0:00
0:00
Z nového čísla30. 10. 20092 minuty

Jménem zákona, zestátnit

Senátoři sepsali zatím nejradikálnější návrh na zkrocení veřejnoprávních médií

Senátor Richard Svoboda
Autor: Matěj Stránský

Ten nápad zní hodně lákavě. Nejen proto, že eráru slibuje ušetřit několik set milionů korun. Jako bonus by navíc každému občanovi Česka ročně přinesl dvě uspořené tisícovky. Čerstvý plán brněnského senátora ODS Richarda Svobody zbavit nás povinnosti platit televizní a rozhlasové poplatky má ale i temnou stránku v podobě rizika plné politické kontroly České televize a Českého rozhlasu. Přichází navíc v době, kdy se informace nezávislých veřejnoprávních médií stávají zcela nezbytnými pro orientaci v čím dál propletenějším světě. Rozhodovat se bude už za dva týdny.

Efektivní hospodář
Takhle nějak si člověk představuje konzervativního politika. Dobře padnoucí tmavý oblek, kultivované vyjadřování a jako hlavní politický program boj proti plýtvání veřejných peněz. „Můj návrh přinese úsporu několik set milionů korun,“ podepírá senátor Svoboda pevným hlasem plán na konec koncesionářských poplatků, který teď sepsal do podoby zákona a předkládá ho svým senátním kolegům na nejbližší listopadové schůzi ke schválení.

↓ INZERCE

Jde o to, že výběr poplatků pro televizi i rozhlas zařizuje Česká pošta. Za službu se platí ročně víc než 200 milionů korun, z čehož jdou poště vysoké provize. Svoboda chce ušetřit tím, že by televizi a rozhlas napříště neplatila veřejnost, ale byly by financované přímo ze státního rozpočtu. Peníze by byly stejné (v případě ČT necelých šest miliard, v případě ČRo dvě miliardy), ale drahý převodní mezičlánek pošty by zmizel.

Problém je, že senátor zatím neříká, kde by prázdná státní kasa na výplatu nečekaných miliard měla vzít. A jeho plán má i další díry. Platit koncesionářský poplatek není v Evropě nic neobvyklého (viz rámeček). Většina zemí Unie tenhle model udržuje, aby podpořila sílu a nezávislost médií veřejné služby. Pravidelný příspěvek od lidí média odstřihuje nejen od závislosti na rozpočtu, jejž sestavují politici, ale i od dravých firem, které mají zájem ovlivňovat zpravodajství.

Celý článek najdete v Respektu 45/09.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články