Čas od času se stále ještě objevuje debata, zda je komiks plnohodnotné, umělecky podnětné médium. V tu chvíli je jméno Alana Moora vždy po ruce. Jeho zásadní komiksy jsou vesměs rozsáhlá díla, jejichž vážnost je podpořena spokojenými fanoušky, kritickým konsenzem… nebo prostě kily, kterými by šla opozice v nouzi uzemnit stejně jako argumenty.
Dekonstrukce superhrdinského mýtu ve Watchmenech neboli Strážcích, kteří se dočkali filmové i seriálové adaptace. Nenávistí k Margaret Thatcher poháněná dystopie V jako Vendeta. Hororový thriller Z pekla propojující Jacka Rozparovače s královskou rodinou a filozofií architektury měst i dějin. Ztracené dívky, které využily národní zásobu růžové k příběhu, v němž populární hrdinky jako Alenka (co sledovala králíka) či Dorotka (co zabloudila z Kansasu) s pomocí pornografie definují traumata 19. i 20. století. Nebo obsáhlý hororový esej Providence o Lovecraftovi, rasismu a úloze kosmického děsu v současné americké společnosti.
Všechna tato díla spojuje precizní scénář. Snoubí se zde bravurní znalost vypravěčských fíglů, tématu a možností propojení psaného slova s obrazem. Klíčové slovo je komplexnost a suverenita, s níž nás Moore uvězní v labyrintu faktů, fabulací a potměšilého vědomí, že je vždy o krok napřed. Soubor jeho povídek proto patřil k velmi očekávaným titulům.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu