Událost týdne
Místo rodiště navždy určilo celoživotní odborný i umělecký zájem předního etnomuzikologa a zpěváka Dušana Holého. Na svět přišel v roce 1933 v Hrubé Vrbce – tedy v samotném srdci horňáckého regionu, specifického místa v České republice s ničím nesrovnatelnou a především nikdy nepřerušenou tradicí lidové hudby. Písním tohoto kraje se obdivovali už skladatelé Leoš Janáček nebo Vítězslav Novák, ale později také hudební publicista Jiří Černý, případně folkaři jako Vladimír Merta či v posledních letech také Holého student Jura Hradil stojící za projektem Hrubá hudba.
A byla to z velké části právě zásluha Dušana Holého, který zemřel 2. ledna ve věku 91 let, že místní tradice předávání písní z generace na generaci nezanikla, přežila technologické i civilizační změny druhé poloviny 20. století a je vitální i v novém tisíciletí. Holý začal zdejší hudbu vnímat zcela přirozeně, zněla v jeho rodině. Otec i babička jej k tomu vedli a byly to později právě babiččiny písně, které už jako středoškolák zaznamenával a archivoval. Zájem pochopitelně umocnilo i to, že v blízkém sousedství Holých bydlel vůbec nejproslavenější muzikant tohoto regionu, primáš Jožka Kubík. V dětství pak hrával s o něco mladším Martinem Hrbáčem, který na Kubíkův odkaz plynule navázal.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu