Na co přišla Hana Lipovská, komu a s kým to poslala. A proč s ní chodí policie

Radní České televize ve středu zažili několik zvláštních situací. Nejdříve radní Hana Lipovská na jednání půl hodiny popisovala vlastnickou strukturu firem, z nichž vyvozovala propojení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka s firmami vedoucími na Panenské ostrovy a s kriminálním prostředím. Ředitel Dvořák nebyl ten den v práci a z rady byl omluven, ale na dálku po projevu Lipovské vydal prohlášení, že to, co říká, není pravda - a coby ředitel ČT v žádných strukturách vedoucích do daňových rájů nebyl. Z jeho textu plyne, že firmy, s nimiž ho Hana Lipovská propojila, mu nepatří.

Zajímavý moment přišel zejména v závěru řeči Lipovské. „Nelze opomenout ani potenciální bezpečnostní riziko,“ řekla s tím, že největší českou školící společnost v oblasti IT Gopas, kterou ředitel skutečně spoluvlastní a kterou předtím v konstrukci propojila s daňovými ráji, školila i veřejné instituce, například ministerstvo vnitra nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „V souvislosti s tím jsme dnes po konzultaci s příslušnými orgány postoupili všechny nám známé informace Bezpečnostní radě státu, Výboru pro bezpečnost a Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny, Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu a Ministerstvu financí ČR,“ zakončila Lipovská řeč.

Předseda rady ČT Pavel Matocha po proslovu Lipovské uvedl, že informace jsou „závažné a trošku vyrážející dech“, a vyhlásil přestávku. „Půjdeme nahoru,“ zachytily ještě mikrofony, jak říká těm, kdo byli přítomni osobně. Jak se pak ukázalo, odešli s Matochou ze sálu na dlouhou „neveřejnou poradu“. Ti, kteří byli připojeni z domu on-line, zůstali bezprizorní: nevěděli, jak dlouho tak zůstanou, a porady se nemohli účastnit. Shodou okolností byli mezi „odstřiženými“ ti, kteří nepatří k nejsilnějším kritikům ČT a generálního ředitele.

Trvalo to přes hodinu. Ani když se radní vrátili zase „dolů“ do jednací místnosti za svými on-line připojenými kolegy, nepokračovala však rada veřejně – předseda Matocha nechal vypnuté mikrofony. To trvalo další půlhodinu. Radní René Kühn požadoval okamžité připojení veřejnosti, protože jednání rady jsou ze zákona veřejná. Spolu s radním Jaroslavem Dědičem a Zdeňkem Šarapatkou připomněli, že materiály projednávané na radě by měli dostat dvacet čtyři hodin předem a nebýt vystavováni situaci, která toho dne proběhla. Tedy že na ně radní Lipovská bez přípravy vychrlí dlouhý sled „polofaktů a dojmologie, v níž se nelze na místě zorientovat" - jak také padlo.

Radního Zdeňka Šarapatku (jak víme z nahrávky, kterou během vypnutého vysílání pořídil a poskytl veřejnosti, mimo jiné i Respektu) zajímalo, o kom Lipovská mluvila, když v množném čísle říkala „poskytli jsme dnes informace“ orgánům vlády a parlamentu. „Kdo - ‚my‘- paní Lipovská? Vy za Radu ČT? Nebo vy a někteří další radní ČT?” ptal se Šarapatka opakovaně v různých variantách. Radní Lipovská mu však na otázku, kdo z radních kromě ní případně zahlédl v konstrukci o Dvořákovi možné bezpečnostní riziko pro stát a informoval o něm politiky, neodpověděla.

Hlášení Institutu svobody

Dnes už víme, že nikdo další z radních to nebyl. Dokonce ani Hana Lipovská nevystupovala v dopise politikům v roli radní ČT. Respekt získal e-mail, který dorazil do schránek předsedů a místopředsedů výborů ve Sněmovně a Senátu: politikům ho poslala Hana Lipovská spolu s Janou Bobošíkovou. Udělala to jménem Institutu svobody a demokracie založeného právě Bobošíkovou a z jeho adresy byl e-mail politikům odeslán. V předmětu má vepsáno „Národní bezpečnost, IT veřejné zakázky, dodavatel v daňovém ráji“ a do politických výborů dorazil pár minut po začátku jednání rady. Tedy dříve, než myšlenkové řetězce o Petru Dvořákovi přednesla Lipovská kolegům v Radě ČT.

„Vážení členové předsednictva, v příloze posíláme podklady k problému veřejných zakázek v oblasti IT u ministerstev vnitra, obrany, NÚKIB a dalších správců kritické infrastruktury, uzavíraných se společností GOPAS, a.s., a to často bez veřejné soutěže (oslovením – pozn. red.). O tomto problému, spojeném s netransparentní strukturou v daňových rájích a podnikatelskou aktivitou generálního ředitele ČT a pověřeného ředitele PPF (mezi třemi vlastníky školící firmy Gopas je i minoritní akcionář PPF Ladislav Bartoníček, který po smrti Petra Kellnera zatím vede PPF, pozn. red.), dnes byla informována Rada ČT v rozsahu svých kompetencí, daných zákonem o ČT. Vzhledem k existujícím obavám o přesah tohoto problému do oblasti bezpečnostní a finanční považujeme za nezbytné poskytnout veškeré nám dostupné materiály Vašemu výboru. S pozdravem Jana Bobošíková, Hana Lipovská, www.isde.cz.“

V příloze je pak řada dokumentů z obchodních rejstříků v Česku i zahraničí a z různých veřejných zdrojů - včetně toho, z nějž plyne, že školící firma Gopas poskytuje školení vysokým školám a institucím. Jako nejjednoznačnější informace z e-mailu vyplývá, že členka Rady ČT Lipovská tu vystupuje jménem Institutu založeného Bobošíkovou, a mísí tak agendu Rady s agendou spolku, v němž zasedá ve správní radě.

„Radní Lipovská vystupující jménem a v zájmu tohoto Institutu s Janou Bobošíkovou, to zažíváme opakovaně. V patnáctičlenné radě nás sedí šestnáct,“ glosuje to radní René Kühn. A spolu se Šarapatkou upozorňuje, že při souběhu funkce v institutu a v radě může jít o nedovolený střet zájmů. Radní Šarapatka už před třemi měsíci vyzval volební výbor sněmovny, který má na starost mediální rady, aby se střetem zájmů u radní Lipovské a také předsedy Rady Matochy  (ten vede spolek Pražská šachová společnost) zabýval a odvolal je z rady. Volební výbor k tomu zatím mlčí.

Co si politici s e-mailem od Lipovské a Bobošíkové z Institutu svobody a demokracie počnou, není zatím zcela jasné. „Není v gesci výboru pro obranu, aby se zabýval otázkou potenciálního střetu zájmů generálního ředitele ČT či případnými podezřeními na netransparentní vlastnické struktury. Je bezpředmětné, abychom tuto věc projednávali. Pokud panují podezření, že nějaké veřejné zakázky byly zadány v rozporu se zákonem, předpokládám, že byly materiály poskytnuty orgánům činným v trestním řízení. V tomto smyslu budu na jejich zaslání reagovat a postoupím je všem členům výboru stejně jako jiné materiály zasílané občany,“ sdělila předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten z SPD na dotaz, co si bezpečnostní výbor s e-mailem počne, nereagoval. Mnozí opoziční poslanci ve sněmovně však předpokládají, že hlavním účelem nesrozumitelného hlášení Bobošíkové s Lipovskou, plného náznaků a bez závěru, může být jeho využití stranou SPD v předvolební kampani.

„Pokud bych dnes měl možnost se jednání Rady ČT účastnit, jednoduše bych na vše odpověděl a konspirace kolem propojení firem vyvrátil. Žádný obchodní podíl ani akcie společnosti sídlící na Kypru, Britských Panenských ostrovech ani v jiných zemích tzv. daňových rájů jsem po dobu mého fungování v ČT nevlastnil a nevlastním. Trvám na tom, že nejsem ve střetu zájmů a že na tom, že od devadesátých let vlastním podíl ve společnosti Gopas, která poskytuje IT školení, není nic nezákonného ani nemorálního. Naopak krok, kterým radní Lipovská postoupila jakési materiály k posouzení Bezpečnostní radě státu vedené premiérem a bezpečnostním výborům parlamentu, považuji za extrémní výraz politizace agendy Rady ČT,“ reagoval ještě během středečního jednání rady Petr Dvořák v písemném prohlášení.

Zahlédnout policisty

Zvláštní pozdvižení na středečním jednání radních, jak už je známo, vzbudila přítomnost dvou policistů pražské kriminálky v civilu, kteří Hanu Lipovskou do budovy ČT doprovodili.  Policie pak na twitterovém účtu informovala, že policie v budově ČT „plní úkoly dle zákona, které souvisí s potenciálním ohrožením života a zdraví konkrétní fyzické osoby“.

Radní Lipovská na jednání radních řekla, že „někteří z nás se v posledních dnech potýkají s výraznými výhrůžkami“. Radní Kühn se pak zeptal kolegů, kdo z nich čelí aktuálním výhrůžkám, nikdo z nich mu však tuto informaci nepodal a nikdo kromě Lipovské nebyl doprovázen policií. O co se jedná, Lipovská odmítla kolegům sdělit - řekla jen, že „nemůže“.

Institut krátkodobé ochrany, jak se ochrana poskytnutá Lipovské ze zákona jmenuje, má jasná pravidla. Uděluje se i v případě, kdy policie obdrží trestní oznámení, z nějž plyne možné nebezpečí, a z prvotních informací ho nelze vyloučit. Zahájí prověřování, zda jsou obavy o život či zdraví člověka oprávněné, a od počátku prověřování přidělí potenciálně ohroženému člověku ochranu. Prověřování může trvat hodiny, dny i déle - ochrana člověka, který se cítí být ohrožen, trvá, než je jasno, zda skutečně nebezpečí existuje. Z informací Respektu plyne, že k takové situaci došlo v případě Lipovské – prověřování bylo na počátku.

„Já se domnívám, a omlouvám se, že to tak říkám, že tady jde o obyčejný tyjátr,“ říká k tomu radní Kühn, „proč by člověk, který je ohrožen na životě, nezůstal v bezpečí domova, s policií u dveří, a nepřipojil se na jednání on-line?“ Někteří radní i zaměstnanci ČT si mezi sebou lámali hlavy, proč takový postup nedoporučila Haně Lipovské sama policie.

To zjistit nejde, stejně jako se veřejnost nedozví o dalším vývoji ochrany radní. I pokud by prověřování skončilo případně tím, že radní policejní ochranu nepotřebuje. „Standardně tyto věci nekomunikujeme ze strategických důvodů. Tedy je nepravděpodobné, že bychom takovou informaci v budoucnu zveřejňovali,“ sdělil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Jedinou možností, jak případně zjistit, že radní Lipovská je v bezpečí i bez policejní asistence, by tedy bylo potkat ji osobně bez policistů po boku - nebo kdyby o tom veřejnost informovala sama radní.

Předseda Rady Matocha později v komentáři na Facebooku k důvodu ochrany Lipovské napsal: „Vydedukovat se dá, že to bude mít souvislost s informacemi, které získala a zveřejnila o off-shorových strukturách Dvořáka a Bartoníčka.“ A k námitce, že po část jednání „odstřihl“ od mikrofonů veřejnost a připojil ji až ve chvíli, kdy rada hlasovala o usnesení, které si mezitím skrytě domluvila, podotkl, že je to v pořádku. „Přestávka může být dlouhá třeba dvě hodiny, neveřejných porad, kolik kdo chce, a je jedno, co tam proběhne,“ míní předseda rady na sociální síti: „Z hlediska činnosti Rady ČT jsou zásadní usnesení, ta vždy musí být přijata na veřejném jednání, což také vždy bylo.“