Průmyslníci vzkazují: Víme nejlépe, kam patří vaše děti

Velkou akcí v DOXu začal v úterý Rok průmyslu a technického vzdělávání, na němž spolupracuje Ministerstvo školství a Svaz průmyslu a dopravy. Jeho prezident Jaroslav Hanák v rozhovoru pro ihned.cz odpověděl na otázku, jak se v „jeho“ Olomouckém kraji zasazují o to, aby měli více učňů a technicky vzdělaných středoškoláku, takto: „Jsem v tamní tripartitě a zastupitelé se s tím opravdu nemazlí. Reagují na potřeby trhu, mají odvahu, klidně zavřou osmileté gymnázium a otevřou střední odbornou školu.“

Je třeba panu Hanákovi poděkovat, že nám své záměry hned zkraje objasnil tak bez obalu. Aspoň víme, na čem jsme. O tom, na jakou školu mohu poslat své dítě, opravdu bude rozhodovat firemní lobbista v krajském zastupitelstvu?  Prostě zruší gympl a zřídí učňák, protože potřebuje víc dělníků do výroby? Milý rodiči, trhni si pedálem?  A ministerstvo školství se na něčem takovém bez protestů podílí?

Aby bylo jasno. Víceletá gymnázia považuji za nešťastný krok začátku devadesátých let, který jen zvyšuje selekci ve vzdělávání. Nemám nic proti manuálním profesím a technickému vzdělávání. Jeden z nápadů pana Hanáka – firemní střední školy – mi připadá velmi dobrý. Přesto považuji už několikaleté tažení průmyslníků a části politiků včetně současného ministra pod heslem RUŠTE GYMNÁZIA, POTŘEBUJEME VÍCE UČŇŮ za zcela absurdní. Protože zástupci průmyslu by jako technici mohli rozumět alespoň číslům, prosím pana prezidenta, aby mi odpověděl na tyto otázky:

Na učiliště u nás chodí třetina populačního ročníku. Patříme v tomto směru k evropské špičce. Kromě Německa nikde není tolik vyučených. Jaký je tedy cíl? Kvůli pár procentům asi průmysl tu kampaň nedělá. Kolik tedy bude dost učňů? 40%? 50%? Víc? Jak poznáme, že už jich je dost?

Vyučení představují dlouhodobě nejohroženější skupinu mezi nezaměstnanými. U čerstvých absolventů nesežene zaměstnání (je to různé podle oboru) až 20 % z nich. A to se loni situace díky končící krizi výrazně zlepšila. O rok dřív to byla až třetina. I tak Český statistický úřad v září 2014 uvedl, že mezi 318 000 nezaměstnaných je 137 000 vyučených. Jde o největší skupinu, tvoří 43%. Jak vysoké to musí být číslo, aby průmysl přestal prosazovat „více učňů“.

Pan Hanák opakovaně tvrdí, že technické vzdělání je jistá cesta k zaměstnání, na rozdíl od studia všeobecně vzdělávacích a humanitních škol. Každý se může podívat na sever infoabsolvent.cz, aby zjistil, že to není pravda. Naopak, nezaměstnanost absolventů gymnázií a vysokých škol je dlouhodobě minimální, nejrizikovější jsou právě učiliště a střední odborné školy. Lže ta statistika? Má pan Hanák jiná čísla? Pokud ne, kdo zaplatí náklady takové transformace školství, o níž Chládek s Hanákem mluví? Nebo náklady na neúspěšné a nezaměstnané absolventy středního odborného vzdělávání pana Hanáka nezajímají, protože ty zaplatí stát?  A jde mu prostě jen o to, aby firmy měly větší výběr lidí do výroby a o odpadlé ať se stará někdo jiný?

Na těchto otázkách bychom měli trvat. A je i v zájmu pana Hanáka na ně věcně odpovědět. Protože jinak dopadne Rok průmyslu stejně jako památné měsíce zostřeného Československo–sovětského přátelství. Pan Hanák jistě pamatuje, jakou emoci v něm vzbuzovaly. Buď bude schopen argumentovat, nebo to znamená, že si prezident průmyslníků nejspíš spletl století, pardon, tisíciletí.

P. S. Pokud si chcete pana Hanáka poslechnout v trochu věcnější poloze, najdete krátký rozhovor s ním na stránkách Českého rozhlasu Plus