Nic nám nechybí

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Výborně uměl vyjednávat náš pes Merlin. Jak byl starší, tak navíc slyšel jen to, co chtěl. Pokud se mu nelíbilo venku, předstíral, že trpí, a drkotal zuby. Prosadil si svoje, a ještě jsme byli všichni rádi. Ale teď ho, myslím, překonali bobři. Představte si, že bych šel na úřad vyjednat, že si u nás kolem potoka pokácím asi tak dvě stě stromů, udělám si různé hráze, všude kolem budou prima močálky, rybník a co se mi nebude líbit, to tam nechám ležet. Bobr plácne ocasem a je to, jak si přeje.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Mé politické přesvědčení neformoval okamžik, ale rodiče. Jejich politické přesvědčení však formoval 21. srpen 1968. Rus je Rus.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

No, písnička, kterou zpívaly starší děti na mém prvním táboře. Bylo mi sotva šest let. Běž domů, Ivane, čeká tě Nataša, běž domů, Ivane, tady tě holky nemilujou… Jak aktuální.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

Pláču zejména při pohádkách. Politika – to jen kroutím hlavou, respektive spíš je to někdy fakt k blití. Jak je možné, že ten skvělý český národ zvolil Zemana. Opakovaně?! A za Babiše bylo líp zejména Babišovi. Ach, jak je to příjemnější poslouchat kultivované projevy premiéra Fialy oproti Čau lidi a včele a motýle. Nyní máme konečně…