Deset let Nové hedvábné stezky: Čína ve snaze o nový světový řád obrací pozornost na jih

Když čínský prezident Si Ťin-pching na podzim roku 2013 krátce po nástupu k moci oznámil svůj cíl vytvořit tzv. Novou hedvábnou stezku spojující Asii s Evropou, řada evropských státníků včetně těch českých mu tleskala. Od plánu, který zahrnoval výstavbu silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů, si politici slibovali prosperitu plynoucí z lepšího napojení na asijské exportní trhy a potenciální hrozbu rostoucího politického vlivu asijské velmoci nikdo příliš neřešil. O deset let později, kdy Si Ťin-pchingův ambiciózní plán slaví deset let existence, vypadá situace úplně jinak: Zatímco evropské státy se od programu postupně odvrátily, Čína svůj plán pod novým názvem Pás a stezka rozšířila na celý svět a úspěšně ho realizovala ve více než stovce zemí Afriky, Jižní Ameriky a Asie, kde za dohromady více než bilion dolarů postavila dálnice, přehrady, telekomunikační sítě, elektrárny nebo přístavy. Díky masivním investicím získal Peking v těchto zemích silný politický vliv a v současné éře rostoucí rivality se Západem se ho nyní snaží využít ke změnám v mezinárodním mocenském uspořádání, v němž chce hrát dominantní roli.

Tato snaha se naposledy ukázala na summitu, který Si Ťin-pching uspořádal minulý týden v Pekingu k desátému výročí založení Nové hedvábné stezky a delegátům zemí zapojených do projektu na něm předestřel, jak by nové světové uspořádání z jeho pohledu mělo vypadat. „Ideologická konfrontace, geopolitická rivalita a utváření bloků nejsou naší volbou,“ řekl Si ve zjevné narážce na skutečnost, že se západní mocnosti staví proti rostoucí čínské agresivitě vůči Tchaj-wanu a snaží se bránit vstupu čínských technologií na své trhy. „Jsme proti jednostranným sankcím, ekonomickému nátlaku a narušování obchodních řetězců,“ dodal poté s odkazem na nedávný americký zákaz americké vlády vyvážet do Číny technologie nutné k výrobě čipů.

Možná ještě více než prezidentova úvodní slova však o postupném geopolitickém posunu čínského projektu vypovídalo složení hostů summitu. Původním záměrem Nové hedvábné stezky bylo propojit Asii s Evropou, na letošní setkání do Pekingu však přijel pouze jediný lídr členské země EU – maďarský prezident Viktor Orbán. Ještě na předchozí summit před čtyřmi lety jich přitom dorazilo sedm. Drtivou většinu z letošních více než 130 přítomných delegací tvořili zástupci rozvojových zemí globálního jihu, kde Čína v uplynulých deseti letech investovala miliardy dolarů. Ústup evropských států z iniciativy Nové hedvábné stezky odráží na jedné straně nenaplněná ekonomická očekávání ze slibovaného přílivu investic, ale také zmíněné geopolitické obavy z rostoucího čínského vlivu a sbližování země s Ruskem. Vladimir Putin, kterého Mezinárodní trestní tribunál stíhá za válečné zločiny spáchané během invaze na Ukrajinu, byl ostatně hlavním hostem pekingského summitu a Si ho označil za svého „drahého přítele“.