Jak Trump vyplňuje prázdnotu ve stále sekulárnější Americe

Reportéři si na mítincích Donalda Trumpa poslední dobou všímají jedné novinky. Hodně se podobají setkáním náboženských obrozenců. Deník The New York Times píše, že zatímco jeho mítinky byly dříve „improvizované a nepředvídatelné“, dnes jejich závěr bývá mnohem lépe naplánovaný, obřadně a s pořádnou dávkou náboženství. Poslední čtvrthodina „připomíná oltářní vzývání evangelikálů“ plné odkazů na Boha.

Trump dobře rozumí tomu, kdo jsou jeho příznivci, a jasně vidí, co data říkají. Bílí evangelikálové, kteří tvoří asi 14 procent americké populace, tvořili asi čtvrtinu všech voličů v roce 2020. A tři čtvrtiny z nich hlasovaly pro Donalda Trumpa. Co je ještě pozoruhodnější, z těch bělošských voličů, kteří aspoň jednou měsíčně chodí do kostela, hlasovalo pro Trumpa 71 procent. (Podobně nábožensky založení Afroameričané naopak hlasovali pro Joea Bidena v poměru 9 : 1.) Klíčem k pochopení Trumpových předvolebních spojenectví je míra jeho podpory mezi bělochy, kteří jsou horlivými křesťany a prohlašují to o sobě.

Na tento fenomén se musíme dívat v protikladu k jedné z nejvýznamnějších změn v životech Američanů za poslední dvě desetiletí – dramatické a rychlé sekularizaci. Jak píšu ve své knize Age of Revolutions (Věk revolucí), Spojené státy byly mezi vyspělými zeměmi dlouho výjimečné – tím, že zůstávaly nábožensky založené. To se však v devadesátých letech začalo měnit a čísla ukazují velký propad po roce 2007. Jak ukazuje vědec Ronald Inglehart, od toho roku začal v Americe největší propad praktikované víry mezi všemi 49 zkoumanými státy. Podle jednoho měření jsou dnes Spojené státy dvanáctým nejméně náboženským státem na zeměkouli. V roce 1990 bylo podle jednoho z průzkumů bez vyznání jen 10 procent Američanů. Dnes je to asi 30 procent.