Vzhůru na Brusel!

Ze stránek novin teče mazlavý žloutek, na billboardech se bojuje hlavně o domácí trofeje a nad „nepřítomností Evropy v evropských volbách“ naříkají politici i experti. Bližší pohled do ulic však odhaluje něco jiného – a dost překvapivého. Pod vrstvou „jistot“ a „řešení místo strašení“ se v současné kampani mluví o evropských tématech více, než se čekalo. A vypadá to, že čeští uchazeči o evropská křesla drží prst na tepu Evropy více, než by se zdálo.

Nejsme přece političtí idioti
Před Stanislavem Znorem se měla ochranka ČSSD hodně na pozoru. Osmnáctiletý student střední školy cestovního ruchu se na benešovském náměstí ono slunečné květnové dopoledne zjevil v blonďaté kudrnaté paruce a saku předlistopadové Veřejné bezpečnosti doprovázen kamarádem v puntíkované sukni. Uprostřed rozbíhající se „vaječné“ kampaně  vypadal jako někdo, kdo si přišel hodit.

Stanislav, který se za několik dní chystá k maturitě (proto ten kostým) a pak i poprvé volit, má ovšem na Jiřího Paroubka a jeho stranu přesně opačný názor než „vejcaři“. „Mě hlavně zajímá, jak bude vypadat sociální stát, kdy moji rodiče půjdou do důchodu,“ říká mladík, v ruce s podepsanou Paroubkovou fotografií. O tom se však přece nerozhoduje v Evropském parlamentu – o penzích rozhodují národní vlády a parlamenty. „Pro mě to není až tak důležité, mně ČSSD garantuje určité jistoty, to mě zajímá,“ krčí rameny student na prahu „svatého týdne“. Ani místní penzista Jiří Havelka (63) nepotřebuje detailně studovat evropský program ČSSD na to, aby jí dal svůj hlas. „Oni i v Evropě budou prosazovat sociální stát, to mi stačí, víc nepotřebuju vědět,“ pokyvuje hlavou. „Ta Evropská unie je stejně podvod, ovládají to velké státy, které nám diktují, co máme dělat. Hlavní je, aby lidi měli práci, v tom Unie nepomůže.“

Názory studenta i penzisty jsou potvrzením toho, co sociální demokraté bezpečně vědí z průzkumů i politologických analýz – zvláště voliče a příznivce ČSSD Evropa moc nezajímá. A navíc je máloco dostrká k volbám, natož evropským. A nejspolehlivějším způsobem, jak je tam dostat, je tedy využít z opozičních pozic nespokojenosti s vládou. Politologické studie ukazují, že opozice vítězí v evropských volbách s železnou pravidelností, nakonec to zažila i sama ČSSD, když před pěti lety jako vládní strana propadla.

A špičky ČSSD i tým z kandidátky tato doporučení pečlivě plní: o Evropském parlamentu nebo českých receptech pro Evropu se ve stranické kampani mluví minimálně. „Základní otázkou těchto voleb je, zda chcete návrat Topolánkovy vlády k moci,“ říká důrazně do mikrofonu Jiří Paroubek. „Je to jako fotbalový zápas – tyto volby jsou první poločas. Když prohrajete první poločas, tak to pak ve druhém horko těžko doháníte.“ A jednička kandidátky Jiří Havel s červeno-bílým odznakem evropských socialistů na klopě je stejného názoru: „Elementární politologická zásada říká, že každé volby se týkají domácí politiky, o evropských volbách to platí dvojnásob,“ prohlašuje. „Ten, kdo se bude bavit o evropských věcech, tak se ukáže jako naprostý politický idiot.“

Kde se tedy dozvíme, co budou dělat v Evropském parlamentu? Jak si představují energetiku – podle evropských expertů jedno z nejklíčovějších témat EU dneška? Jsou pro podporu jádra, nebo raději obnovitelných zdrojů? Co zamýšlejí s unijním rozpočtem, na nějž bude mít Evropský parlament, v případě, že vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, větší vliv než doposud? A proč o tom s lidmi nemluví? Jiří Havel krčí rameny – odpovědi mají v programu, na němž „pracovali dva roky“, ale jinak se ho nikdo neptá, ani lidé, ani novináři. Není snad ale odpovědností politika takové věci vysvětlovat, byť se na ně nikdo neptá? „Reálně vzato ten program v tuto chvíli nezajímá ani politology,“ kroutí hlavou Havel.

Celý článek čtěte v Respektu 23/09.