Jen počkej!
Seriál Ve při je temně vtipný televizní recept na léčení pocitu, že nás všichni okolo chtějí dostat
„Jsem tak příšerně unavený z věčného usmívání,“ stěžuje si naštvaně Danny Cho (Steven Yeun) v první epizodě seriálu Ve při (Beef). Má depresi a za sebou stresující den, kde všechno hrálo proti němu. Svou frustraci ale musel držet na společensky přijatelné hladině. Kdyby maska spadla, mělo by to pro něj a pro jeho skomírající byznys opraváře nedozírné následky. Jeho marný pokus vrátit do supermarketu zboží bez účtenky vyústil na parkovišti v konfrontaci s řidičem luxusního SUV. Zuřivé troubení na obou stranách eskalovalo nečekaně rychle do ještě zuřivější honičky po losangeleských silnicích.
Zdviženým prostředníčkem a pár zničenými záhony mohlo vše skončit, ale ještě před finálem prvního dílu se Danny vetře do luxusního domu, který si našel podle značky protivníkova auta. Dům patří Amy Lau (stand-up komička Ali Wong), stejně jako luxusní bílé SUV. Danny jí v pomstě pomočí celou koupelnu. Když naskakuje do auta před rozzuřenou ženou, která za ním pádí ulicí, má na tváři široký, skoro dětinsky radostný úsměv. I doběla rozpálená Amy se zlehka usměje – jako předzvěst toho, co během deseti dílů přijde. Oba zasvětí svůj život úsilí zničit život toho druhého. Do velké míry proto, aby na chvíli nemuseli řešit svůj vlastní.
Význam obyčejného úsměvu se během jediného dílu příznačně posune s tím, jak autor, jihokorejský scenárista Lee Sung-Jin, předestírá některá zásadní témata seriálu, za jehož hravý český titul si překladatel zaslouží metál. Z vynucené společenské masky z povinnosti se úsměv promění v příslib naprosté volnosti zrozené ze vzteku utrženého ze řetězu, který může být závratně osvobozující. Plánování další větší či menší pomsty, jež nakonec převrátí život obou protagonistů vzhůru nohama, je slastným – byť iluzorním – momentem pocitu kontroly nad vlastním životem. Ve při tak není jen chytře napsaná a vystavěná antivariace na zlatý standard zápletek o osudových setkáních, kde lásku nahradila nenávist. Je to i existenciální satira na normy v moderním kapitalistickém světě, kult(uru) permanentního sebezdokonalování a studie sžíravého pocitu nenaplnění, který je symptomem současného Západu. Seriál, jejž tak lze číst i jako nejšílenější televizní terapeutické sezení, je na Netflixu po nějaké době show, která stojí za investovaný čas.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu