Vyčistit etikety
Bez umělých aditiv, s minimální uhlíkovou stopou, bez geneticky modifikovaných surovin a v obalu přátelském k přírodě: takové by měly být potraviny s označením „clean label“.
Etikety na českých potravinách nejsou zrovna nejsrozumitelnější žánr. Jejich podobu přitom upravuje skoro padesátistránkové nařízení, které souhrnně uvádí, že požadované informace nesmějí být zavádějící, mají být přesné a snadno srozumitelné.
Praxe má však k téhle papírové idyle dost daleko. Začíná to pidipísmenky vyjmenovaným „složením“ a končí džemem, který sice hlásá na obalu velkým písmem „JAHODA“, i když je v něm nejvíce ze všeho jablek.
Stručně řečeno: rychlý pohled na etiketu běžnému českému spotřebiteli nestačí. Pro poučený nákup to chce lupu a čas na čtení detailního složení. A pokud možno taky znalosti potravinářsko-technologického ptydepe či přinejmenším doktorát z organické chemie. Reforma etiketové legislativy ve smyslu zjednodušení, srozumitelnosti a vymahatelnosti by byla potřeba jak sůl.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
