Událost týdne: První Ceny literární kritiky získaly Emma Kausc a Irina Zahladko

Máme za sebou první ročník Ceny literární kritiky. Jako jistou protiváhu populární Magnesii Liteře dali soutěž dohromady lidé kolem časopisů Host, Tvar, A2, Prostor a Souvislosti, aby spíš než růst knižního trhu podporovali myšlení o literatuře. To se dělo ještě před slavnostním ceremoniálem v Centru současného umění DOX, kdy po republice proběhlo šest veřejných debat o aktuálním stavu našeho písemnictví. A děje se to i teď, kdy spolu lidé mohou rozprávět o tom, zda je opravdu nejlepší prózou roku debut Emmy Kausc Narušení děje a básnickou sbírkou práce Iriny Zahladko Jak se líčit v nemoci.

Obě knihy se dostaly také do širších nominací Magnesie Litery. Ale i tam budou Kausc s největší pravděpodobností nejvíc konkurovat Letnice Miroslava Hlauča, zatímco Zahladko se poměří s tituly, které nechaly Ceny literární kritiky ve své nominaci stranou. Hned první ročník každopádně ukázal, že Ceny literární kritiky se budou udílet za knihy, které jsou čtenářům a čtenářkám proti srsti. Nejlépe to vystihují přednesená hodnocení porotců.

„Přes veškerou kompoziční a komunikační složitost je zřejmé, že to autorka vypravěčsky drží pevně v rukou a že je hluboce poučena literární teorií a světovou literaturou, včetně současné feministicky orientované prózy, hledající nové způsoby výpovědi o otázkách traumatu, identity, tělesnosti a podobně,“ uvedl k Narušení děje Jan M. Heller. A Jitka Bret Srbová k Jak se líčit v nemoci řekla: „Je to kniha centrovaná kolem vlastního prožitku v mimořádně náročném období plném špatných zpráv. Na to a také na velkou, tělesně naléhavou intimitu knihy je třeba přistoupit, jinak nemá smysl se pouštět do četby. Není tu nic krásného, o čem by se dalo krasobásnit. Tato poezie je otevřená rána – která si přeje vzít čtenáře a čtenářky s sebou, zakrvácet i je.“

Sympatické je, že tyto hodnotící výstupy nové ceny otevřeně zdůrazňují, že je třeba v naší literatuře hledat a podporovat podobně náročné tituly, zároveň ale vůbec nepůsobí nabubřele: jde jim zkrátka o kvalitu, kterou dokáží pojmenovat a zpropagovat. Přejme organizátorům a porotám, ať jim to takhle co nejdéle vydrží.