovaná bývají rovněž auta. Byl zaznamenán případ muže, kterého zabila exploze, když otevřel zavazadlový prostor svého vozu.

Ministr v této souvislosti upozornil, že takové nebezpečí číhá na lidi, kteří se vracejí domů na osvobozená místa. Ujistil, že ženisté na zneškodnění nastražených výbušnin nyní intenzivně pracují. Dodal, že na Ukrajinu už také přijeli pomoci specialisté z jiných zemí. Podle agentury Ukrinform jen během 8. dubna záchranáři v oblasti Kyjeva zneškodnili 742 takových výbušných zařízení. (čtk)

Neděle, 10:30: Během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině v důsledku ruské agrese přinejmenším 177 dětí a dalších 336 utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská generální prokuratura s tím, že skutečné množství dětských obětí bude nepochybně vyšší. Přesnější data totiž nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a dalších míst na jihu a východě Ukrajiny. Aktuálně se rovněž prověřují počty z území osvobozených z dočasné ruské okupace.

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle přibližného odhadu úřadů zahynulo v Mariupolu do 27. března kolem 5000 lidí. Mezi těmito oběťmi přitom bylo uváděno 210 dětí. Podle aktuálních počtů generální prokuratury nejvíce dětí (108) bylo zabito nebo zraněno v Doněcké oblasti. V Kyjevské oblasti je zatím registrováno 93 těchto dětských obětí ruské agrese a v Charkovské oblasti 76. Ruské ostřelování a bombardování ukrajinských měst poškodilo také 938 škol a vzdělávacích zařízení, přičemž 87 z nich bylo úplně zničeno. (ceskenoviny)

Neděle, 09:01:  Až donedávna panoval na ekvádorských banánových plantážích ruch a shon, který dokazoval silné exportní postavení tohoto odvětví. Ale z týdne na týden banánovníkové háje utichly, jak se stal obchod s těmito plody jednou z dalších obětí ozbrojeného konfliktu, který se odehrává ve druhé polovině světa, napsala agentura AFP. Ekvádor je největším světovým vývozcem banánů, ale toto odvětví zasáhla válka na Ukrajině. Nyní není banány kam posílat a kontejnery s hnijícím ovocem se hromadí nedaleko místa, kde je dělníci sklidili.

„Každý pátý banán vypěstovaný v Ekvádoru obvykle putuje na Ukrajinu a do Ruska,“ řekl Franklin Torres, prezident ekvádorské federace producentů banánů FENABE. „Takže nás tahle válka opravdu hodně zasáhla,“ dodal. Do Ruska za běžné situace každý rok míří z Ekvádoru banány za téměř 700 miliónů dolarů (více než 15,5 miliardy korun); společně do Ukrajiny a Ruska každý týden proudí téměř dva milióny krabic s banány. (čtk)

Neděle, 08:00: Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti.  Představitel úřadů oblasti Dmytrivka u Kyjeva, do níž vedle dalších vesnic spadá i Buzova, Taras Didyč ukrajinské televizi řekl, že těla byla objevena v díře nedaleko benzinové stanice. Kolik obětí se v hrobě nachází, bude podle něj ještě třeba potvrdit. „Teď se vracíme k životu, ale během okupace… zemřelo mnoho civilistů,“ dodal.

V prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu byla při ofenzivě vedené směrem na Kyjev vystavena neustálé palbě řada menších měst jako Makariv, Buča, Irpiň nebo vesnic v oblasti Dmytrivka. Místní média už začátkem dubna informovala o obětech objevených v Buzové a jejím okolí. Tehdy se našly tři desítky těl. Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se na místech nacházejí hromadné hroby a množství obětí. Tyto hrůzné pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buči.

Sobota, 11:00: Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině převezme generál Alexandr Dvornikov, který má bohaté zkušenosti z bojů v Sýrii. Jeho hlavním úkolem bude zlepšit koordinaci mezi jednotkami, která byla od začátku invaze 24. února špatná, napsal server BBC News s odvoláním na nejmenovaného západního činitele. „Koordinace mezi různými velitelstvími byla opravdu špatná,“ sdělil zdroj uvedené informace. Podle něj tomu tak bylo proto, že ruské síly nebyly k takové práci vycvičeny. Rozhodnuto tak bylo, že operace bude řídit s cílem zajistit lepší koordinaci velitel Jižního vojenského okruhu Dvornikov.

„Tento konkrétní velitel má mnoho zkušeností s ruskými operacemi v Sýrii. Očekáváme proto, že se celkové velení a řízení zlepší,“ řekl citovaný činitel k osobě nově jmenovaného velitele ruských invazních sil generála Dvornikova. Poukázal na to, že Moskva se bude snažit dosáhnout  úspěchů do 9. května, tedy do každoročních oslav porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Tím politické priority dostávají přednost před prioritami vojenskými. Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny a přeskupují se. Podle přesvědčení ukrajinských představitelů, podpořeného informacemi západních zpravodajských služeb, se agresor chystá na mocný úder na východě a jihu Ukrajiny.

List Ukrajinska pravda napsal, že generál Dvornikov, vyznamenaný v roce 2016 titulem Hrdina Ruské federace, sloužil v letech 2000 až 2003 v Severokavkazském vojenském okruhu jako náčelník štábu a účastnil se války v Čečensku. Velitelem skupiny ruských ozbrojených sil v Sýrii byl jmenován v září 2015. (ceskenoviny)

Sobota, 09:00: Ruské ozbrojené síly se i nadále soustředí na Donbas, Mariupol a Mykolajiv na východě Ukrajiny. Pokračují také v útocích na civilisty, jako byl páteční úder na vlakové nádraží v Kramatorsku, který si vyžádal 50 životů. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Úřad očekává, že Rusko také zvýší své letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské jednotky zde podle informací zpravodajců podporují námořní síly, které pokračují ve vypouštění řízených střel.

V Luhanské oblasti na východě Ukrajině je třeba provést další evakuaci, protože v posledních dnech zesílilo ostřelování a přicházejí další ruské jednotky, uvedl její gubernátor Serhij Hajdaj. Dodal, že v obcích po celém regionu stále zůstává asi 30 procent lidí, kteří byli vyzváni k evakuaci.

„Ruské ambice vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem však nadále narážejí na ukrajinský odpor,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda tvrdí, že Moskva chce upevnit pozemní koridor mezi dvěma proruskými separatistickými republikami na východě Ukrajiny a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusové anektovali v roce 2014.

Na sobotu bylo dohodnuto deset humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z obléhaných ukrajinských regionů, informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Je mezi nimi i jeden koridor pro evakuaci osob soukromou dopravou z města Mariupol. (ceskenoviny)

Pátek, 23:00: Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová obvinila ruské vojáky z páchání zvěrstev na Ukrajincích, a to i na nezletilých. Jako příklad podle listu RBK-Ukrajina uvedla znásilnění čtrnáctileté dívky pěticí vojáků ve městě Buča a znásilnění jedenáctiletého chlapce v témže městě před zraky jeho matky, kterou Rusové přivázali ke stolu, aby vše viděla. Obětí ruských vojáků se stala i dvacetiletá dívka ve městě Irpiň.

„Obracím se na komisi OSN pro vyšetřování porušování lidských práv během ruského vpádu na Ukrajinu a na expertní misi, vytvořenou členskými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby přihlédli k těmto válečným zločinům Ruské federace na Ukrajině,“ uvedla Denisovová. Přislíbila, že ruští okupanti, kteří způsobují utrpení nevinným lidem, se v budoucnu neskryjí před odplatou. Rusko veškeré obviňování ruských vojáků odmítá a navzdory množícím se důkazům a svědectvím popírá, že by ruské jednotky povraždily stovky civilistů ve městě Buča a na dalších místech, které dočasně ovládly. (čtk)

Pátek, 22:11: Evropská unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.  Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.

„Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí,“ uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je nyní s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem na cestě do Kyjeva.

Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce dnes večer publikací v oficiálním věstníku EU vstoupily v platnost. Na seznam lidí, kteří mají zablokovaný majetek v unii a zakázaný vstup na její území, přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery, Marija Voroncovová (36) a Jekatěrina Tichonovová (35). Sankce se nově vztahují i na miliardáře Olega Děripasku, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Seznam se rozšířil také o 179 představitelů samozvaných vlád a parlamentů separatistické Doněcké a Luhanské republiky.

Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků.Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda. Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí. (čtk)

Pátek, 19:18: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek.

„Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů,“ řekla Zelenskému, když mu předávala dotazník, na jehož základě se bude EU rozhodovat o přijetí Ukrajiny. Ukrajinský státník jí odpověděl, že odpovědi přichystá do týdne. Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska; žádost nyní zkoumá Evropská komise.

Agentura DPA podotýká, že vstupní proces připojení se k bloku 27 zemí je dlouhý a komplikovaný - i kdyby EK žádost vyhodnotila pozitivně, před startem podrobných rozhovorů o přistoupení musí kandidátskou zemi schválit všechny členské státy. Přesto von der Leyen slíbila Ukrajině rychlost a pomoc s vyplněním dotazníku. Předsedkyně dříve uvedla, že komise chce své vyhodnocení ukrajinské žádosti předat Evropské radě, tedy prezidentům a premiérům zemí bloku, ještě do léta.

Pátek, 16:46: Ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Podle aktualizované bilance zemřelo 50 lidí, z toho pět dětí, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle starosty Kramatorsku Oleksandra Hončarenka byly v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí, hlavně senioři, ženy a děti. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Mezi 98 zraněnými převezenými do zdravotnických zařízení bylo 16 dětí, 46 žen a 36 mužů, uvedl Kyrylenko. Po převozu svým zraněním 12 lidí podlehlo, 38 jich zahynulo na místě. Gubernátor zároveň zveřejnil na twitteru fotografii, na níž jsou jsou vidět na zemi ležící těla lidí, zavazadla a kolem jsou vidět členové ukrajinských bezpečnostních složek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruské síly nádraží zasáhly raketou typu Točka-U. „Ruští nelidé neopouštějí své metody. Chybí jim síla a odvaha postavit se nám na bojišti a cynicky ničí civilní obyvatelstvo,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Kyrylenko ruskou armádu obvinil, že nádraží zasáhla záměrně. „Chtějí zasít paniku a strach,“ prohlásil gubernátor. Podle agentur Unian a Ukrinform krátce po oznámení úderů informoval nejprve o tom, že ruské síly útočily z raketových komplexů Iskander. Později na svém telegramovém účtu tuto informaci opravil. (ceskenoviny)

Pátek, 15:00:  Ministři devíti evropských států včetně České republiky chystají společný dopis Evropské komisi, v němž požádají EU o pomoc s uprchlickou krizí po ruské invazi na Ukrajině a navrhnou konkrétní řešení. Ministr pro místní rozvoj. Ministr Ivan Bartoš (Piráti) zorganizoval on-line jednání ministrů zemí Visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), pobaltských států a Rumunska a Bulharska.

Ministři podle Bartoše oceňují dosavadní kroky Evropské komise, je ale podle nich potřeba ještě více upravit pravidla, aby bylo možné flexibilněji využívat evropské peníze. „Aktuální krize dopadá i na příjemce realizující projekty v současném období a část z nich se dostává do obtíží s jejich dokončením. Chystáme společný dopis, kde Evropské komisi navrhneme konkrétní řešení,“ uvedl vicepremiér české vlády.

V dopise ministři vyzvou Evropskou komisi k prodloužení termínů na dokončení projektů tak, aby umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později. Zároveň by měla komise podle zástupců vlád více rozvolnit dílčí pravidla v končícím programovém období. Urychleně by pak měly podle ministrů být schváleny programy v programovém období novém pro roky 2021 až 2027. Pak by bylo možné co nejdřív začít proplácet projekty, jež pomohou uprchlíkům ve východní a střední Evropě, míní. (ceskenoviny)

Pátek, 12:30: Ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Zemřelo přes 30 lidí, dalších více než 100 utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters.  s tím, že informaci nemohla zatím na místě ověřit. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko před oznámením železniční společnosti s odvoláním na policii a záchranáře řekl, že úder mohl zabít nebo zranit až desítky lidí. Na místě byly podle něj tisíce lidí, které se pokoušely kvůli hrozbě nové ruské ofenzivy na východě Ukrajiny dostat do bezpečnějších regionů země. Ruské síly podle něj útočily z raketových komplexů Iskander.

Kyrylenko ruskou armádu obvinil, že nádraží zasáhla záměrně. „Chtějí zasít paniku a strach,“ prohlásil gubernátor. Moskva zatím zprávy o úderu na nádraží v Kramatorsku nekomentovala. Kramatorsk se nachází na severu Doněcké oblasti, nedaleko města Slovjansk. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se ruské síly přeskupují k nové ofenzivě a že Moskva plánuje zabrat co nejvíce území ve východní části Ukrajiny.

Místní úřady v některých oblastech už několik dní vyzývají civilisty k odchodu, dokud je to ještě možné a relativně bezpečné. Kyrylenko už v noci oznámil, že z Ukrajinou kontrolované části Doněcké a Luhanské oblasti se v očekávání ruské ofenzivy evakuovalo vlakem na západ země více než 170 000 lidí. (ceskenoviny)

Pátek, 09:40: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger dorazili na Ukrajinu a míří do Kyjeva. Lídři to oznámili na twitteru, kde zveřejnili fotografie na blíže neurčeném vlakovém nástupišti vedle soupravy nesoucí barvy ukrajinské vlajky. „Těším se na Kyjev,“ napsala von der Leyen, jež na snímku kráčí před Hegerem a Borrellem.

Šéf unijní diplomacie napsal v ukrajinštině a angličtině: „Na cestě do Kyjeva“. Heger uvedl, že trojice politiků už je na Ukrajině a bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem země Denysem Šmyhalem o možnostech pomoci Ukrajině proti pokračujícímu útoku Ruska.

Von der Leyen, Borrell a Heger cestují jako první evropští vysoce postavení činitelé na Ukrajinu poté, co o víkendu vešly ve známost zločiny spáchané ruskými okupačními jednotkami na civilním obyvatelstvu ve městě Buča a v dalších obcích v okolí Kyjeva. Povraždění několika stovek lidí vyvolalo silné mezinárodní odsouzení. USA a Británie již schválily další protiruské sankce a na pátém balíku sankcí se ve čtvrtek večer shodli také zástupci zemí Evropské unie. (čtk)

Pátek, 09:00: Přípravy na ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny vrcholí, uvedl ráno generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Hlavním cílem ruských jednotek je podle štábu dobytí Mariupolu, ofenziva v oblasti města Izjum a prolomení ukrajinské linie u Doněcku. Podle ukrajinské armády Rusové dál ostřelují civilní cíle a infrastrukturu, hlásí i použití raketometů.

Britské ministerstvo obrany s odkazem na zpravodajské informace uvedlo, že se ruské jednotky zcela stáhly ze severu Ukrajiny do Běloruska a do Ruska. Přinejmenším část těchto sil se přesouvá na východ Ukrajiny, aby se zapojila do bojů v Donbasu. Před plným bojovým nasazením bude velká část těchto jednotek potřebovat doplnit zásoby, což potrvá nejméně týden, uvedlo britské ministerstvo. „Strategicky významné město Izjum zůstává pod ruskou kontrolou,“ píše se v analýze.

Také podle středeční zprávy amerického Institutu pro studium války se ruské jednotky připravují na plánovaný centrální útok na Doněckou a Luhanskou oblast, který by měl přijít v nejbližších dnech, a Ukrajinci mají nadále pod kontrolou jihozápad Mariupolu. Ruské a běloruské síly se za pomoci demonstrativních akcí snaží udržet ukrajinské jednotky v okolí Kyjeva. Je však nepravděpodobné, že by tyto jednotky zahájily nové útočné operace, a ukrajinské jednotky z okolí Kyjeva se pravděpodobně mohou bezpečně přemístit na východní Ukrajinu.

Z Ukrajinou kontrolované části Doněcké a Luhanské oblasti se v očekávání nové ruské ofenzivy evakuovalo vlakem na západ země více než 170 000 lidí. Evakuační soupravy, jejichž provoz ve čtvrtek přerušil nálet ruského letectva, nyní opět jezdí. Ukrajinské úřady doufají, že bude fungovat v zemi deset humanitárních koridorů pro evakuaci obyvatel uvázlých v oblastech, kde se bojuje.  (ceskenoviny)

Pátek, 06:00:  Austrálie odeslala na Ukrajinu 20 obrněných vozidel Bushmaster. Stalo se tak více než týden poté, co o dodávku 11tunových víceúčelových transportérů výslovně požádal při svém projevu před australským parlamentem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.  Na vojenském letišti Amberley v Queenslandu naložena první vozidla do dopravních letadel. Každý z obrněnců Bushmaster, které vyvinula Austrálie v 90. letech, stojí 2,45 milionu australských dolarů. Na předávaných transportérech je namalovaná modro-žlutá ukrajinská státní vlajka a nápis „Jednotní s Ukrajinou“.

Australský ministr obrany Peter Dutton uvedl, že obrněné vozy budou pro Ukrajinu „velkým přínosem“. Ukrajinské armádě podle něj pomohou vytlačit ruské síly z Ukrajiny. Australský premiér Scott Morrison slíbil dodat vozidla hned následující den po projevu ukrajinského prezidenta před parlamentem v Canbeře. Tehdy však neuvedl, kdy budou odeslána. Austrálie už Ukrajině přislíbila nebo dodala vojenskou techniku v hodnotě 91 milionů australských dolarů (1,5 miliardy korun), humanitární pomoc za 65 milionů australských dolarů a 70 000 tun uhlí. Připojila se rovněž k protiruským sankcím. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 22:00: Zástupci zemí Evropské unie se po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu. EU také rozšíří sankční seznam více než osmi stovek osob a firem, které mají zablokovaný majetek na jejím území a zákaz cest do unijních zemí. „Sankce postihnou oligarchy, činitele ruské propagandy, členy bezpečnostního a vojenského aparátu a subjekty průmyslového a technologického sektoru spojené s ruskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo po jednání francouzské zastoupení při EU.

Zásadním sporným bodem jednání diplomatů byla přechodná doba, během níž budou muset unijní země ukončit stávající smlouvy na dodávky ruského uhlí. Po tlaku Německa, které je největším unijním odběratelem tohoto paliva z Ruska, se podle diplomatických zdrojů původně navrhované tři měsíce prodloužily na čtyři. Moskva podle Bruselu s odříznutím od unijního trhu s uhlím přijde o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Ještě o miliardu a půl eur více má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit další omezení dovozu, které se bude vztahovat na dřevo, cement, ale i vodku či šampaňské.

Ruské firmy budou mít nově zakázáno účastnit se soutěží o veřejné zakázky v unijních zemích. EU také zmrazí veškeré transakce a další kontakty se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Tyto banky představují čtvrtinový podíl na ruském bankovním trhu. Unie již sice v minulosti schválila jejich vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT, ale přímé sankce jako Spojené státy či Británie dosud nezavedla. Po čtvrteční dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den. (čtk)

Čtvrtek, 18:40: Ukrajinská justice prošetří incident s možným střílením spoutaných ruských vojáků, přislíbil podle BBC poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Podezření z nehumánního zacházení s ruskými válečnými zajatci chtějí vyšetřovat i ruské úřady, konkrétně vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny.

Poradce Podoljak se podle BBC vyjadřoval k videu, které zachycuje střílení ruských vojáků se spoutanýma rukama lidmi v ukrajinských uniformách. Připustil, že takové incidenty se vzhledem k intenzitě nepřátelství mohou stát. Současně upozornil, že masakry ukrajinských civilistů, spáchané ruskými vojáky, vyvolávají u ukrajinských vojáků emoce i touhu po odplatě. Kromě vyšetřování tak pokládá za nezbytné aby Rusko přimělo svou armádu dodržovat válečná pravidla a zvyklosti. (čtk)

Čtvrtek, 18:27: Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce.

Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.

Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní. Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 18:00: Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství přivítala. „Váleční zločinci nemají v orgánech OSN zaměřených na ochranu lidských práv co dělat. Děkujeme všem členským státům, které podpořily příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN a zvolily správnou stranu dějin,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba

Rusko obvinění popírá. Moskva o válce na Ukrajině, která začala 24. února, hovoří jako o „speciální vojenské operaci“. Scény z Buče, které odsoudila řada západních představitelů, označuje za podvrh. UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 14:30: Dlouhodobým záměrem Ruska je zmocnit se celé Ukrajiny, ačkoliv nyní je jeho pozornost upřena na východ země, řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Ruské invazní síly podle ní v současné době vyčkávají, Moskva na Ukrajině posílila své zpravodajské operace a zjišťuje, jak nejlépe bojovat proti ukrajinským jednotkám. „Klíčovým cílem Ruské federace bylo a je dobytí celého území Ukrajiny. Rusko to plánovalo provést rychle, ale Putinův blitzkrieg (blesková válka) selhal. Přesto však Rusko neupustilo od svého plánu zabrat celé ukrajinské území,“ uvedla podle agentury Reuters

Ukrajinská armáda tvrdí, že Moskva chce upevnit pozemní koridor mezi dvěma proruskými separatistickými republikami na východě Ukrajiny a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusové anektovali v roce 2014. „Dnes Rusko plánuje dosáhnout některých menších cílů, aby ukázalo výsledky. Ale ve skutečnosti využívá každý moment, aby shromáždilo své síly, přeskupilo armádu a mohlo pokračovat v útoku,“ namítá Maljarová.

„Nepřítel se učí, jak proti nám bojovat. Jestliže v prvních dnech byla ruská armáda dezorientovaná, tak nyní se přizpůsobuje naší taktice a strategii, potřebuje čas… aby se naučila bojovat s naší strategií,“ řekla náměstkyně. Podobně se podle agnetury Reuters vyjádřil zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Hruzevyč. Pokud se invazním silám podaří plně ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast, existuje podle něj hrozba, že obnoví útok i na Kyjev.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč pak prohlásil, že ruské jednotky častěji používají bezpilotní letouny, protože se obávají používat vojenská letadla. „Protože ve zbytku Ukrajiny je naše letectvo sestřeluje,“ řekl Arestovyč. Hlavní úsilí přitom soustřeďují na východě země. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 10:00: Ukrajina bude po zemích Severoatlantické aliance dále požadovat letadla a další těžkou vojenskou techniku. Před jednáním se svými aliančními kolegy to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se Kyjev bude rovněž snažit Západ dále přesvědčit k uvalení embarga na ruskou ropu a plyn. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga bude aliance Ukrajinu nadále podporovat, zásadní je ale pro ni předejít eskalaci konfliktu.

„Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno,“ řekl Kuleba novinářům při příchodu na jednání v Bruselu. Kuleba zmínil, že jeho země potřebuje především letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.

Podle Stoltenberga hodlají země NATO pokračovat v dodávání zbraní, mezi nimiž je především obranné vybavení proti tankovým a leteckým útokům. Ukrajina dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Kuleba uvedl, že jeho země potřebuje pomoc s dlouhodobým řešením konfliktu. Kyjev i Západ očekávají, že se v souvislosti s chystanou ruskou ofenzivou na východě a jihu Ukrajiny může válka protáhnout. Stoltenberg ve středu hovořil o měsících či dokonce letech.

„Myslím, že dohoda, kterou nabízí Ukrajina, je férová. Vy nám dodáte zbraně, my obětujeme životy a válku se podaří zvládnout,“ prohlásil Kuleba. Důležité podle něj bude i úplné odstřižení Evropy od ruských energií. Na tom se však zatím země Evropské unie neshodly kvůli odporu Německa, Rakouska či Maďarska.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který dnes rovněž dorazil na jednání v centrále NATO, by mohla EU přijmout nové sankce nejpozději v pátek. V pořadí pátý balík protiruských opatření počítá se zákazem dovozu uhlí, na jehož podrobnostech se však zatím unijní státy neshodly. Borrell přitom podotkl, že se unijní ministři zahraničí budou příští týden bavit i o embargu na ropu a plyn. (čtk)

Čtvrtek, 09:01: Na východě Ukrajiny pokračovalo ruské ostřelování městečka Popasna v Luhanské oblasti. Cílem jsou ukrajinské ozbrojené síly, sdělil generální štáb ukrajinské armády. Ruská armáda podle něj chce obnovit ofenzivy na města Rubižne a Nyžně, které se nacházejí severně a jižně od města Severodoněck v Luhanské oblasti. Moskva hlásí zničení skladů s palivy a mazivy na čtyřech místech Ukrajiny. U obce Novotoškivske, rovněž v Luhanské oblasti, se ruští vojáci podle ukrajinské armády neúspěšně pokusili prolomit ukrajinské obranné linie. Na obsazených územích Rusové nadále páchají násilí na civilistech, tvrdí ukrajinský generální štáb. Kromě toho podle něj ruské jednotky pokračují v „nuceném přesídlování“ obyvatel přístavního města Mariupol v Doněcké oblasti.

Ukrajina očekává, že právě na průmyslový východ Ukrajiny se ruská vojska v příštích dnech a týdnech soustředí, zatímco z předměstí Kyjeva se už stáhla. Úřady proto vyzvaly obyvatele Donbasu k evakuaci. Ukrajinská armáda naopak zjevně postupuje na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové obsadili počátkem března. Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu varoval, že ruská armáda soustřeďuje síly k nové ofenzivě na východě, kde je oficiálním cílem Kremlu takzvané „osvobození“ převážně ruskojazyčného Donbasu.

Moskva oznámila, že ruské ozbrojené síly zničily v noci raketovými údery sklady s palivy a mazivy na čtyřech místech - u Mykolajivu, Záporoží, Charkova a Čuhujivu, který se nachází na severovýchodě země. „Byly z nich zásobovány palivy ukrajinské skupiny vojsk u Charkova, Mykolajivu a v Donbasu,“ řekl TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Starosta Mariupolu ve středu řekl, že už bylo zabito více než 5000 civilních obyvatel města. Mezitím v oblastech severně od Kyjeva teprve vycházejí najevo zvěrstva, kterých se tam před stažením ruští vojáci dopustili.

Čtvrtek, 08:11: Na sociálních sítích v subsaharské Africe přibývá podpory Ruska v příspěvcích členů vlád, osob z opozice i od zastánců panafrikanismu. Televize v mnoha zemích přebírají ruskou verzi zpravodajství o válce na Ukrajině, lidé se netají podporou ruského prezidenta Vladimira Putina. „Putin chce pozdvihnout svou zem, nemá na rukou otrokářskou ani kolonizační krev. I když to není můj mesiáš, dávám mu přednost před všemi těmi zatracenými africkými prezidenty podřízenými západní oligarchii,“ prohlásil na videu zastánce panafrikanismu Kemii Seba. Podobně se vyjádřil i vůdce jihoafrické radikální levice Julius Malema: „Říkáme NATO a Americe, že už je nepodporujeme. Jsme s Ruskem a chceme mu poděkovat. Dejte jim (Západu) lekci, potřebujeme nový světový pořádek, unavuje nás přijímat rozkazy Američanů.“ (ceskenoviny)

Středa, 22:00:  Americké ministerstvo obrany odhaduje, že Rusko stáhlo všechny své jednotky od Kyjeva a Černihivu na severu Ukrajiny. USA očekávají, že Moskva tyto oddíly po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu. Těžké boje pokračují v obléhaném Mariupolu na jihovýchodě země. Na Západě přitom neutichá kritika na adresu Ruska za masakr v Buči na předměstí Kyjeva, odkud v posledních dnech přišly zprávy o nálezech asi 300 mrtvých civilistů. Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu řekl, že pachatelé masakru i ti, kdo vydávali rozkazy, musí nést odpovědnost.

USA a Británie rozšířily protiruské sankce a britský premiér Boris Johnson prohlásil, že chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě. O něco později Londýn oznámil nové sankce proti Moskvě. Další trestná opatření proti Rusku zavedly i Spojené státy, naopak země Evropské unie se na novém sankčním balíku poprvé od začátku současné války neshodly a budou o nich dál jednat ve čtvrtek.

Ve městě Hostomel v sousedství Buči se za 35 dní okupace ruskými invazními vojsky ztratilo přes 400 osob. Očití svědci potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje, uvedl šéf nově vytvořené vojenské správy. Mezi pohřešovanými je například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo na počátku invaze místem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky se z oblasti stáhly 2. dubna.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávný odsun ruských sil od Kyjeva a Černihiva označil za „gesto dobré vůle“, podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy k ústupu přiměla ukrajinská armáda. Po omezení bojů v Kyjevské a Černihivské oblasti vojenští analytici předpokládají, že o osudu celé války se může rozhodnout na Donbasu. Ukrajinské úřady vyzvaly obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, aby odešli, protože právě zde se čekají v nejbližších dnech nejtvrdší boje. „Je třeba se evakuovat, dokud je to ještě možné,“ upozornila vicepremiérka.

Podle ukrajinského generálního štábu se hlavní úsilí nepřítele soustřeďuje na prolomení obrany ukrajinských vojsk na doněckém směru a nepřítel se také snaží úplně ovládnout Mariupol na břehu Azovského moře. Toto strategicky položené město čelí ruskému ostřelování a bombardování od samého začátku války a beztak zoufalá humanitární situace se dále zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu. Mariupolská městská rada tvrdí, že ruské invazní síly ovládající některé části města začaly provozovat mobilní krematoria, v nichž se snaží zakrýt stopy po svých zločinech spáchaných na civilistech. (ceskenoviny)

Středa, 17:30: Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Kroky v prohlášení prezentoval Bílý dům s tím, že jsou součástí společného postupu USA s partnery v Evropské unii a skupině G7. Hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“. (čtk)

Středa, 16:50: Kvůli ruskému ostřelování hoří deset výškových budov ve městě Severodoněck, oznámil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko obvinil ruské síly z toho, že ve městě Vuhledar při dělostřeleckém ostřelování zasáhly distribuční místo humanitární pomoci, přičemž zemřeli dva lidé. Rusové se podle informací ukrajinské strany přeskupují a připravují na novou ofenzivu v Donbasu, kde se nacházejí Luhanská i Doněcká oblast.

