Mimořádná eskalace izraelsko-palestinského konfliktu dokázala (nejen) český informační prostor uvrhnout do informačního chaosu, který je stále typičtějším průvodním jevem všech velkých událostí současného světa.
Do něj vstupujeme všichni s podobnou sadou předporozumění, jemuž do velké míry vládnou osobní preference. Nejinak je tomu v případě konfliktu, na nějž dnes nahlížíme jako na dekády vrstvené nespravedlnosti, tragédií a hlubokého smutku předávaného po generace. Neúspěšné politické snahy, porušování dohod a pravidel, křivdy.
Rok od roku je těžší prohrabat se těmi vrstvami až k „pravdě“. Každá další vrstva vyztuží bloky, které brání ve střízlivém pohledu a zamlžují náš úsudek v tom, na čem bychom měli trvat za všech okolností. A nakonec prohloubí příkopy mezi jednotlivými postoji, přes které na sebe musíme stále více křičet, a přitom čím víc křičíme, tím míň se slyšíme.
Snad jedinou konstantou v tomto vrstvení je utrpení nevinných lidí na obou stranách. Nepoměr těchto ztrát je zřejmý – stejně jako nespravedlnost páchaná na palestinském lidu Státem Izrael, mnohokrát zaznamenaná mezinárodním a humanitárním právem. A to není něco, co bychom si mohli dovolit opomíjet, chceme-li se téhož dožadovat na velmocích, které rozpoutaly válku v Evropě.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
