Komu patří tohle město?

Je čtvrtek večer a Leninovo náměstí v Doněcku je rozdělené v půli policejním kordonem. Na jedné jeho straně, pod pětimetrovou Leninovou sochou, burácí asi tisícihlavý dav. Mává ruskými vlajkami a provolává slávu Rusku, Krymu a Vladimiru Putinovi. Proti němu je asi poloviční, modro-žluté shromáždění. Napřed se modlí, zpívá ukrajinskou hymnu a potom si z reproduktorů pouští rockovou i lidovou hudbu. Napětí se ale rychle stupňuje.

Obě strany – příznivci Ruska i zastánci kyjevské vlády – jsou si na první pohled podobné. Tvoří je směsice lidí – staří i mladí, ženy i muži – a na obou stranách zní především ruština. Na ukrajinské straně však první řadu tvoří především studenti z místních univerzit v džínách a keckách, na straně druhé po vojensku oblečení mladí muži. Ukrajinský dav stojí s odstupem od policejního kordonu, ten ruský je k němu natlačený co nejblíž. Obě strany si přes policejní helmy posílají skandované vzkazy, z ruské strany kromě toho každou chvíli vyletí vajíčko, dělobuch, plastová lahev s vodou nebo sklenička s inkoustem. Každý zásah někoho na ukrajinské straně vyvolává na té ruské nadšený potlesk.

Tohle vzájemné měření sil trvá asi hodinu. Ukrajinský řečník z improvizovaného pódia poděkuje svým kolegům, že přišli. Pak se obrací k druhé straně. „Díky i vám, přátelé. Tím, co jste dnes předvedli, jste pro sjednocenou Ukrajinu udělali víc než kdokoli z nás tady.“ Bezprostředně poté radikálové z proruských pozic prorážejí policejní kordon a koordinovaně, jako by to bylo dobře plánované, se vrhají na zbývající ukrajinské protestující. Během chvilky je rozlehlé náměstí jeden mumraj plný kouře a lidí dávících se slzným plynem, který rozstřikují někteří útočníci.

Po Krymu se Rusko zaměří na východ Ukrajiny, říkají znalci Putinovy politiky. V klíčovém městě Doněck už dochází k pouličním rvačkám a oba tábory čekají, na čí stranu se postaví mlčící většina. A proč je donbaský průmysl je pro Rusko prakticky nepostradatelný? Reportáž čtěte v novém Respektu 12/2014, který vychází v pondělí 17. března (digitálně o den dříve)