Kdo tady zrazuje vlast
Jak žít ve společnosti, kde se neshodneme na základních pojmech
Opakovaně vyzývám Fialovu vládní pětikoalici, aby odmítla migrační pakt EU. Aby skončili s tou vlastizrádnou politikou vůči České republice.“ Tak minulý týden šéf radikálně populistického hnutí SPD Tomio Okamura komentoval fakt, že se český premiér na začátku října zúčastnil summitu v Bruselu, kde Unie odsouhlasila nová pravidla migrační politiky, jejichž součástí je i domluva na vzájemné solidaritě v různých podobách migračních vln, jako je přerozdělování uprchlíků nebo finanční výpomoc.
Podobné výroky o vlastizrádcích jsme slyšeli v posledních týdnech i za našimi hranicemi. Politici strany Právo a spravedlnost (PiS) končícího vládce Polska Jarosława Kaczyńského vlastizradu zmínili v případě úspěšného filmu Hranice tamější režisérky Agnieszky Holland; ten kriticky zobrazuje dění na bělorusko-polské hranici, kam běloruský diktátor Lukašenka láká a ve velkém dopravuje uprchlíky z Afriky a Blízkého východu, kteří kvůli neochotě polského státu pouštět je na své území následně v hraniční zóně trpí a často i umírají. Výroky o kolaborantech zrazujících vlast „americkým chlebodárcům“ nešetřil na adresu novinářů a opozičních stran ani nový slovenský premiér Robert Fico. I když to na první pohled vypadá jako souhra náhod v jednom regionu, není tomu tak.
Společenský problém
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu