Primátoři V4 opět v akci: Chceme green deal – a také peníze

Primátoři Prahy, Bratislavy, Budapešti a Varšavy poslali do Bruselu dopis, ve kterém se hlásí k chystanému zelenému plánu Evropské unie – a to o řád víc než vlády těchto visegrádských států. Jde o další společný krok liberálních lídrů měst, které spojuje opoziční role vůči hlavnímu politickému proudu v jejich zemích. Loni se dohodli, že budou svoje postoje koordinovat a vytvářet protiváhu vůči politice premiérů.

Dopis o green dealu, který má Respekt k dispozici, do tohoto plánu zapadá. Zdeněk Hřib a ostatní tři primátoři v něm mimo jiné píší, že jsou pro tvrdší cíl ve snižování uhlíkových emisí a odbourávání závislosti na fosilních zdrojích. Česko se zatím oficiálně hlásí k pět let starému cíli z Pařížské dohody OSN, podle které by svět měl v roce 2030 produkovat o 40 procent méně skleníkových plynů než v roce 1990. Česko má v tomto měřítku náskok díky útlumu těžkého průmyslu v 90. letech – nyní je na 34 procentech, ale posledních sedm let emise stagnují.

Green deal je souhrnný název pro balík opatření, která mají rozvíjet unijní závazek z loňského prosince, kdy se lídři všech členských zemí (kromě Polska, ale včetně Česka) zavázali snížit do roku 2050 emise rovnou o sto procent. Postup, jak toho dosáhnout a jaká opatření kvůli tomu přijmout, se nyní v rámci EU dohaduje. Jednou z otázek je průběžný závazek pro rok 2030. Evropská komise navrhuje směřovat k poklesu o 50 až 55 procent, v Evropském parlamentu se objevují i návrhy na 65 procent.

Primátoři hlavních měst V4 se nyní v dopise hlásí k 55 procentům. „Věda nás učí, že pokud máme zachránit naši civilizaci, lidstvo musí dekarbonizovat rychleji, a Evropská unie by podle nás měla jít světu příkladem,“ stojí v dokumentu. Hřib a spol. v něm vybízejí svoje vlády, aby se k číslu 55 procent zavázali také, a slibují udělat ve městech „svůj díl“ práce.

Dopis má jen stránku a půl, závazky jsou tedy dost „vágní“ - a třeba Praha na nich bude muset ještě hodně upřesnit a dodělat. Z dopisu plyne, že má jít hlavně o větší ozelenění měst, větší zapojení solárních elektráren na střechách domů a o „motivaci lidí, aby používali městskou hromadnou dopravu nebo kola místo aut, nebo aby přešli na elektromobily“.

Součástí dopisu je i návrh, aby metropole v rámci green dealu dostaly vlastní přímou podporu z peněz, které Unie na zelenou politiku chystá. S odůvodněním, že velká města jsou vzhledem k vyššímu bohatství odstřižena od většiny nástrojů kohezní politiky, ale že v útlumu emisí mohou sehrát důležitou roli.

Postoj české vlády ke green dealu je momentálně nejasný, ale z náznaků je patrné, že zdaleka není tak vstřícný. Andrej Babiš sice závazek nulových emisí v roce 2050 v prosinci podpořil, ale během koronavirové krize v televizním vystoupení prohlásil, že „doufá, že teď Evropa zapomene na ty svoje green dealy“ - s odkazem na to, že vysoké nároky ohledně zelené politiky budou likvidační pro evropský průmysl, a to není vzhledem k hrozbě recese po koronaviru nyní žádoucí. Hlavní proud EU však uvažuje úplně opačně – v zelených investicích vidí cestu, jak ekonomiku z krize vytáhnout. Proto se nově počítá i s navýšením evropských zdrojů pro příští rozpočtové období 2021–2028 z původních 1,1 bilionu eur o dalších 750 miliard. Zelená politika má být hlavním pilířem rozpočtu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec v květnu odeslal do Bruselu dopis, kde se ke green dealu jménem vlády znovu hlásí, ale zdůrazňuje obtížnost tohoto procesu pro průmyslové země jako Česko, a nepřímo si tak říká o co největší pomoc. Zároveň se chce česká vláda vyhnout tomu, aby green dealu neznamenal komplikaci pro chystané investice do nových jaderných bloků.

Na adresu opoziční spolupráce primátorů V4 již dříve Andrej Babiš uvedl, že by se jako reprezentanti samospráv neměli montovat do zahraniční politiky. Hřibovi, se kterým má premiér už delší dobu napjaté vztahy, loni v této souvislosti vzkázal, že by se měl raději věnovat svozu odpadků.