Násilné nepokoje se šíří po celých USA, v některých městech je zákaz vycházení

Ve Spojených státech vypukly nejhorší násilné nepokoje za několik posledních desetiletí. V sobotu v noci hořela auta a obchody v New Yorku, Los Angeles, Seattlu i Philadelphii. V některých městech byl vyhlášen zákaz vycházení, který ovšem demonstranti zhusta ignorovali. Do akce bylo nasazeno bezprecedentní množství pořádkových sil a zdá se, že se schyluje k nasazení federální armády. Vzduchem létaly gumové projektily Národní gardy, z opačné strany pak zápalné lahve. Některé záběry jsou šokující, v protestujícím davu jsou zjevně i lidé plně vyzbrojení palnými zbraněmi, které se jejich kolegové občas pokouší odzbrojit. Situace ve velkých městech je na hraně chaosu.

Není o čem pochybovat

Přímá rozbuška je nepokojů naprosto jasná. Je jí pondělní brutální smrt černocha George Floyda, který se pokusil v malém obchodě v Minneapolis zaplatit falešnou dvacetidolarovkou. Vzápětí byl zatčen přivolanou hlídkou, přičemž byl spoutaný povalen na zem: jeden z policistů mu držel nohy, druhý ruce a třetí, Derek Chauvin, mu plnou vahou zaklekl krk. Sevření trvalo téměř devět minut, během nichž zatýkaný muž prosil policisty, ať ho uvolní, protože nemůže dýchat. Po zhruba sedmi minutých George Floyd omdlel a následně zemřel. Celá situace je zachycena na videu sdíleném na sociálních sítích.

Všechno je tak jednoznačné, že se prakticky nenašel nikdo, kdo by se brutalitu policejního zásahu pokoušel hájit. Jak upozorňuje deník The New York Times, dokonce i mezi obvyklými zastánci tvrdého postupu policie vládne zjevné zděšení či znechucení. Deník cituje televizní moderátorku konzervativní stanice Fox News, která v přímém přenosu zadrhávajícím hlasem prohlásila, že „v této zemi ten si muž, který položil koleno na krk George Floyda, nezasluhuje svobodu“. Hvězda konzervativního rozhlasu Rush Limbaugh řekl, že „nenachází žádnou možnost, jak zásah ospravedlnit“.

Původně pokojné demonstrace propukly hned v pondělí právě v Minneapolis. Smrt George Floyda dobře zapadá do stále se opakujících případů násilí ze strany (většinou) bílých policistů proti černochům. Když se protesty začaly šířit Amerikou, sloužila k jejich zažehnutí často vzpomínka na podobné místní události. V New Orleans si například demonstranti okamžitě spojili smrt George Floyda s osudem zdravotní sestry Breonny Taylor, jež zemřela letos v březnu ve vlastním bytě během zásahu policie kvůli podezření z držení drog.

Do obvyklého vzorce zapadala také první reakce odpovědných úřadů. Zasahující policisté byli sice okamžitě postaveni mimo službu, ale dál se nedělo nic. Teprve se sílící vlnou protestů, jež se během čtvrtka a pátku proměnily v násilné střety s pořádkovými jednotkami, byl Chauvin v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Demonstranti tak mohou mít oprávněný pocit, že bez jejich nátlaku by případ směřoval do ztracena. Jako příčina liknavého řešení dlouhodobých problémů policie se obvykle uvádí síla policejních odborů a převládající atmosféra uvnitř převážně bělošských oddílů, jejich příslušníky má významná část veřejnosti i politiků tendenci podporovat a glorifikovat. Připomeňme si, že když před lety Bruce Springsteen natočil píseň popisující podobnou vraždu Afroameričana, odmítly newyorské policejní sbory vykonávat dohled na jeho koncertech.

Slepá ulička

Proč a jak počáteční klidné demonstrace přešly v de facto ozbrojené povstání, se zatím nedaří přesně rekonstruovat. Americká pravice má tendenci tvrdit, že se do davu zamíchala ultralevice v čele s hnutím Antifa. Liberálové kontrují tvrzením, že protestující infiltrovala ultrapravice, která se pokouší situace zneužít k rozpoutání všeobecného chaosu. Konzervativní deník The Wall Street Journal cituje ředitele Centra pro výzkum extrémismu a nenávisti při Kalifornské státní univerzitě Briana Levina, podle kterého již nyní existují potvrzená svědectví účasti ultrapravicových skupin na rozpoutání ozbrojeného násilí. Podle experta se nejspíš nakonec ukáže, že neklidu využili k rozpoutání chaosu extrémisté všeho ražení včetně agentů z cizích států.¨

Jisté je, že se Spojené státy nachází ve velmi křehké situaci. A odpudivá vražda Afroameričana odkazující k přetrvávajícímu a hluboce zakořeněnému rasismu zapůsobila také jako rozbuška uvolňující hlubší napětí. Země je stále uprostřed pandemické krize, v jejímž důsledku zemřelo již více než sto tisíc lidí. Černoši na virovou nákazu umírají zatím z ne zcela objasněných důvodů podstatně častěji než jiné skupiny obyvatel.

Zároveň se Amerikou šíří ekonomická krize, v posledních měsících přišly o práci desítky miliónů lidí, nezaměstnanost vystřelila k 15 procentům a očekává se, že vystoupá ještě o 10 procent výše -  což je situace, jež se dá srovnat pouze s přelomem 20. a 30. let minulého století. I v tomto bodě patří černošská menšina k nejzranitelnějším. Černoši se v tuto chvíli také necítí být reprezentování nejvyšší politickou mocí, pro Donalda Trumpa ve volbách hlasovala jen velmi malá část černošské populace.

Situaci komplikuje i skutečnost, že demonstrace - jak je v posledních letech zvykem - postrádají a odmítají jakoukoliv hierarchickou strukturu. Účastníci nevznáší konkrétní požadavky a také s nimi skrze zástupce nelze nijak vyjednávat. Městské samosprávy, vlády jednotlivých států ani federální kabinet nemá mnoho cest, jak reagovat, nemá se s kým na čem dohodnout, zato agitátoři všeho druhu mají v davu k práci skvěle nakypřenou půdu. Zásahy policie, jež se snaží zabránit rabování a dalším násilnostem, pak jenom přilévají olej do ohně a spirála násilí se dále roztáčí.

Nad tím vším se pak tyčí skutečnost, že na vrcholu moci, tedy v Bílém domě, nesídlí osoba nadaná smířlivostí, ale právě naopak. Donald Trump v podstatě funguje jako hlavní davový rozeštvávač dnešní Ameriky, což se projevuje i v těchto chvílích. Místo empatických vystoupení a útěšných gest jsme svědky výhružek a zastrašování. Trumpův tweet, že „tam kde začíná rabování, začíná střelba“, vedl společnost Twitter k obvinění, že Trump „glorifikuje násilí“.  Některé další prezidentovy „vzkazy“ pak společnost zablokovala.

Další vývoj je v tuto chvíli nejasný. Pořádkové síly si v neděli pochvalovaly, že díky posilám poprvé mají nad násilníky převahu a „vyhrožovaly“ ještě mohutnější koncentrací ozbrojenců včetně armády. Další kroky demonstrantů nelze odhadnout. návrhy kroků směřujících k řešení systematického rasismu v policejních řadách zatím ze strany federální vlády nezazněly.