Evropa přistála na Měsíci: zveřejnila svůj "zelený úděl"

K dobytí Měsíce člověkem přirovnala nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen “zelený úděl” pro Evropu krátce předtím, než jej představila europoslancům. “New green deal” je souborem legislativních a politických kroků, jimiž chtějí unijní instituce odpovědět na klimatické změny. Šéfka EK ho představila pouhých deset dní po nástupu svého týmu do práce a nenechala nikoho na pochybách, že právě to bude vlajkovou politikou Bruselu v následujících pěti letech.

“Je to evropské přistání na Měsíci,” řekla von der Leyen v narážce na přelomovost zelené strategie. “Naším cílem je usmířit ekonomiku s naší planetou. Ekonomický růst nesmí probíhat na její úkor. Green deal bude naší novou růstovou strategií,” sdělila europoslancům.

Součástí zeleného údělu má být padesát konkrétních kroků, které budou postupně zveřejněny. Komise ve středu odpoledne udělala první výkop a načrtla časový plán akcí. Zastřešující ambicí je dosáhnout uhlíkové neutrality na úrovni EU v roce 2050 - tedy stavu, kdy budou členské státy dohromady produkovat jen tolik skleníkových plynů, kolik budou schopny odčerpat z ovzduší. V mezičase mají být rychleji snižovány emise CO2, konkrétně o 50 až 55 procent oproti roku 1990 (dosud platná evropská shoda je 40procentní redukce).

Jedním z prvních kroků v rámci zeleného údělu bude ustavení speciálního fondu - používá se anglický název Just Transition Fund, česky překládaný coby Fond spravedlivého přechodu. Z něho se bude financovat postupný odklon od fosilních paliv. Na ta běží ekonomika v řadě zemí za bývalou železnou oponou včetně Česka a přesedlání na nové bezemisní technologie v těchto regionech chce EU zmírnit částkou 100 miliard eur. Kritéria pro to, aby stát mohl požádat o peníze z fondu, představí Evropská komise podle Ursuly von der Leyen v lednu.

Vlády Česka, Polska a Maďarska zablokovaly první pokus o shodu EU na uhlíkové neutralitě na summitu letos v červnu. Ve čtvrtek a v pátek se lídři EU podruhé pokusí upsat stejnému cíli a Evropská komise doufá, že s příslibem peněz tentokrát získá i srdce polského, maďarského a českého premiéra. Andrej Babiš na Twitteru naznačil, že to spolu s evropskou podporou pro domácí jadernou energetiku coby čistý zdroj vidí jako cestu.

“Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise. Náklady na uhlíkovou neutralitu budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun,” napsal ve středu Babiš po schůzce s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a státní tajemnicí pro EU Milenou Hrdinkovou v předvečer summitu.

Do předběžných závěrů summitu Česko vpravilo řadu poznámek a všechny sledují stejný cíl: zachování stávajícího penězovodu tak, aby země nepřišla o dotace pro chudší regiony kvůli financování green dealu, a udržení jaderné energetiky coby bezemisního zdroje. Babiš veřejně řekl, že bude chtít 25 miliard eur, tedy celou čtvrtinou fondu. Zda případné uspokojení českých poznámek a slib peněz z klimatického fondu přimějí českého premiéra zvednout tentokrát ruku pro uhlíkovou neutralitu EU, není ale jasné.

Se svojí dosavadní oponenturou jsou přitom Češi ve výrazné menšině. S cílem uhlíkové neutrality EU souhlasí většina vlád a středeční představování zelené strategie v europarlamentu ukázalo, že i naprosto drtivá většina evropských poslanců. Pokud se na hlavu Ursuly von der Leyen snesla kritika, pak zpravidla proto, že dotyčný poslanec považoval představený plán za málo ambiciózní.

I Ryszard Legutko z polské vládní strany Práva a spravedlnost - jeden z lídrů konzervativní frakce ECR, kam patří česká ODS - napadal ve vystoupení fakt, že komise přichází s přelomovou strategií sotva deset dní po nástupu do funkce a aniž by green deal nejprve posvětili lídři EU (ti mají udávat Unii politický směr). Samu uhlíkovou neutralitu nezpochybňoval. Naznačuje to, že polská vláda už vyjednává o ceně za svůj souhlas na nacházejícím summitu.

Cenu, tentokrát ve smyslu vysokých nákladů na zelený obrat, zmínilo ve vystoupení několik poslanců. Místopředseda Evropské komise a tvář green dealu Frans Timmermans na to odpověděl, že komise bude postupovat obezřetně, protože si je vědoma, že bez podpory green dealu žádný green deal nebude. “Bude to drahé. Ale spočítal někdo, kolik celých ekonomik států a lidských životů by stálo, pokud bychom nedělali nic?” dodal opakovaně.