Sucho

Před rokem jsem zažil situaci u Sevilly, centra španělské Andalusie, kde jsem se ocitl někdy začátkem července v páteční zácpě v autě bez klimatizace. Odnesl jsem si z toho klimatický stres, který není založen na výpočtech bezejmenných vědců, ale na vlastní zkušenosti z toho, jaké „to“ bude, až „to“ přijde.

Dnes projíždím jižní Francií a blížím se ke španělské hranici. Po hodinách prudkých lijáků skoro na celém území Německa je slunce prokukující zpoza mraků důvodem ke zlepšení nálady. Na Twitteru mi známý píše: „Horko?“ A přikládá link na Intersucho.cz, kde se uvádí: „Aktuální výskyt sucha je v Evropě minimální. Jen to neříkat ve španělštině.“

Dívám se na mapku, kde rudá barva sucha kopíruje moji přítomnost v oblasti. Pás sucha se táhne od jižní Francie přes Katalánsko, Aragonii, Kastilii-La Mancha až k vnitrozemské části Andalusie. Španělské sucho je pojem, který se bude v médiích objevovat čím dál víc. Letošní březen byl podle zpravodajského serveru RTVE.es druhým nejteplejším v novém tisíciletí s teplotou o 1,8 °C nad průměrem a srážek spadlo jen 38 procent normálu pro toto období. Letošní březen se také umístil jako třetí nejteplejší v historii španělských měření, tzn. od roku 1961.