V mnoha britských domácnostech ten den zavládlo značné zmatení či přímo zděšení. Na stanici BBC byl odvysílán první díl komediální show Monty Pythonův létající cirkus. Divoce se v něm střídaly absurdní výjevy a skeče: soutěž o nejlepší úmrtí známé osobnosti (vedl svatý Štěpán a jeho ukamenování), lekce italštiny, na které italští studenti jazyk ovládají lépe než britský učitel, intelektuální debata o filmu, kterou zabere otázka, jak by se měl moderátor s hostem oslovovat, lidé usedající na křesla, která kvičí jako podsvinčata. To celé proložené stejně potrhlými animacemi a pod souhrnným názvem „Kdeže Kanada?“. Dnes bychom řekli – klasičtí Monty Pythoni. Jenže před čtyřiapadesáti lety, 5. října 1969, šlo o značně výstřední podívanou.
Britská veřejnoprávní stanice se jí snažila zaplnit kategorii lehké zábavy, za kterou se tak trochu styděla, takže ji uklízela do neatraktivních vysílacích časů. Značně neobvyklí byli i tvůrci seriálu – na konci šedesátých let nebylo zvykem, aby se na komediální dráhu vydávali absolventi prestižních univerzit v Cambridgi a Oxfordu. Právě tam vystudovala obory typu právo či medicína pětice britských členů skupiny (John Cleese, Graham Chapman, Michael Palin, Eric Idle, Terry Jones) doplněná americkým výtvarníkem a animátorem Terrym Gilliamem.
Pásmo vysílané v neděli v jedenáct večer si ale našli a oblíbili právě intelektuálové plus umělci i studenti a vcelku rychle získalo kultovní status. The Beatles kvůli němu přerušovali práci ve studiu – ostatně tyto dva fenomény pojí víc než stejné roky narození jejích členů. „Monty Python znamenají pro zábavu posledních padesáti let totéž co The Beatles pro populární hudbu. Předznamenali novou podobu humoru, z níž dodnes vycházejí provokativní baviči na celém světě,“ napsal tento list před deseti lety při příležitosti tehdy ohlášeného comebackového turné skupiny.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
