Putinovy peníze v Česku

Riziko může být opravdu velké. Třicet let – prakticky hned od pádu železné opony a odchodu okupačních sovětských vojsk z tehdejšího Československa v roce 1991 – upozorňovaly bezpečnostní instituce na možnost, že okupaci ruskou armádou může nahradit ovládnutí tuzemské ekonomiky ruskými zájmy. Málokdo z polistopadových politických elit ale bral ta varování vážně, a tak jsme dnes závislí na dodávkách ropy, a především plynu ze země, která vede krutou dobyvačnou válku proti svému sousedovi a netají se tím, že pokud vyhraje, došlápne si i na nás. Další riziko ekonomického vlivu Kremlu představuje 13 tisíc společností, které Rusové vlastní v Česku, a konta dalších neprůhledných firem z daňových rájů, skrze něž do Česka putují ruské finance.

Když v únoru vtrhlo Rusko na Ukrajinu, pochopila Evropa včetně Česka hloubku svého ohrožení a začala hledat cesty, jak agresorovi jeho záměry a postup co nejvíce zkomplikovat. Jednou z takových cest je přerušení toku peněz přicházejících do Ruska ze Západu, ze kterých pak režim ruského vůdce Vladimira Putina financuje jak ukrajinskou agresi, tak svoje další imperiální cíle. Nejde přitom jen o peníze za plyn a ropu, ale také o zisky, které Putinovi příznivci produkují ve svých firmách v západních zemích nebo které si ukryli v západních bankách. Tímto směrem jde část evropských sankcí namířená proti tisícovce vlivných Rusů, od politiků, přes oligarchy až po televizní propagandisty. Všem těmto osobám byl zmrazen jejich přístup k majetku na Západě, aby přišly o možnost podporovat západními financemi Putinovu dobyvačnou válku.

Česká vláda a řada dalších tuzemských institucí tak začaly řešit opravdový rébus. Kteří ruští majitelé „českých“ firem jsou pro stát rizikem? Jak jim zamezit přístup k podnikání na našem území? Jak vlastně zjistit, kdo je skutečným majitelem tisíců českých firem s vlastníky v daňových rájích, jejichž zisky pak možná končí na ruských kontech? A za jakých okolností můžeme těmto lidem majetek zmrazit, nebo dokonce zabavit, aniž bychom porušili české zákony a ústavu? Jak znemožnit nadnárodním firmám, v nichž mají majetkový podíl Putinovi blízcí Rusové, přístup k českým veřejným zakázkám?

V Unii se neschováte

Zatím jedinou možností, jak se dostat k majetku významných proputinovských Rusů, je sankční seznam Evropské unie, vytvořený před třemi měsíci, do něhož jsou postupně dodávána další jména. V čele seznamu je Vladimir Putin, následují Sergej Lavrov a tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Je v něm kompletní ruská Státní duma s 351 poslanci, kteří schválili „speciální vojenskou operaci“ v Ukrajině. Ze stejných důvodů se na seznamu ocitli členové Bezpečnostní rady Ruské federace. Na seznamu je řada komunálních politiků a manažerů státních podniků, kteří veřejně podporují válku v Ukrajině, oligarchové jako třeba Roman Abramovič. Zařazení na seznam je vždy zdůvodněno, u Abramoviče je to třeba jeho „privilegovaný přístup k prezidentovi, který mu pomohl udržet si značné bohatství“, píše se ve zdůvodnění. „Má prospěch z vazby na ruské činitele s rozhodovací pravomocí odpovědné za anexi Krymu či za destabilizaci Ukrajiny. Ovládá hospodářská odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny.“ Podobné zdůvodnění je u několika dalších sankcionovaných oligarchů. Na seznamu jsou i propagandisté režimu a horliví aktivističtí novináři. „Tím je zajištěno, že jejich peníze již nebudou moci být použity na podporu ruského režimu, a v EU již tyto osoby nenaleznou útočiště a nebudou moci využívat svůj majetek v zemích, proti jejichž hodnotám je namířena jejich aktivita,“ vysvětluje důvody vzniku seznamu Unie.