Vezmi kámen, získej ostří

Všechno udělala správně. Vybrala si dobré místo k úderu, zvolila správný úhel. Nevím, proč neuspěla. Možná nepoužila dostatečnou sílu nebo neměla dost trpělivosti,“ hodnotí vědkyně Alba Motes-Rodrigo počínání Molly, mladé samice orangutana, která se v zoologické zahradě Twycross v Anglii pokusila vyrobit kamenný nástroj stejnou metodou jako dávní předchůdci člověka – úderem na takzvané jádro, kus štípatelné horniny, z nějž lze oddělit ostrý úlomek a použít jej k získávání potravy.

Přes Mollyin neúspěch experiment prokázal, že orangutani mají přinejmenším zárodky schopnosti podobné nástroje vyrábět. Je to další náznak, že to nemusí být dovednost vlastní pouze lidem, tedy příslušníkům rodu Homo, a připomínka celého spektra dalších otázek, které si vědci kladou již po desetiletí: Který tvor byl prvním „kameníkem“? Vynořila se výroba kamenných nástrojů v evoluci jen jednou a poté se už rozvíjela napříč miliony let a různými živočišnými druhy, nebo si okolnosti vynucovaly její vznik opakovaně? A jaké okolnosti to vlastně byly? Řadu odpovědí už nejspíš nikdy nenajdeme, ale každý vhled je cenným střípkem ve snaze pochopit, kdo jsme a jak se stalo, že právě my jsme ovládli planetu.

Náš sesterský druh

Louis a Mary Leakeyovi, známý manželský pár zkoumající prehistorii člověka, už v první polovině 20. století našli v Olduvajské rokli v Tanzanii více než dva miliony let staré kamenné nástroje a později také kosti tvora pojmenovaného Homo habilis, člověk…