Ta fotografie mluví za vše. Na první pohled hemžení dělníků připomíná lidské mraveniště. V podobném duchu se mohla odehrávat třeba stavba pyramid: tisíce lidí ve spalujícím slunečním žáru a zvířeném prachu v otrocké práci s primitivními krumpáči, lopatami a nosítky na zeminu budují dílo, jež přetrvá generace. Z vyvýšeného místa jim na kuráž vyhrávají hudebníci na dlouhé trouby, dost možná však rytmem pouze diktují pracovní tempo. Na fotce samozřejmě nejde o stavbu starověké pyramidy. „Dílo“ by se k ní ale svou „velikostí“ dalo přirovnat. Ostatně sovětský režisér Sergej Michajlovič Ejzenštejn jej nazval „monumentálním obrazem naší éry“. Fotografie je součástí agitačních reportáží, v nichž sovětský fotograf Max Alpert (známý je svými fotografiemi, na kterých zaznamenával například návrat spisovatele Maxima Gorkého z italského exilu či dav vítající pilota Valerije Čkalova po přeletu severního pólu; k jeho ikonickým fotografiím pak patří snímek Kombat, zachycující rudoarmějce velícího k útoku, jenž pár vteřin nato padl) fotoreportoval převážně ve stalinských dobách zrod megaprojektů sovětských pětiletek, včetně zde budovaného Velkého ferganského kanálu ve Střední Asii.
Éra komunistických megastaveb budovaných v časech před druhou světovou válkou rozhodně ve své době budila úžas. „Velikáštví“ bylo vykoupeno lidskými oběťmi či o pár desítek let později ekologickými katastrofami. V tomto duchu lze označit i stavbu Velkého ferganského kanálu, jehož hlavním úkolem bylo čerpat vodu z řeky Syrdarji k zavlažování bavlníkových polí ve Ferganské kotlině, rozprostírající se mezi jižním Kyrgyzstánem, východním Uzbekistánem a severním Tádžikistánem. Cílem bylo vytvoření zelené oázy v této oblasti, hlavně však dosažení „bavlníkové nezávislosti“ Sovětského svazu na kapitalistickém Západě.
Zatímco dřívější projekty, Bělomořsko-baltský kanál, budovaný v letech 1931–1933 a spojující Bílé a Baltské moře, a vodní cesta Moskva-Volha (dnes nazývaná Moskevský průplav a zbudovaná v letech 1932–1937), byly poznamenány prací stovek tisíc vězňů gulagu a smrtí desítek tisíc z nich, Velký ferganský kanál byl stranickými propagandisty označen za „projekt lidové výstavby“. Jak se to vezme: ke zbudování 270 kilometrů dlouhého vodního díla bylo v červenci 1939 uzbeckou komunistickou stranou mobilizováno více než 160 tisíc uzbeckých a tádžických rolníků-kolchozníků. Samotná stavba trvala neuvěřitelně krátkou dobu: 17. září 1939 sovětský tisk oznámil, že „sen Střední Asie o získání vody se stal realitou“. Vzápětí nato vypukla druhá světová válka.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu