Kuchař ve vestě s kapsami

Ani ne tak pro jeho 19 restaurací, televizní show nebo michelinská ocenění, která určitě zaslouží obdiv. Ale spíš pro kuchyň s pomyslným číslem 20: World Central Kitchen, organizaci pomáhající nasytit lidi v místech humanitárních katastrof. Jakmile uslyšíte ve zprávách, že někde běsnil hurikán, můžete vzít jed na to, že během pár hodin uvidíte v instagramovém vysílání Josého mohutnou postavu oblečenou do terénní béžové vesty s kapsami, jak sugestivně hlásí, že jeho kuchyně je na místě a jeho mexickým, ukrajinským a tak dále (dosaďte sami) přátelům bude pomoženo. To vše zpravidla ještě před tím, než se novináři vůbec zorientují v tom, co se stalo.

Najít jednoduchá řešení

Jak to vlastně celé začalo? Do Ameriky přišel Andrés z rodného Španělska s praxí z proslavené El Bulli, odkud ho – a José se tím skoro pyšní – vyhodil samotný bůh molekulární kuchyně Ferran Adrià. V Americe se úspěšně prosadil a založil rodinu. V roce 2010, když byl se svou ženou na dovolené na Kajmanských ostrovech, vypuklo na blízkém Haiti zemětřesení. José tehdy pocítil potřebu zapojit se do pomoci – a už nikdy nepřestal. S využitím nejprve vlastních peněz a pak zdrojů z Vilcek Foundation (mimochodem nadace emigrantů z tehdejšího Československa, manželů Jána a Maricy Vilčekových) podniká na Haiti první kuchařskou misi. Jak na ni vzpomíná, můžete vidět například v dokumentu Kuchaři bez hranic z roku 2022 hollywoodského režiséra Rona Howarda.

Mise neznamená vylodění nějaké obrovské profesionální kuchyně v nerezu, která přiveze vyšlechtěné, hygienicky balené pokrmy z civilizace do místa zkázy. Naopak: na záběrech dokumentu vidíme města, kde se domy právě změnily na stavební odpad, a právě tady, z naprosté zhouby a chaosu, Andrés vykřeše provizorní kuchyň, kde se dá vařit. Na plastových rozkládacích stolech pak kompletuje jídlo pro místní obyvatele. Říká, že jeho hlavním úkolem v místě katastrofy je najít řešení. „Vidím příležitosti tam, kde jiní vidí zkázu. Umím rychle porozumět problémům a najít pro ně jednoduchá řešení. A pak prostě někde začneme, tak to my kuchaři děláme,“ shrnuje klíčový moment své práce pro World Central Kitchen.