Miroslav Kalousek vyrazil na válečnou stezku

Když se za poslancem Miroslavem Kalouskem před třemi lety naposledy zavřely dveře dolní komory, leckdo včetně jeho samotného tušil, že nejde o konec jeho politické kariéry. Mandát v roce 2021 složil předčasně a zakončil tak v přímém přenosu partii, kterou rozehrál o mnoho měsíců dříve. „Jsem přesvědčen, že kdyby pravicové strany utvořily blok, ve volbách by zvítězily,“ prohlásil v říjnu 2017 v reakci na roztříštěnost zdejší politické scény a na mizerná čísla jednotlivých partají na jejím pravém spektru. Coby polarizující politik, který nechodí daleko pro silná slova, dodal, že pokud by partnerům vadila jeho osoba, nelpí na své účasti na případné společné kandidátce. Pravicové strany se pak o tři roky později spojily, Kalousek na kandidátce skutečně nefiguroval a v rámci koalice Spolu se pak jeho TOP 09 s ODS a lidovci vrátila do Strakovy akademie.

Jeho instinkt ohledně spojování české pravice se tehdy ukázal jako správný. A stejné to bylo v roce 2009, když společně s Karlem Schwarzenbergem po svém rozchodu s lidovci založil stranu TOP 09 a získal s ní hned v prvních volbách 17 procent hlasů. Na Kalouskově politickém myšlení lze během jeho třicetileté kariéry vyjmenovat řadu úspěšných, ale i nešťastných tahů. Pokud jde ale o budování projektů ucházejících se o přízeň voličů, zatím se vždy trefil. Proto když dnes, jak potvrzuje Respektu, znovu přemýšlí o novém projektu, je namístě zpozornět.

Politický a vyhraněný

Miroslav Kalousek je bezesporu to, čemu se někdy říká homo politicus. Že by se po svém odchodu z nejvyšších pater politiky chystal zmizet z veřejného prostoru, tedy nikdo nemohl čekat. Nakonec nezmizel ani z veřejných funkcí. Krátce poté, co kabinet Petra Fialy začal úřadovat a na ministerstvu zdravotnictví usedl jeho stranický kolega Vlastimil Válek, stal se Kalousek členem dozorčí rady VZP. Kromě této „trafiky“ byla podstatnější jeho nová role komentátora veřejného dění. Souběžně s mimořádnou aktivitou na sociálních sítích začal spolupracovat s Jaromírem Soukupem na televizi Barrandov, kde společně od března 2021 glosují veřejné dění. Šlo o tehdy nečekanou spolupráci. Soukupova dramaturgie byla dlouhé roky udávaná zejména prostředím Zemanova Pražského hradu, které Kalouska příliš nešetřilo. S poněkud bizarním propojením excentrického majitele dnes krachující televize s velmi osobitým pohledem na svět a bývalého vrcholného politika přišel známý hudebník a příležitostný politik Michael Kocáb. „Přišlo mi, že je v televizi málo těch, o kterých si myslím, že by měli dostat větší hlas, jako je pan Kalousek nebo ti, co dělali sametovou revoluci. Prostě náš názorový okruh,“ vzpomíná Kocáb. „Tak jsem navrhl panu Soukupovi, že by nebylo špatné spolupracovat zrovna s ním. Nejdřív se oba zarazili, ale po nějaké době jsme to dali dohromady.“

„Dohromady“ tedy tato nepravděpodobná dvojka společně každý týden komentuje události všeho druhu – dříve to byl covid a válka na Ukrajině, dnes například možnost a důsledky návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Ze všeho nejvíc ale – a nejen v rámci pořadu – Kalousek mluví o hospodaření českého státu. Právě na něm se dá nejlépe ukázat jeho posun od – z vnějšího pohledu – nadšeného voliče koalice Spolu, přes opatrného optimistu až k – podle svých slov – sice stále voliče Spolu, ale voliče „zklamaného“. Prostřední fázi ilustrovalo v létě 2022 sepsání desatera pro Hospodářské noviny. Společně s bývalým vládním kolegou Mirkem Topolánkem zde současné vládě nabízeli recepty, jak snižovat státní dluh. Konsolidační vládní balíček představený rok poté Kalousek komentuje tak, že jde zejména o zalepení nárůstu výdajů současné vlády například na obranu. K razantnějším opatřením, která od vlády očekával, však v jeho očích nedošlo.

Kalousek v tomto smyslu symbolizuje širší okruh lidí, kteří do kabinetu Petra Fialy vkládali své naděje na změnu (slibovanou na plakátech i ve volebním programu), k níž z jejich pohledu nedošlo nebo nedochází dostatečně razantně. Podle STEM nespokojení voliči vyžadují bezpečnost a prosperitu a mají pocit, že vládní strany se příliš věnují „okrajovým“ tématům, jako je manželství pro všechny nebo green deal.