Úřady v Luhanské oblasti ráno doufaly, že se jim dnes podaří evakuovat civilisty skrze pět humanitárních koridorů. Vyzvaly obyvatele regionu, aby odešli, dokud je to bezpečné. „Dostaneme pryč všechny, pokud nám Rusové dovolí dostat se na místa setkání (pro evakuaci). Protože, jak vidíte, ne vždy dodržují příměří,“ sdělil Hajdaj na síti Telegram. „Vyzývám každého obyvatele Luhanské oblasti - evakuujte se, dokud je to bezpečné… Dokud jezdí autobusy a vlaky - využijte této příležitosti,“ dodal.

V jiném vyjádření šéf Luhanské oblasti prohlásil, že ruským jednotkám se v jeho regionu nepodařilo prolomit ukrajinskou obranu, ale obvinil je, že ničí vše, co jim stojí v cestě a „nezastaví se před ničím“. Rusko opakovaně tvrdí, že neútočí na civilisty, což ovšem na mnohých místech rozporují svědectví obyvatel, novinářů nebo vizuální záběry.

Hajdaj rovněž uvedl, že ruské síly ovládly 60 procent města Rubižne. Invazní jednotky podle něj za uplynulý den podnikly osm desítek minometných, dělostřeleckých a raketových úderů v regionu. Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko mezitím informoval o tom, že ruské dělostřelecké ostřelování si ve městě Vuhledar vyžádalo kromě dvou mrtvých také pět raněných. Úder podle něj zasáhl místo, kde se lidem distribuuje humanitární pomoc. (čtk)

Středa, 15:00: Maďarský premiér Viktor Orbán v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putina navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval podle Orbána pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky. Předseda vlády zároveň prohlásil, že Maďarsko by nemělo problém platit za dodávky ruského plynu v rublech.

Maďarský premiér v předchozích dnech odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a nevetoval sankce Evropské unie vůči Rusku kvůli jeho vojenské agresi. Zdržel se však přímé kritiky ruského prezidenta a odmítl myšlenku omezení dovozu ropy a plynu z Ruska s tím, že by to zničilo maďarskou ekonomiku. Maďarsko také, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně a nedovolilo ani jejich přepravu přes své území.

Ukrajinský prezident Zelenskyj nedávno několikrát ostře kritizoval přístup maďarské vlády k válce ve své zemi. S Orbánem si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů.

Orbán také před novináři zdůraznil, že Maďarsko musí posílit své strategické spojenectví s Polskem v rámci Evropské unie. Ohledně řízení, které proti Budapešti zahájil Brusel, si Maďarsko podle Orbána počká na dopis od Evropské komise. Premiér současně zdůraznil, že neustoupí tlaku, který má Budapešť přimět k souhlasu s rozšířením sankcí proti Rusku i na ropu a plyn. To označil za nepřekročitelnou mez. (ceskenoviny)

Středa, 12:11: Papež František při generální audienci opět vyzval k ukončení války na Ukrajině a k zastavení masakrů, jaký se stal v Buči u Kyjeva. „Nedávné zprávy o válce na Ukrajině místo toho, aby přinášely úlevu a naději, svědčí o nových zvěrstvech,“ řekl . "Stále hroznější a hroznější krutosti páchané i na civilistech, ženách a dětech. Jsou to oběti, jejichž nevinná krev volá k nebi a prosí o ukončení této války, o klid zbraní, zastavení rozsévání smrti a zkázy. Modleme se za to společně,“ řekla hlava katolické církve.

Papež posléze vstal a rozvinul zašpiněnou žluto-modrou ukrajinskou vlajku a řekl, že pochází přímo z Buče. Poté pozval k sobě na pódium ukrajinské děti, které mu přinesly obrázky. Papež jim rovněž rozdal dárky. „Tyto děti musely uprchnout do cizí země, to je jeden z důsledků války. Nezapomínejme na ně a nezapomínejme na ukrajinský lid,“ dodal papež.

Během audience také hlava katolické církve poděkovala Polákům, do jejichž země v této válce uteklo nejvíce Ukrajinců. „Prokázali jste výjimečnou štědrost k našim ukrajinským bratrům, jimž jste otevřeli svá srdce i dveře svých domů. Děkuji, děkuji za vaši štědrost,“ vzkázal do Polska.

Papež rovněž odsoudil i politiky, kteří podle něj za tuto válkou mohou. „Často mluvíme o geopolitice, ale bohužel převládá logika strategií nejmocnějších států prosazovat své zájmy rozšiřováním oblastí ekonomického, ideologického a vojenského vlivu,“ řekl. „Po druhé světové válce se svět snažil položit základy nové historie míru, ale bohužel pokračovala stará historie konkurenčních velmocí. A v této válce na Ukrajině jsme svědky slabosti Organizace spojených národů,“ dodal. (čtk)

Pondělí, 11:00: Generální štáb ukrajinské armády nevyloučil, že by ruské síly mohly k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině použít území separatistické proruské republiky Podněstří. Ve svém pravidelném ranním hlášení štáb uvedl, že Rusko by z Podněstří mohlo podporovat útok do oblasti řeky Jižní Bug. Ukrajinský štáb poznamenal, že na letišti v podněsterském Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, zaregistroval přípravy na přistání letounů. Podněsterské ministerstvo zahraničí označilo začátkem března za nepravdivá ukrajinská obvinění, že se na jeho území přesouvají ruské jednotky. Řeka Jižní Bug, směrem k níž by mohl ruský útok z Podněstří podle Kyjeva mířit, teče z Chmelnycké oblasti na západní Ukrajině a u města Mykolajiv na jihozápadě země se vlévá do Černého moře.

Hlavní cíl, na který se nyní ruské okupační síly na Ukrajině soustředí, je ale podle velení ukrajinské armády plné ovládnutí Doněcké a Luhanské oblasti. Ruské síly dál dělostřelecky ostřelují různé čtvrti Charkova na východě Ukrajiny a město blokují. U Rusy kontrolovaného Izjumu pokračují nepřátelské síly v ofenzivě na Slovjansk a Barvinkove.  Gubernátor Kurské oblasti v Rusku uvedl, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování. Kurská oblast sousedí s ukrajinskou Sumskou oblastí.

Ukrajinské úřady už dříve informovaly o stahování ruských jednotek ze severních částí Ukrajiny. Generální štáb nyní zároveň nevyloučil, že jednotky ruských vojsk mohou zůstat v Bělorusku, aby omezily akce ukrajinských obranných sil a zabránily jejich přesunu do jiných míst na Ukrajině, napsala agentura Unian.

Z oblastí bojů na Ukrajině se v úterý podařilo evakuovat 3846 lidí, téměř 1500 z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace. Kolona sedmi evakuačních autobusů z Mariupolu, kterou doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, se kvůli blokádě musela zastavit. V Mariupolu, který měl před válkou přes 400 000 obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 000 lidí. Na 5000 obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. (ceskenoviny)

Úterý, 22:50: Evropské unii se minulý týden na summitu s Čínou nepodařilo Peking přesvědčit o nutnosti odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině. Oznámil to nyní šéf unijní diplomacie Josep Borrell na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Společnou řeč ale podle něj zástupci bloku a Číny našli například v otázkách klimatické změny. „Byla to hluchá konverzace. Nechtěli hovořit o Ukrajině, nechtěli hovořit o lidských právech,“ řekl europoslancům Borrell. Čína podle něj naznačila, že země sedmadvacítky ve své odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu jen slepě následují USA. „Jde přitom o naši ryzí pozici,“ dodal.

Lídři EU se na summitu letos 1. dubna snažili přimět čínské vedení mimo jiné k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení války na Ukrajině. Čína se ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu, ačkoli k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla. Peking se však kriticky vymezuje vůči prohlášením EU ostře odsuzujícím ruskou agresi. „Čína ví, kdo je agresor, ale z politických důvodů jej nechce jmenovat,“ uvedl Borrell.

Evropská sedmadvacítka zároveň v posledních letech kritizuje Čínu v souvislosti s porušováním práv ujgurské menšiny, omezováním svobod Hongkongu či čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu. I tato ožehavá témata evropská strana na summitu vznesla, podobně jako v případě Ukrajiny se o nich však čínští představitelé podle Borrella odmítli bavit. Shoda naopak podle Borrella panovala v méně polarizujících otázkách, jako je zmíněný boj s klimatickou změnou, ale i a pandemií covidu-19 nebo podpora biodiverzity. (čtk)

Úterý, 17:30: Události v obci Buča severozápadně od Kyjeva nejsou dílem neposlušné ruské jednotky, ale projevem úmyslné snahy „zabíjet, mučit a páchat zvěrstva“, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Západní činitelé i experti hovoří o válečných zločinech nebo dokonce o genocidě ukrajinské populace.

„To, co jsme viděli v Buči, není náhodným činem jednotky odpadlíků. Je to úmyslná kampaň s cílem zabíjet, mučit, znásilňovat, páchat zvěrstva,“ řekl šéf diplomacie USA před odletem do Bruselu na jednání ministrů členských zemí NATO. Zároveň uvedl, že Washington podporuje snahy Kyjeva vyšetřovat možné válečné zločiny ruských invazních vojsk.

Město Buča opustili Rusové minulý týden, zřejmě v rámci avizované snahy Moskvy posílit ofenzívu na východě Ukrajiny. Na konci týdne pak začaly z místa přicházet snímky mrtvol ležících na ulicích, přičemž se zdálo, že jde o civilisty. Reportéři od té doby zdokumentovali desítky mrtvých včetně dětí a lidí s rukama svázanýma za zády; ukrajinští činitelé tvrdí, že zabitých civilistů jsou stovky. Za jakých okolností tito lidé umírali, není zcela jasné, satelitní snímky publikované deníkem The New York Times nebo zpravodajskou společností BBC ovšem svědčí o tom, že mnohé mrtvoly v ulicích ležely dlouho před koncem ruské okupace. (ceskenoviny)

Úterý, 17:00: Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit export důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.  O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden. EU kromě toho vypoví nespecifikované množství diplomatů z ruského zastoupení při unii.

„Všichni jsme viděli ty strašlivé fotografie z Buče a dalších oblastí, odkud se nedávno stáhly ruské jednotky,“ připomněla  předsedkyně komise Ursula von der Leyen záběry mrtvých těl a masových hrobů ukrajinských civilistů. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní pokračuje v kruté a bezohledné válce a EU musí v této kritické chvíli dále zvýšit tlak na Moskvu. (čtk)

Úterý, 14:58: Dárcovská konference v Berlíně přislíbila Moldavsku pomoc ve výši 695 milionů eur (16,9 miliardy Kč). Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock slíbila zemi rovněž dlouhodobou pomoc na cestě k energetické bezpečnosti a s klíčovými reformami. „Dnes jsme vyslali jasný signál, že Moldavsko nezůstane samo, stojíme při vás. Vidíme, čemu čelíte,“ uvedla.

Pomoc bude složena z humanitární podpory, půjček či rozpočtové pomoci. Na okamžité humanitární pomoci dostane Moldavsko 71 milionů eur. Německo ještě před začátkem konference oznámilo, že Moldavsku poskytne nevázanou půjčku 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) a zemi navýší balíček rozvojové pomoci z 35 na 40 milionů eur.

Moldavská premiérka Natalia Gavrilita řekla, že do 2,6milionového Moldavska, které patří k nejchudším zemím Evropy, přišlo z Ukrajiny přes 390 tisíc válečných uprchlíků. Více než čtvrtina z nich v zemi zůstala. „Přes 110 000 lidí zde nalezlo ubytování, takřka polovina z tohoto počtu jsou děti,“ popsala. Baerbock k tomu na tiskové konferenci uvedla, že Západ zemi pomůže i s uprchlíky a že 12 tisíc z nich převezme.

Úterý, 12:21: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell tento týden vyrazí do Kyjeva, kde se setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Špičky EU se podle něj s ukrajinským lídrem setkají před dárcovskou konferencí pro Ukrajinu, která bude v sobotu ve Varšavě. EU podporuje Kyjev v obraně proti ruské invazi finančně, dodávkami zbraní či zaváděním protiruských sankcí, k přímé schůzce s prezidentem obléhané země se však její lídři až do minulého týdne neodhodlali.

Do Kyjeva v polovině března vyrazili premiéři Česka, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša, na které v pátek jako první šéfka institucí EU navázala předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Právě Janša již v pondělí uvedl, že se tento týden za Zelenským vypraví i předsedkyně unijní exekutivy. Nyní to potvrdil její mluvčí Eric Mamer. Datum návštěvy nespecifikoval, pouze doplnil, že to bude před sobotní konferencí. (čtk)

Úterý, 11:00: Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři.  „Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání,“ řekl. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buče s ruskou stranou bude složité. Moskva odmítla, že by za zabíjením civilistů v obcích v okolí Kyjeva stáli ruští vojáci.

Ukrajinský lídr zároveň prohlásil, že Kyjev nemá důvěru v bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla slíbit v budoucí mírové dohodě. „Chápeme, že pokud s Moskvou podepíšeme i tu nejrobustnější mírovou dohodu, tak se za dva roky může Rusko vrátit,“ řekl Zelenskyj a vyzval Západ k větší podpoře Ukrajiny.

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz zvítězila v pondělních parlamentních volbách, pak vzkázal, že si bude muset vybrat mezi „Moskvou“ a „zbytkem světa“. Orbán chce navzdory ruské agresi udržovat co nejlepší vztahy s Moskvou a hlasitě se staví proti přijetí důraznějších protiruských sankcí, jako by bylo například embargo na ruský plyn. Zelenskyj a Orbán si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů.

Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů. Delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, rozhovory se konají také on-line. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij v neděli odmítl sobotní tvrzení Kyjeva, že by příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Andrej Ruděnko potvrdil, že jednání pokračují prostřednictvím videokonferencí. (čtk)

Úterý, 09:37: Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády. Konstatuje zároveň, že pozoruje pohyb kolon zbraní a vojenské techniky přes území Běloruska směrem k tamním železničním stanicím ve městech Homel, Jelsk a Mazyr, kde má být vše naloženo na vlakové soupravy. „Značná část letadel a vrtulníků vzdušných sil armády Ruské federace byla přemístěna z letišť v Běloruské republice na území Ruska,“ píše se ve zprávě.

Generální štáb dále zmiňuje konkrétnější boje s různými úspěchy obou stran, a to zejména na východě země. „Ruská vojska ostřelovala Mykolajiv kazetovou municí, kterou zakazují Ženevské úmluvy. Pod nepřátelskou palbu se dostaly civilní čtvrti a zdravotnická zařízení, zejména dětská nemocnice. Jsou mrtví a ranění, včetně dětí,“ tvrdí generální štáb ukrajinské armády. Britské ministerstvo obrany s odkazem na zpravodajské informace ve své pravidelné analýze konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

Podle pondělní zprávy amerického Institutu pro studium války ruské síly nadále dosahují jen malého nebo žádného pokroku ve frontálních útocích s cílem dobýt Doněckou a Luhanskou oblast. Kromě toho ukrajinská obrana Mariupolu překonala předchozí odhady a město nadále drží, píše se ve zprávě. „Ruské jednotky se v Donbasu potýkají s rostoucími problémy s morálkou a zásobováním,“ tvrdí ISW. Zároveň se domnívá, že ruské snahy obnovit poškozené jednotky z řad rezervistů či jejich posílení vojáky ze severu Ukrajiny před frontálními útoky na východě pravděpodobně nezvýší jejich šance na úspěch. (ceskenoviny)

Pondělí, 20:00: Americký prezident Joe Biden opět označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.

Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, v pondělí navštívil ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu ukrajinských vojáků a zahraničních novinářů znovu obvinil Putina z válečných zločinů. „Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu,“ řekl Zelenskyj. Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.

Během války na Ukrajině, která začala 24. února ruskou invazí, nazval Biden Putina také už „krvežíznivým diktátorem“, „hrdlořezem“ či „řezníkem“. Koncem března při návštěvě Varšavy také řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“ Posléze Bílý dům vysvětlovat, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu.

Zvěrstva v Buče jsou přitom podle ukrajinského ministra zahraničí špičkou ledovce. Zahraniční lídry, kteří mají stále pochybnosti o tom, zda zavést proti Rusku tvrdší sankce, vyzval, aby Buču navštívili a podívali se na hromadné hroby. „Hrůzy, které jsme viděli v Buče, jsou jen špičkou ledovce všech zločinů, které spáchala ruská armáda,“ uvedl Dmytro Kuleba s tím, že situace v Mariupolu je bohužel ještě horší.

Ukrajinský ministr zahraničí dodal, že si váží všech dosud zavedených sankcí proti Rusku, ale zdůraznil, že Západ nadále přispívá „ruské válečné mašinérii“ například platbami za energetické produkty či finančními transakcemi s některými ruskými bankami, které nebyly odpojeny od systému SWIFT. „Čím více budeme mít zbraní, tím dříve budeme schopni vyhrát tuto válku a zabránit Rusku v páchání dalších zločinů,“ řekl také ukrajinský ministr.

Ukrajinské úřady od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu před 40 dny registrují více než 7000 válečných zločinů, sdělila v televizi sdělila ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Uvedený údaj je podle ní založený na informacích, které získala policie a pracovníci Státního vyšetřovac