Horké léto s Fischerem
Finanční krize žene schodek rozpočtu do astronomické výšky, českými městy pochodují neonacisté a Evropa se bojí, jestli ji náhodou po krachu tuzemského předsednictví nebude řídit Václav Klaus. Jestli a jak si Česko s těmito výzvami poradí, teď závisí především na odvaze a nápaditosti nové premiéra a jeho týmu.
Fischer sladí Evropu
Když má „úřednický“ premiér Jan Fischer říct, co bude hlavní prioritou jeho vlády, nezaváhá ani vteřinu. „Dokončit se ctí předsednictví Evropské unii,“ říká nad šálkem dopoledního čaje ve své prozatímní rezidenci na Malé Straně a ve výrazu tváře je vidět, že to skutečně nemyslí jako frázi. „To není triviální, tam je ještě hodně práce.“
Co se týče závěrečné třetiny českého předsednictví Evropské unii, všeobecná pozornost směřuje dnes především k jednomu bodu – k vrcholnému summitu EU na konci června v Bruselu. Jako „zcela zásadní a klíčovou“ vidí tuto událost domácí i zahraniční experti, ministři odcházející vlády, vysocí úředníci zajišťující chod předsednictví, klíčoví lidé nastupující vlády a nakonec i politici stran, kteří budou nový kabinet kormidlovat z parlamentu. „Bezesporu nejdůležitější úkol je, aby Evropská rada v červnu řádně prošla,“ říká odcházející ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. A jeho nástupce, dosavadní Schwarzenbergův náměstek Jan Kohout, opakuje jako ozvěna: „Prioritou priorit v rámci zbývajícího předsednictví bude pro vládu úspěšný průběh červnové Evropské rady,“ říká nastupující šéf diplomacie.
Oči všech se k červnové schůzce upírají proto, že právě na tomto setkání se mají státy sedmadvacítky dohodnout na čtyřech životně důležitých tématech. Jednak je to nastartování krizově skomírající ekonomiky – evropští státníci mají v plánu probrat účinnost dosavadních protikrizových opatření a také otázku, zda dělat ještě nějaká další. „Určitě se bude rozhodovat o nějakých krocích v oblasti regulace a dohledu nad finančními trhy,“ říká náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Marek Mora, považovaný dnes v Praze za klíčového muže předsednictví.
V dalším balíčku je příprava EU na konferenci o klimatických změnách, která se bude konat v prosinci v Kodani. Třetí hlavní téma je zahraniční politika, byť není jasné, o čem přesně se bude mluvit – možná o dnes nanejvýš aktuálním dění v jaderném Pákistánu či dlouhodobě výbušném Středním východě. A v posledním balíčku čekají záležitosti týkající se vnitřního chodu sedmadvacítky – hlavně jednání o novém předsedovi Evropské komise a debata o zárukách pro druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě. EU se v nich chce výslovně zaručit Irům, že nemají důvod k obavám, kvůli nimž smlouvu napoprvé odmítli – třeba, že jim nikdo „nevnutí“ potraty. „Budeme teď muset ještě dořešit, jakým způsobem budou ty záruky poskytnuty,“ říká náměstek Mora.
Celý text si přečtěte v Respektu č.20/09
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
