Idiotů je vždycky dost

Skotský spisovatel Iain M. Banks se vždy považoval především za autora sci-fi. Paradoxně však musel nejprve nakladatele přesvědčit, že dokáže prorazit v mainstreamu. Jeho prvním publikovaným románem se tak stala v roce 1984 bizarní Vosí továrna plná extrémního násilí, černého humoru a psychicky pokřivených postav. Až o několik dalších knih a tři roky později vydal vytouženou sci-fi. Pomysli na Fléba byl první příběh z volného cyklu Kultura o utopickém, morálně ambivalentním společenství oddaném svobodě a hédonismu, které je řízeno umělými inteligencemi a dostává se do kontaktů s mimozemskými či „zaostalými“ civilizacemi. Série revitalizovala tzv. space operu – do vysmívaného subžánru, který měl největší slávu dávno za sebou, vnesl Banks témata uspořádání společnosti, vývoje i degenerace mentálních schopností či kulturních střetů. A pochopitelně situačního i slovního humoru. Pro obě linie jeho tvorby přitom platí postřeh překladatele Richarda Podaného, že „kdo četl (jeho knihy), už se z toho nikdy neuzdraví“.

K čemu jsou zbraně, třetí díl Kultury, sleduje osudy agenta Zvláštních okolností. Cheradenin Zakalwe je vysílán do nejrůznějších konfliktů, v nichž má zvrátit situaci ve prospěch „vyššího dobra“ – většinou tím, že podpoří vhodnou stranu, ale občas naopak infiltruje vítěze a sabotuje z pozice vojevůdce jejich snažení. Banks vypráví jeho příběh jako sled epizod ve dvou časových rovinách. Aktuální mise záchrany dávného spojence, jehož filozofie…