Nejistá doba si říká o jisté lídry
Česko zoufale potřebuje určitou míru politického konsenzu
V politicky rozhádané společnosti, která jen obtížně hledá shodu i nad tou nejdůležitější agendou, se počítají jakékoli snahy o věcný dialog. Proto je třeba ocenit prezidentův pokus vstoupit do sporu o důchodovou reformu a posunout jej dopředu. Navíc málokde je role moderátora tak potřebná jako právě tady. Spory o reformu penzí se vlečou dvacet let a celou dobu experti zdůrazňují, že pokud se má Česko udržet na dráze stabilní prosperující země, musí na stárnutí populace reagovat a nějaké změny přijmout.
Proto Petr Pavel minulý týden pozval zástupce Fialovy vlády a opozičního ANO, aby je k dlouho očekávané dohodě posunul. To se nakonec povedlo, alespoň podle toho, co Pavel po jednání na tiskové konferenci ohlásil. Jenže brzy prezidenta dohnala politická realita: už po několika dnech předseda ANO Andrej Babiš po návratu ze zahraničí oznámil, že žádná shoda neplatí. Jeho zástupci přítomní na jednání – Alena Schillerová a Karel Havlíček – sice dohodu u prezidenta odkývali s douškou, že podobu reformy je třeba podřídit výsledkům chystané vládní analýzy populačního a ekonomického vývoje, Babiš ale vše smetl ze stolu s tím, že ANO nikdy s penzijní reformou (a s posunutím věku odchodu do důchodu) nesouhlasilo a nikdy souhlasit nebude.
Pokud tedy chce prezident pomoci důchodové reformě, bude se muset na druhém jednání 22. dubna víc snažit. Ovšem jestli se chtěl dozvědět něco víc o důvodech, proč se Česko nemůže hnout v reformách z místa, měl by být spokojený.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu