Evropo, nech nám Dukovany a my ti dáme green deal

Plán EU na ekologickou transformaci hospodářství, takzvaný green deal, udělal v Česku zajímavý oblouk. V prosinci 2019 s ním Andrej Babiš na summitu lídrů sedmadvacítky vyslovil souhlas, ale následně začal plán kritizovat a po vypuknutí koronavirové krize řekl, že “doufá, že teď Evropa zapomene na ty svoje green dealy”.

Tahle slova říkal Babiš ještě na začátku května. Skupina čtrnácti ministrů životního prostředí ze států EU tehdy apelovala na zbytek EU, aby kvůli covidové krizi neházeli zelenou dohodu do koše, avšak  podpis českého ministra Richarda Brabce pod dopisem iniciovaným Dány chyběl a ministr o něm ani neinformoval.

Za dva týdny později se situace poprvé změnila. Richard Brabec poslal místopředsedovi Evropské komise zodpovědnému za green deal Fransi Timmermansovi dopis (datovaný 19. května), ve kterém se jménem české vlády hlásí k závazku klimatické neutrality do roku 2050 a píše, že nástroje green dealu “se mohou stát zdrojem ekonomické obnovy po koronavirové pandemii”.

Nyní, těsně před uplynulým víkendem, se k evropskému zelenému plánu přihlásila jedna z nejmocnějších firem v zemi, polostátní elektrárenský gigant ČEZ. A udělal to způsobem, který zajišťuje, že se o jeho kroku svět skutečně dozví - tiskovou zprávou v angličtině rozeslanou vybraným evropským médiím.

V textu o osmi odstavcích a s vytučněnými pasážemi je klíčový vzkaz tento: “Skupiny ČEZ chce do roku 2050 fungovat uhlíkově neutrálním způsobem a Evropskou zelenou dohodu považuje za ojedinělou příležitost k tomu zaměřit evropskou ekonomiku na udržitelnou a klimaticky neutrální budoucnost při vytváření nových obchodních příležitostí a pracovních míst.“ (“ČEZ Group aims at operating in a carbon-neutral manner by 2050 and considers the European Green Deal a unique opportunity to re-aim European economy towards sustainable and climate neutral future while creating new business opportunities and jobs.”)

ČEZ zprávu přichystal k 5. červnu, Mezinárodnímu dni životního prostředí, kdy byla symbolicky odpojena severočeská uhelná elektrárna Prunéřov I., která patří do majetku skupiny. Podnik sice ještě necelý měsíc poběží, efektivní uzávěra přijde až 30. června, ale symbolika byla v tomto případě důležitější. V prostorách elektrárny v pátek před víkendem stáli vicepremiér Karel Havlíček, ministr Richard Brabec (oba dva za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Všichni mluvili o tom, že “uhelná doba končí” (Brabec) a je potřeba “vykročit vstříc bezemisní energetice” (Havlíček).

Není těžké si doplnit pointu - nový jaderný blok v Dukovanech. Daniel Beneš to ostatně zmínil v jednom ze vstupů. “Jádro je naše cesta ke green dealu,” řekl šéf ČEZ.

Energetický mix je věcí každé země a jaderné štěpení skutečně neprodukuje emise. Jenže český stát bude chtít víc. Vláda už oznámila, že ČEZ poskytne půjčku na stavbu a na ni si bude muset u Evropské komise vyjednat výjimku ze zákazu státní pomoci.

Jestli bude výjimka udělena, záleží na řadě věcí - a mimo jiné na tom, jak budou čeští zástupci schopní přesvědčit Brusel, že dostavba Dukovan je dlouhodobě udržitelný a vůči životnímu prostředí šetrný projekt. Češi nyní svým vzkazem říkají: Evropo, nech nám Dukovany a my ti dáme green deal.

Nejde přitom o žádné teoretizování. Smlouvy na dostavbu Dukovan už jsou hotovy, ministr Havlíček je chce do konce června poslat do Bruselu, a spolu s nimi návrh financování stavby.

Evropská komise od posledních eurovoleb “zezelenala” a kvůli jadernému odpadu hrozí, že výroba nukleární energie vypadne z kategorie “přechodové technologie”, tedy té nepomáhající, ale ani neškodící životnímu prostředí. Kdyby se tak stalo, zisk souhlasu se státní pomocí pro Dukovany bude ohrožen.

Protože věc se má rozhodnout v následujících měsících, české vládě se hodí každá příležitost na “charm offensive” - například velkolepé uzavírání staré uhelné elektrárny a přísahání věrnosti green dealu. Nehledě na to, že ČEZ poplynou ze zelené dohody a s ní souvisejícím uzavíráním “špinavých” provozů nemalé peníze.