Riziko vojenského převratu? „Je nulové,“ řekl demokraticky zvolený prezident Nigeru Mohamed Bazoum o stavu své země na jaře zpravodaji deníku Financial Times. Předminulou středu se ve svém prezidentském sídle v klidu nasnídal, ale pak už nemohl vyjít z místnosti – zabránila mu v tom jeho vlastní prezidentská garda. Riziko převratu se ukázalo být vyšší než nulové.
Vývoj nezaskočil jen prezidenta Nigeru, ale i jeho hlavní spojence. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell před pouhým měsícem při návštěvě Nigeru označil hostitelskou zemi za „přístav stability“. Ministr zahraničí USA Antony Blinken ji na jaře označil za jednoho „z našich nejdůležitějších bezpečnostně-politických partnerů na kontinentu“.
Příliš nepřeháněl, Niger je pro Evropany a Američany důležitý v několika rovinách. Působí tam 1500 francouzských a 1100 amerických vojáků a západní drony z tamních základen vylétají na průzkumné a protiteroristické operace. Mimochodem, 43 procent z celosvětových obětí džihádismu bylo v roce 2022 v Sahelu, pásmu zemí jižně od Sahary (v roce 2007 to bylo jen jedno procento). Niger je podle agentury Euratom druhým největším dovozcem uranu do EU. Na severu země pak leží Agadez, zásadní křižovatka afrických migračních tras mířících na sever do Libye a dále do Evropy. Byla to dohoda EU s vládou v Nigeru, která tuto cestu po roce 2016 do značné míry utěsnila a snížila tím počty běženců mířících do Evropy přes Středozemní moře.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
