Návrat do Evropy, díl druhý

Zatím není jasné, jak vážně vezme nová vláda složená ze sociální demokracie, ANO a lidovců aktuální doporučení centrální banky euro nejen nepřijímat, ale zatím jeho přijetí ani neplánovat. Oldřich Dědek - jediný úředník, jehož si teď vláda pro agendu přijetí eura - platí si myslí, že okolnosti opět začínají hrát pro stanovení termínu přijetí eura. Společná měna už zřejmě překonala svoji krizi. Pro novou vládu bude důležitý také fakt, že Slovensko má s evropskou měnou jasně pozitivní zkušenost.

Do eurozóny směřuje též Lotyšsko a Litva, jež hledají pevnější kotvu v Evropě z obav před. A konečně z cest do Bruselu je také patrné, že rozhodovací pravomoci v EU se přesouvají na úroveň eurozóny, kde Česko nemá a hned tak nebude mít hlasovací právo. Pro stanovení termínu mluví rovněž obecná zkušenost s vládnutím. Jak si i Češi vyzkoušeli už se vstupem do Unie, jasný cíl, který jde nad rámec všední agendy, je nejlepším motorem pro prosazení modernizace státu.

Proti naopak mluví nálada ve společnosti. Roky opakovaný názor, že euro je riskantní projekt, obrátil proti euru české veřejné mínění. Podle ekonoma Zdeňka Kudrny je relevantní také často zmiňovaný argument, že Češi by měli počkat, až se eurozóna dá do pořádku. Na druhou stranu stanovení termínu vstupu neznamená rychlý vstup.

Roli zřejmě bude hrát též fakt, že euru je nakloněn prezident Zeman. Hlavní slovo ale bude mít vláda. Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO a lidovci je ovšem zatím jen směsice drobných plánů bez závazků k nějakým dlouhodobějším cílům. Píše se tam sice, že Česko bude „aktivním účastníkem evropské integrace“ nebo že vláda chystá „zásadní změnu“ postoje vůči EU, jakékoli konkrétnější sliby však chybějí.

Jaká je historie politických debat o přijetí eura a jak se ke vstupu do eurozóny staví nová vláda? Čtěte v novém Respektu 01/2014