Poprvé za samostatnou existenci České republiky vznikl transparentní proces výběru budoucích členů Ústavního soudu, který má šanci přežít více než vládnutí jedné hlavy státu. Jedná se o splnění slibu, který dal Petr Pavel už v době prezidentské kampaně a vychází ze zkušenosti s tím, jak proces doposud probíhal. To, kdo se na Ústavní soud v minulosti dostal, záleželo nejen na vztazích prezidenta a nejvyšších představitelů tuzemské justice, ale také na tom, jestli hlavě státu názory případných kandidátů konvenovaly – na základě těchto kritérií se mohl dotyčný dostat na seznam zvažovaných právníků.
S Petrem Pavlem se tento postup nyní mění. Vznikl konzultační panel se sedmi respektovanými právníky a právničkami, v jehož čele je profesor ústavního práva Jan Kysela. Součástí jsou také bývalé ústavní soudkyně Eliška Wagnerová a Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, někdejší senátor Jiří Šesták a dva přední akademici specializující se na ústavní právo, David Kosař z brněnské právnické fakulty a Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva na pražské právnické fakultě.
Pražský hrad se touto praxí, kdy politikům při obsazování podobně důležitých (soudcovských) míst slouží komise nebo výbory složené z předních expertů, inspiroval v anglosaském prostředí. Cílem je důraz na odbornost a především na transparentnost, a to nejen v oblasti výběru konkrétních jmen, ale i vlastností a schopností, které by budoucí ústavní soudci měli mít. Ve zveřejněném dokumentu se mluví o pestrosti, ať už jde o větší vyváženost zastoupení pohlaví, profesní minulosti nebo názorové orientace.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu