Pád vlády měl ODS rozklížit, oslabit a pomoci konkurenci vpravo i vlevo. Tak zněly analýzy záměrů oné podivné koalice mezi ČSSD a prezidentem Klausem, která uprostřed českého předsednictví EU svrhla Topolánkův kabinet. K rozvalu u občanských demokratů však zatím nedošlo. Naopak, hybatelé vládní destrukce dosáhli spíš opačného efektu, byť zásadní test ODS teprve čeká – hlasování o novém evropském pořádku známém pod názvem Lisabonská smlouva.
Stmelení krizí
Soudě podle neustálého vtipkování a uvolněného smíchu Mirka Topolánka by se dalo říct, že je ODS v pořádné krizi. Demisionovaný premiér totiž nedávno přiznal, že smíchem rozhání vlny stresu ve vypjatých situacích.
Jenže zprávy z nitra ODS ukazují, že tentokrát snad Topolánkův smích znamená opravdu dobrou náladu a nikoli skrytý žal. Zatím to totiž nevypadá, že by se vyplnily katastrofické scénáře věštící ODS po pádu kabinetu úprk členů k novým „prezidentským“ stranám, rozpad na stoupence a odpůrce zapuzeného otce zakladatele Václava Klause, či pokus o převzetí moci antitopolánkovských křídlem.
Začneme-li s hrozbami od konce: Až na pár balonků vypuštěných pražským primátorem Pavlem Bémem (v rozhovoru pro Právo třeba řekl, že je „nepravděpodobné“, že by Topolánek znovu vedl pražskou kandidátku a že si sám na to místo brousí zuby) se neděje se ani to, čeho se někteří vládní politici obávali – totiž, že Klausovi blízcí budou v ODS torpédovat dohodu s ostatními politickými stranami o úřednické vládě, aby prezidentovi umožnili jeho předpokládaný skrytý cíl, tedy stavbu Klausova osobního kabinetu, na jejíž podobu by politici neměli žádný vliv. Ne že by k „dohodě o vládě“, kterou vyjednal Mirek Topolánek s šéfem opozice Jiřím Paroubkem, nebyly výhrady. Jsou a jejich vějíř sahá od výběru resortů, na jejichž obsazení bude mít ODS vliv, až k faktu, že Topolánek a jeho tým nedokončí předsednictví, což byl těsně po pádu zásadní cíl špiček ODS.
Navzdory námitkám ale jak výkonná rada ODS, tak parlamentní kluby drtivou většinou podpořily Topolánkovy plány. (A navzdory tomu, že řada občanských demokratů považala za zásadní, aby stávající tým dokončil předsednictví – jenže vyjednávači ODS tvrdí, že nebylo možné prosadit tento požadavek a zároveň rychlé předčasné volby). Kdo zmiňované námitky má, je ochoten se po ně podělit pouze mimo záznam. A mlčí i jindy ostří Topolánkovi kritici. „Nerada bych říkala svůj názor, nerada bych v této těžké situaci ODS ještě nějak ubližovala,“ říká poslankyně Alena Páralová. Vede je prý pud sebezáchovy: kdyby teď strana netáhla za jede provaz, čeká ji nevyhnutelná katastrofa.
Celý článek si přečtěte v úterním vydání Respektu (16/09).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
